Ministryni obrany Janě Černochové (ODS) by nevadilo, kdyby konec bojů na Ukrajině zprostředkovala Čína. Za klíčové považuje, aby konflikt skončil co nejdříve, řekla dnes ministryně v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Bývalý ministr a nynější šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) uvedl, že považuje dosavadní mírové iniciativy za liché a jinou než čínskou nyní nevidí.

Černochová se obává, že se boje po ruské invazi na Ukrajině nechýlí ke konci. „NATO dělá vše pro to, aby situace kolem Ruska, které způsobilo na Ukrajině válku, dál neeskalovala,“ řekla. Aliance se podle ní nechce nechat do konfliktu zatahovat, posílání zbraní a humanitární pomoci na Ukrajinu pokládá za logické. Metnar uvedl, že válka na Ukrajině je nyní opotřebovávací a jde o souboj logistiky.

Podle ministryně Černochové Česko má stále ve skladech vojenský materiál, který může poslat jako pomoc na Ukrajinu. V příštích dnech se kvůli tomu spolu s náčelníkem generálního štábu Armády ČR Karlem Řehkou sejdou s prezidentem Petrem Pavlem, který minulý týden v médiích uvedl, že Česko už mnoho dalších možností zbrojní pomoci pro Ukrajinu nemá. Pavel dostane podle Černochové seznam materiálu, který by mohl být poslán Ukrajině.

Černochová uvedla, že s Řehkou vytvořili harmonogram a seznam pomoci, kterou je ještě na Ukrajinu možno poslat. „Pořád ještě jsou v našich skladech věci, které už zaručeně nikdy užití v naší armádě mít nebudou,“ řekla ČT. S prezidentem se kvůli tomu ministryně setká ve středu a v nejbližších dnech se Pavel potká také s šéfem armády. „Budeme pana prezidenta informovat o těch seznamech, které máme my, aby měl přesný přehled o tom, co ještě můžeme hypoteticky na Ukrajinu poslat, pokud o to Ukrajina bude mít zájem,“ doplnila Černochová.

Prezident Pavel uvedl minulý týden v rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung, že Česká republika pomohla zbrojními dodávkami Ukrajině jak mohla, ale mnoho dalších možností již nemá. Jisté možnosti vidí ještě v protivzdušné obraně a munici, pro kterou má Česko výrobní kapacity.

Metnar vyjádřil obavy, zda se podaří doplnit zásoby po odeslání materiálu na Ukrajinu. „Od vás, paní ministryně, bych chtěl ujištění, že se ta naše pomoc opravdu nedotkne těch nedotknutelných mobilizačních zásob,“ řekl. „Nic z toho, co posíláme na Ukrajinu, nechybí v našich zásobách tak, aby to ohrozilo naši obranyschopnost,“ uvedla Černochová.

Za nicméně důležité Černochová považuje i nevyhýbat se diplomatickému jednání. „Je jedno, jestli moderátorem bude Západ, nebo země, které mohou mít blízko k Rusku,“ uvedla. Je důležité, aby se našel stát, který bude mít dostatečný respekt i u Ruska. „Celý svět musí udělat vše pro to, aby ty hrůzy co nejdřív skončily. Pokud se najde někdo, kdo toho bude schopen, tak mu zatleskám. Bude mi jedno, pokud to bude Čína,“ dodala.

Španělský premiér Pedro Sánchez tento týden vyzval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga k jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell naopak prohlásil, že Čína nemůže vést jednání o míru, protože nedělá rozdíl mezi agresorem a napadeným. Podle Metnara však byly dosavadní mírové iniciativy „velmi liché“. Podpoří každou iniciativu, která povede k příměří, dodal k možnému čínskému zapojení.

Nervozitu v minulém týdnu vyvolalo oznámení, že Rusko rozmístí v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně. Použití taktické jaderné zbraně na území Ukrajiny by neznamenalo ohrožení pro české občany, je přesvědčena Černochová. „Pokud by se něco takového stalo, občané ČR nebudou žádným způsobem ohroženi,“ konstatovala. V žádném případě se podle ní neuvažuje, že by v Česku byly umístěné jaderné zbraně. „Nic takového není na stole,“ uvedla.

Ministryně očekává oznámení o dalším posílení východního křídla NATO na červencovém summitu ve Vilniusu. Nastalo by však podle ní i bez ruského rozhodnutí rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Metnar řekl, že nějakou odezvu by ruský krok mít měl. O co přesně půjde, musí podle něj vzejít z aliance.

Bělorusko v pátek oznámilo, že je v případě nutnosti připraveno na své území rozmístit kromě ruských taktických jaderných zbraní i zbraně strategické, pod které spadají například mezikontinentální balistické rakety. Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko současně vyzval k okamžitému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a zahájení mírových rozhovorů. Rusko podle prezidenta Vladimira Putina o rozmístění taktických zbraní rozhodlo s ohledem na oznámení Británie, že chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.