Česko požádalo spolu s Polskem o možnost financování propojovacího plynovodu Stork II z peněz Evropské unie. „Stork II nám může zajistit dodávky LNG, a je proto zásadní pro naši energetickou bezpečnost,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela v pátek na svém twitterovém účtu.
Žádost předal Síkela podle svých slov s polskou ministryní životního prostředí Annou Moskwovou zástupcům Evropské komise. „Je to důkaz zájmu obou zemí o tento projekt,“ dodal ministr.
Minulý týden odhadl Síkela v České televizi náklady na stavbu česko-polského plynovodu na osm miliard korun. „Je to předběžná představa, jakou máme v tuto chvíli.“
Projekt by měl na české straně stavět soukromý vlastník a správce plynárenských tranzitních sítí Net4Gas, na polské státní firma Gaz-System.
Net4Gas zařadil již letos v létě Stork II do svého upraveného desetiletého výhledu rozvoje soustavy na roky 2023 až 2032. Hotov by mohl být již za čtyři roky. Firma ale v dokumentu upozorňuje, že tento plynovod není „tržní, ale bezpečnostní opatření“. A v takovém případě požaduje dopředu „rozhodnutí o pokrytí nákladů projektu“. Tedy kdo miliardový projekt zaplatí. „Rozhodnutí o potřebnosti projektu je v zásadě v kompetenci státní správy,“ uvedla nedávno pro HN také mluvčí firmy Monika Cole.
Na Stork II přidělil Brusel peníze již v minulosti, kdy ho zařadil mezi projekty Evropské strategie energetické bezpečnosti, které se měly stavět v letech 2017–2020. Česko-polské propojení mělo přispět k omezení závislosti evropských zemí na ruském plynu. Hotový měl být původně do roku 2019. Když se ale do té doby nezačalo ani stavět, komise na konci roku svou podporu zrušila.
Polsko má na severu země terminály na LNG, tedy zkapalněný zemní plyn, odtud pak vedou další plynovody dál do vnitrozemí. Stork II by měl spojit polskou plynárenskou síť s plynovodem Moravia v Česku a umožnit tak zemi přístup k dalším dodávkám LNG. Fungovat by měl ale obousměrně.
