Brněnští experti se podílejí na vývoji algoritmu pro zařízení, které vyhodnotí fyzickou kondici vojáků a v budoucnu možná i signalizuje zranění. Spolupracují s americkým námořnictvem a renomovanou klinikou Mayo. O výzkumné činnosti Ústavu biomedicínského inženýrství Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v úterý informovala mluvčí školy Jana Vyklická.

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

Spolupráce se zrodila před několika lety. „Rozhodli jsme se spojit síly a společně navrhnout zařízení, které využije americké námořnictvo při tréninku vojáků,“ uvedl výzkumník Lukáš Smital. V ústavu tak vznikl tým specializující se na zaznamenávání a analýzu srdeční aktivity prostřednictvím zařízení, které lze nosit na těle.

Algoritmus se postupně rozšířil o další funkce, například měření zrychlení. „Získáváme informace o srdeční aktivitě člověka v souvislosti s jeho pohybem. Dokážeme tak vyhodnotit, zda zvýšená srdeční aktivita odpovídá chůzi do schodů, nebo je pacient v klidu a dochází k abnormální srdeční reakci,“ popsal Smital.

K testování a ladění algoritmu potřebovali výzkumníci získat údaje od lidí podstupujících velkou fyzickou zátěž. „Jedna z našich doktorandek Lucie Šaclová se věnuje vytrvalostnímu běhu. Společně s dalšími sportovci nám pomáhala se sběrem dat. Objevili jsme tak i další praktické problémy – sportovci se hodně potí a pohybují, je proto nutné používat u nich kvalitnější elektrody než u lékaře,“ řekl Smital.

O technologii projevilo zájem americké námořnictvo. „Mohou tak kontrolovat vitální funkce vojáků v reálném čase – ideálně při tréninku i na bojišti. Sledují, zda voják není v nějakém fyzickém stresu, zda není zraněný či nepotřebuje pomoct,“ doplnil další člen týmu Martin Vítek.

Zatímco na brněnské technice vzniká software, na Mayo Clinic se věnují vývoji hardwaru, který by co nejpřesněji snímal EKG křivku, aniž by překážel v pohybu. „Experimentují s místy, kde by bylo možné aktivitu EKG snímat. Kromě standardních hrudních svodů tak zkouší sbírat data i z boku, zad či z ramene – to se hned po hrudníku ukázalo jako druhé nejpřesnější místo,“ dodal Smital.

Výzkumníci v Brně nyní chtějí navázat dalším projektem. „Americké námořnictvo by nám mělo dodat nová data zahrnující krizové situace – včetně simulovaných výbuchů a armádních cvičení na moři. Algoritmy tak nejen vylepšíme, ale budeme moci měřit další doplňkové signály včetně PPG – to slouží ke sledování změn objemu krve v mikrovaskulárním řečišti tkáně,“ vysvětlil výzkumník. Na základě biosignálů by pak bylo možné rozeznat, zda je člověk vážně raněn a potřebuje urgentní pomoc.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist