Česká republika by měla vydávat dvě procenta HDP na obranné výdaje. Jsou o tom přesvědčeni téměř všichni kandidáti na prezidenta, kteří odpověděli na anketu ČTK. Někteří zároveň upozorňují na nutnost efektivního vynakládání peněz na zbrojení. Vydávat dvě procenta svého HDP na obranu se ČR zavázalo v NATO. Příští rok by Česko podle návrhu rozpočtu mělo dosáhnout asi 1,5 procenta.

 Podle bývalého vysokého představitele české armády a NATO Petra Pavla je potřeba výdaje na zbrojení zvýšit, ale nestačí se jen soustředit na číslo dvě procenta HDP. „To číslo je jen vodítko. Cílem není utratit peníze, ale mít armádu, která bude dostatečně moderní a schopná, aby splnila úkoly, které od ní očekáváme,“ poznamenal. Je sice podle něj důležité tento závazek naplnit, ale ještě důležitější je naplnit jeho věcný obsah.

Bývalá rektorka Danuše Nerudová je přesvědčena o tom, že nejlepší reakcí na vývoj bezpečnostní situace v Evropě je začít plnit spojenecké závazky a být aktivním členem NATO. Upozornila na to, že Česko se dlouhodobě umisťuje mezi členskými zeměmi s nejnižším podílem vynakládaných prostředků vůči HDP na obranu. „Měli bychom cílit alespoň na hranici dvou procent HDP a v rozpočtu najít potřebné peníze,“ uvedla. Zároveň je podle ní klíčové, aby investice do obranyschopnosti byly efektivní, šly do moderní techniky a realizace veřejných zakázek netrvala roky. „Naše armáda si zaslouží to nejlepší vybavení,“ doplnila.

„Výdaje na armádu ve výši dvou procent HDP jsou závazkem ČR při vstupu do NATO. Pokud se ČR k něčemu zaváže, měla by to plnit,“ uvedl odborový předák Josef Středula.

Plnění mezinárodních závazků považuje za samozřejmé i podnikatel Karel Janeček. „Musíme být ale maximálně efektivní, obzvláště nyní, když je ekonomická krize tak závažná. Nejde o kvantitu, ale o kvalitu. Nejde o celkovou sumu, ale o to, aby to bylo důkladně promyšlené,“ napsal. Česko podle něj musí jít moderní a chytrou cestou a peníze utrácet na základě dlouhodobé strategie, která bude vycházet například z členství v NATO.

Senátor Marek Hilšer podotkl, že válka o Ukrajinu a její výsledek ovlivní budoucí podobu válčení a Česko na ni musí být adekvátně připraveno. Poznamenal, že plnění závazku věnovat na obranu dvě procenta HDP podporuje dlouhodobě. „K zajištění bezpečnosti státu a zapojení do kolektivní obrany v rámci NATO je však nutné přistupovat koncepčně,“ uvedl. Nová národní bezpečnostní strategie a nová obranná strategie se podle něj připravují. „Teprve od nich se má odvíjet další výstavba a rozvoj sil české armády jako hlavní vodítko akvizičního procesu,“ dodal.

Se zvyšováním výdajů na obranu souhlasí i senátor Pavel Fischer. Poukázal na rostoucí ceny energie, oceli a dalších surovin i na chybějící strategické zásoby munice, materiálu nebo výzbroje, stejně jako na nadcházející modernizaci. „Proto doporučuji další zvyšování. Upřesňuji, že kdybychom nebyli součástí NATO, dnes by naše výdaje dosahovaly možná šesti procent HDP,“ poznamenal. „Měli bychom proto občany odpovědně informovat o tom, že bezpečnostní prostředí se výrazně zhoršilo a naše odpověď na agresi Ruska musí být věrohodná,“ doplnil.

Výdaje na obranu by naopak snížila bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Uvedla, že je pacifistka, mír považuje za nejvyšší hodnotu a podporuje mírovou organizaci HWPL. Chtěla by výdaje na zbrojení snížit na jedno procento HDP a jedním procentem HDP podpořit výdaje na mír pro činnost HWPL.

ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu účastníků výzkumu.