Pokud by došlo k válce mezi NATO a Ruskem na východním křídle aliance, profesionální armáda by na plnění úkolů nestačila. Stát by tak musel přistoupit minimálně k výběrové mobilizaci, řekl v rozhovoru s ČTK náčelník generálního štábu Karel Řehka. Jako poučení z války na Ukrajině vidí nezbytnost, aby se do obrany země zapojila celá společnost, nejenom armáda. Stát se také nemůže spoléhat na to, že za něj vítězství vybojuje někdo jiný, ale musí se sám na obranu chystat.

Ruská agrese na Ukrajině podle Řehky znamenala změnu v myšlení západního společenství, které si začalo připouštět možnost vzniku války v Evropě, což do té doby bylo tabu. „Bylo nepředstavitelné, že nějaký agresivní stát na evropském kontinentu napadne jiný stát a zahájí válku, ve které se bombardují města a zabíjí civilisté,“ podotkl.

NATO i jeho členské státy proto mimo jiné začaly přepracovávat své strategické dokumenty, ke stejnému kroku přistoupila i Česká republika. Připravuje se proto změna bezpečnostní i obranné strategie, upravovat se následně bude i dlouhodobý výhled pro obranu a koncepce výstavby české armády.

Společnost si podle Řehky nově připouští, že je potřeba se chystat na případný dlouhodobý válečný konflikt na větším teritoriu proti vyspělému protivníkovi. „To samozřejmě vyžaduje dramaticky odlišný přístup k obraně a dramaticky jiný přístup k budování schopností armády,“ řekl. Nemění se podle něj to, že armáda potřebuje nová bojová vozidla pěchoty, tanky nebo stíhací letouny, ale urgence přístupu. „Krize nám ukázala, že je potřeba to fakt vzít vážně a sakra to urychlit,“ podotkl.

Pokud by byla válka mezi NATO a Ruskem například na východním křídle aliance mimo české území, okamžitě by se to České republiky dotklo a pouze profesionální armáda by nestačila. „Bude se muset zapojit celá společnost, bude se muset minimálně výběrově mobilizovat, ať už lidé, nebo věcné zdroje materiálu,“ uvedl. Česko by se podle něj stalo legitimním cílem, protože by se přes jeho území například přesouvaly spojenecké jednotky. Poukázal na to, že řada prostředků používaných ve válce na Ukrajině může doletět až na území ČR. „Takže myslet si, že se to nedotkne našeho teritoria, je prostě naivní,“ uvedl.

Ukrajinci se podle Řehky dokázali Rusku na počátku války ubránit, protože byli připraveni, semkli se jako společnost a byli ochotni za každou cenu bránit hodnoty, které jsou pro ně cenné. Ukázali tak, že si západní pomoc zaslouží. „Velká lekce z Ukrajiny je: Nespoléhejme na to, že za nás někdo něco udělá. My v první řadě musíme být odhodlaní a připravení,“ řekl. Za další poučení považuje to, že obrana musí být věcí celé společnosti.

Vojáci podle něj nyní vedou například diskusi o „kvalitě versus kvantitě“ a nalezení správné vyváženosti. „Jestli mi někdy nestačí o něco jednodušší prostředek, protože je pro mě cennější, že bude dostupný, když ho budu potřebovat,“ poznamenal.

Armáda se podle něj pokouší z konfliktu poučit, shromažďuje proto informace z různých otevřených zdrojů, ale i přímo od ukrajinské armády nebo od vojáků. „Snažíme se vyhodnocovat, co to pro nás znamená,“ doplnil.

Potřebujeme 30 tisíc vojáků

Armáda musí hledat cesty, jak zajistit splnění cíle, kterým je mít do sedmi let 30 000 vojáků. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky jsou personální otázky dlouhodobě podceňovanou a zcela zásadní věcí. Chystá proto strategii dalšího postupu v personální oblasti. Podle tiskového oddělení generálního štábu měla Česká republika na počátku letošního roku 27 197 vojáků, z toho přímo v armádě jich sloužilo 22 866.

„Lidi jsou to nejdůležitější a jsou největší problém, protože tanky si koupíte, ale lidi si jednoduše nekoupíte,“ poznamenal Řehka. Jejich nábor má zjednodušit nové virtuální náborové středisko, které armáda v současné době připravuje.

Podle Řehky není ale důležitý pouze nábor, ale i otázka udržení vojáků. Není podle něj možné investovat pouze do zbraní, ale i do zázemí pro personál. „Abychom měli moderní kasárna, moderní školicí střediska, abychom měli moderní ubytovny,“ podotkl. Zdůraznil, že mladí lidé nebudou dlouhodobě pracovat v prostředí, které bude na úrovni 70. let minulého století. Zmínil i nutnost připravit se na nové generace. „Je to i o organizační kultuře uvnitř organizace, jak s lidmi jednáte. Musíme udělat všechno pro to, aby chtěli být součástí týmu,“ uvedl.

Zmínil i snahu zmírnit některá „nesmyslná opatření“, kvůli kterým nemohou lidé vstupovat do armády, jako jsou například viditelná tetování. „Dnes už není doba, kdy tetování má jenom kriminálník, dnes je to mezi mladými lidmi normální,“ podotkl.

Jeho tým chystá rozsáhlou analýzu, proč vojáci z armády odchází nebo naopak proč do vojska vstupují. Na jejím základě by měla vzniknout strategie se střednědobými i dlouhodobými opatřeními. „Je to sada věcí, od modernizace kasáren přes organizační kulturu nebo nabídky vzdělávání, které je možné uplatnit i v civilu,“ řekl.

Pracovat se snaží i na krátkodobých opatřeních. „Abychom zbrzdili průšvih, do kterého se řítíme se zhoršenou ekonomickou situací,“ uvedl. Problém se podle něj týká nižších hodnostních sborů, ve kterých se vojáci dostávají kvůli vysokým nákladům na dojíždění nebo ubytování do nouze. Poznamenal, že někdy je pro vojáka finančně výhodnější „jít přes ulici pracovat na pokladnu do Kauflandu“ než sloužit na nižších pozicích v armádě a platit například daleké dojíždění. Snaží se jim proto nabídnout slevy na ubytovnách, dočkali se také valorizace platů nebo zvýšení jízdného.

Na letošní rok si ministerstvo obrany stanovilo jako rekrutační cíl přijetí 2200 osob, z toho 500 by měli představovat studenti Univerzity obrany. Reálný nárůst počtu vojáků je ale každý rok nižší kvůli odchodům vojáků do civilu. Loni se počet vojáků zvýšil o 269. Pro dosažení vytyčeného cíle by každoročně armáda potřebovala po započtení odchodů zvýšit své stavy o 1000 vojáků.