Místo na Hrad půjde před soud. Komunista Skála popřel katyňský masakr, prý jde o „nacisty zkonstruovaný příběh“

Bývalý místopředseda KSČM Josef Skála čelí obžalobě za popírání genocidia. Uvedl to v úterý web Seznam Zprávy. Politik ve veřejné debatě tvrdil, že vyvraždění polských válečných zajatců Sověty v Katyni je „nacisty zkonstruovaný příběh“. Muži, který chtěl kandidovat na prezidenta, ale nesesbíral dostatek podpisů od občanů, hrozí v případě prokázání viny až tříleté vězení. Skála obvinění odmítá.

Kauza se podle Seznamu týká debaty, kterou v červnu 2020 vysílalo Svobodné rádio a jejíž záznam následně na kanálu YouTube zhlédlo zhruba 10 tisíc lidí. Historická fakta o tom, že polské důstojníky zavraždila v roce 1940 sovětská tajná policie NKVD, Skála prohlásil za legendu, které řada vědců a politických pozorovatelů kvalitně oponuje. Exhumaci tisíců těl z hromadných hrobů označil za údajnou.

Studio Beta - Josef Skála a Jiří Šifrín - Katyň

Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7 počátkem října obžalovalo všechny tři účastníky diskuse i spolek, který provozuje webové stránky, na nichž dané rádio vysílá.

„Obžaloba byla podána na tři fyzické osoby a jednu právnickou osobu pro jednání související s odvysíláním diskuse o takzvaném katyňském masakru. Jednání bylo po právní stránce kvalifikováno jako přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia,“ sdělil serveru mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

Do boje o Hrad jde šestnáct tváří. Někteří i díky podpisům „last minute“, neuspěl komik

8. 11. 2022 ▪ 5 min. čtení

Obvodní soud pro Prahu 7 následně vydal trestní příkaz, kterým uložil obžalované trojici osmiměsíční podmíněné tresty a spolku peněžitý trest ve výši 30 tisíc korun. Všichni si ale proti příkazu podali odpor, takže soud bude věc řešit veřejně v hlavním líčení. „Já jsem v životě žádné genocidě nefandil, ani ji nezpochybňoval,“ reagoval na dotaz serveru Skála.

Komunista se chtěl počátkem příštího roku ucházet o funkci prezidenta republiky, v úterý ale oznámil, že nesplnil vstupní podmínku. Laťka 50 tisíc podpisů byla podle něj vysoká i pro soupeře, kteří je na rozdíl od něj nesháněli s pomocí dobrovolníků, ale „kupovali přes komerční agentury“.

Odpovědnost Sovětského svazu za katyňský masakr přiznal v roce 1990 tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov. Událost nazval jedním z nejtěžších zločinů stalinismu. Důkazy o zločinu Moskva zveřejnila v říjnu 1992, kdy ruský prezident Boris Jelcin předal polskému prezidentovi Lechu Walesovi dokumenty o zločinu a za masakr se omluvil.