Bývalý místopředseda KSČM Josef Skála čelí obžalobě za popírání genocidia. Uvedl to v úterý web Seznam Zprávy. Politik ve veřejné debatě tvrdil, že vyvraždění polských válečných zajatců Sověty v Katyni je „nacisty zkonstruovaný příběh“. Muži, který chtěl kandidovat na prezidenta, ale nesesbíral dostatek podpisů od občanů, hrozí v případě prokázání viny až tříleté vězení. Skála obvinění odmítá.
Kauza se podle Seznamu týká debaty, kterou v červnu 2020 vysílalo Svobodné rádio a jejíž záznam následně na kanálu YouTube zhlédlo zhruba 10 tisíc lidí. Historická fakta o tom, že polské důstojníky zavraždila v roce 1940 sovětská tajná policie NKVD, Skála prohlásil za legendu, které řada vědců a politických pozorovatelů kvalitně oponuje. Exhumaci tisíců těl z hromadných hrobů označil za údajnou.
Studio Beta - Josef Skála a Jiří Šifrín - Katyň
Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7 počátkem října obžalovalo všechny tři účastníky diskuse i spolek, který provozuje webové stránky, na nichž dané rádio vysílá.
„Obžaloba byla podána na tři fyzické osoby a jednu právnickou osobu pro jednání související s odvysíláním diskuse o takzvaném katyňském masakru. Jednání bylo po právní stránce kvalifikováno jako přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia,“ sdělil serveru mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
Do boje o Hrad jde šestnáct tváří. Někteří i díky podpisům „last minute“, neuspěl komik
Obvodní soud pro Prahu 7 následně vydal trestní příkaz, kterým uložil obžalované trojici osmiměsíční podmíněné tresty a spolku peněžitý trest ve výši 30 tisíc korun. Všichni si ale proti příkazu podali odpor, takže soud bude věc řešit veřejně v hlavním líčení. „Já jsem v životě žádné genocidě nefandil, ani ji nezpochybňoval,“ reagoval na dotaz serveru Skála.
Komunista se chtěl počátkem příštího roku ucházet o funkci prezidenta republiky, v úterý ale oznámil, že nesplnil vstupní podmínku. Laťka 50 tisíc podpisů byla podle něj vysoká i pro soupeře, kteří je na rozdíl od něj nesháněli s pomocí dobrovolníků, ale „kupovali přes komerční agentury“.
Odpovědnost Sovětského svazu za katyňský masakr přiznal v roce 1990 tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov. Událost nazval jedním z nejtěžších zločinů stalinismu. Důkazy o zločinu Moskva zveřejnila v říjnu 1992, kdy ruský prezident Boris Jelcin předal polskému prezidentovi Lechu Walesovi dokumenty o zločinu a za masakr se omluvil.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist