Výpočetní chemik Pavel Hobza a hematolog a onkolog Jan Starý získali cenu Nadačního fondu Neuron za celoživotní přínos vědě. Fond každému z vědců udělil 1,5 milionu korun. Rada Neuronu ocenila i šest mladých talentovaných vědců a vědkyň, kteří dostali po půl milionu korun. Ceny dnes byly předány v Národním muzeu v Praze.
„Slavnostním večerem Cen Neuron jsme oslavili vědu a ocenili excelentní jména, která pro českou společnost představují naději a světlo. Kromě ceny náleží laureátům také osobní finanční prémie v celkové výši šest milionů korun,“ uvedla předsedkyně správní rady NF Neuron Monika Vondráková.
Profesor fyzikální chemie Hobza patří k nejcitovanějším světovým chemikům. Objevil nový model vodíkové vazby, takzvanou nepravou vodíkovou vazbu, která pomáhá vysvětlit strukturu biomolekul. Zástupci fondu zdůraznili, že kvůli tomuto objevu se přepisovaly učebnice a zlomil století staré dogma. Hobza s kolegy mimo jiné vyvinul i nové skórovací funkce založené na kvantové mechanice, které slouží k předpovědi účinnosti léčiv. Hobza pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Je autorem více než 500 vědeckých publikací.
Mezinárodně uznávaným vědcem je i Starý. Díky jeho profesnímu úsilí se v 80. letech v Československu začaly děti trpící leukemií léčit podle moderních západních standardů a od konce téže dekády se v tuzemsku provádějí transplantace kostní dřeně. Když Starý v oboru hematoonkologie začínal, umíralo devět nemocných dětí z deseti, nyní je poměr opačný. V prosazování moderních metod a spolupráce vědec pokračoval i v 90. letech. Starý působí na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy (UK) a je také emeritním přednostou Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole.
Za nalezení genů, jejichž mutace vedou k rozvoji dědičného chronického selhání ledvin, pak Neuron ocenil Martinu Živnou. Vědkyně pracuje na 1. lékařské fakultě UK. Objev podle Neuronu významně přispěl jak k objasnění příčin nemoci, tak k vývoji diagnostických metod.
Cenu Neuron má i Gabriel Demo. S týmem studuje mechanismy bakteriálních a virových infekcí buněk, cílem výzkumu je přispět k lepší léčbě infekcí. Demo zkoumá struktury proteinu hlavně pomocí moderní metody cryo-EMa a zajímá ho syntéza ribonukleové kyseliny a proteinu.
Další laureátka, Anežka Kuzmičová, je průkopnicí ojedinělého pojetí výzkumu čtenářství u dětí i dospělých. Její práce vychází z předpokladu, že čtenářské schopnosti i prožitky jsou souhrou jazykových, technologických, osobnostních a kulturních faktorů i hodnocení ze strany okolí. Poznatky z výzkumů Kuzmičové mohou pomoci najít vztah ke knihám i zdánlivým „nečtenářům“.
Martin Setvín z Matematicko-fyzikální fakulty UK zkoumá, proč některé materiály generují fotonapětí a jak lze využít získanou energii. Oceněný vědec má také zásluhu na vylepšení rastrovací sondové mikroskopie, díky čemuž se podařilo získat dosud nevídané snímky s atomovým rozlišením na nevodivých materiálech. Setvín patří k nejvýznamnějším tuzemským fyzikům.
Na téže fakultě působí i matematik Jan Kynčl. Tento laureát je předním expertem v oboru kombinatoriky a diskrétní geometrie. Kynčl podle Neuronu mimo jiné vylepšil algoritmy pro kreslení abstraktních topologických grafů a získal nové odhady pro průsečíkové číslo grafu. Obojí souvisí třeba s přehledným zobrazováním diagramů s mnoha průsečíky, jako jsou schémata leteckých spojení mezi městy či biologické a sociální sítě.
Vědkyně Marija Šamžjová se zabývá jednou z klíčových výzev materiálové vědy - pochopením, jak heterogenní katalyzátory usnadňují chemické reakce na úrovni atomů. Laureátka se podle Neuronu věnuje především syntéze nových typů zeolitů a popisu jejich katalytických vlastností. To může mít přínos třeba pro chemické inženýrství. Šamžjová pracuje na Přírodovědecké fakultě UK.
Cenu za zdařilé propojení vědy a byznysu dnes dostali experti ze start-upu Pinflow Energy Storage, kteří se zabývají tím, jak ukládat elektrickou energii pro nemobilní aplikace, aby cena za kWh na cyklus byla co nejnižší. Odborníci energii uchovávají v redoxních průtočných bateriích, které umožňují nezávisle škálovat kapacitu a výkon. Start-up vznikl na základě poznatků výzkumné spolupráce vědců z pražské VŠCHT a Západočeské univerzity v Plzni. S touto kategorií se nepojí finanční odměna.
Nadační fond Neuron, který má za cíl zvýšit prestiž vědců v Česku, založil v roce 2010 matematik a podnikatel Karel Janeček. Od té doby fond ocenil přes 100 vědců a vědkyň. S Janečkem fond Neuron ukončil loni spolupráci kvůli jeho proslovu na vyhlášení hudební ankety Český slavík. Janeček tam mimo jiné kritizoval protepidemická opatření vlády a také jeho slova o tom, že by lidé neměli podlehnout tlaku na očkování dětí proti covidu-19 vyvolala velký mediální a kritický ohlas.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist