Vláda na svém pondělním jednání stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Na tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Při přepočtu tak vychází ceny energií pro české zákazníky zhruba na 200 eur za megawatthodinu (MWh) elektřiny a 100 eur u plynu. Na trhu se přitom elektřina prodává za 454 eur/MWh a plyn za necelých dvě stě eur.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dodal, že včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za jednu kilowatthodinu. Domácnost, která elektřinou i topí, by podle něj měla ušetřit až 111 tisíc korun za rok. Odhad ceny elektřiny bez stanovení stropu činil asi 12 korun za kWh, uvedl Rakušan.
Velkoobchodní cena elektrické energie koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur (24.100 korun). Stát nyní určil maximální cenu silové elektřiny v přepočtu na jednu megawatthodinu 6000 korun a včetně regulované složky tak zaplatí zákazníci za jednu megawatthodinu od 7000 do 9000 korun. Podle energetické společnosti ČEZ činí průměrná roční spotřeba elektřiny u domácnosti zhruba tři megawatthodiny. Ročně by tak průměrná domácnost po zastropování cen elektřiny zaplatila od 21 do 27 tisíc korun.
V cenách, které byly na burzách koncem prázdnin, by domácnost zaplatila jen za silovou část elektřiny 72 tisíc korun ročně. V současné době tvoří regulovaná složka přibližně třetinu celkové ceny elektřiny, při jejím zdražování se tento poměr dále snižuje.
Podle energetického experta a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra stanovení cenového stropu znamená, že domácnostem se cena elektřiny oproti loňskému roku zvedne maximálně na dvojnásobek, uvedl na twitteru. V přepočtu na eura je strop za jednu MWh elektřiny stanovený na zhruba 240 eurech. Připomněl, že například ČEZ letos prodá svou produkci za zhruba 105 eur (asi 2580 Kč) za MWh, 70 procent produkce na příští rok má prodaných za 91 eur (asi 2230 Kč) za MWh.
Za stejné maximální ceny budou nakupovat i veřejné instituce, uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Stát má podle něj již nyní možnost mít státního obchodníka pod ministerstvem financí, cílem je ale mít tohoto obchodníka pod ministerstvem průmyslu a obchodu.
Vláda pro pomoc domácnostem s vysokými cenami energií již dříve schválila takzvaný úsporný tarif. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) bude v letošním roce pokračovat v původně schválené podobě. "Bez ohledu na tato opatření, která začnou platit," řekl Síkela. V příštím roce by ale mohla být již pomoc adresnější tam, kde by nestačilo opatření stanovující strop cen energií, uvedl Síkela. Platí, že stát počítá s odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje od letošního října a po celý příští rok.
Pomoc za 130 miliard
Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu, jak o něm rozhodla vláda, vyčíslil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na maximálně 130 miliard korun. Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, uvedl Stanjura po jednání kabinetu.
Výnos z daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, očekává Stanjura v příštím roce ve výši 70 miliard korun. Platit by podle něj měla tři roky. Pokud ovšem pominou externí okolnosti, které vedou k vysokým ziskům, daň podniky nezaplatí, přestože opatření bude dále platné, vysvětlil. Dále řekl, že vláda dnes plán daně probírala, české řešení musí ale zohlednit či doplnit evropské, které by měla Evropská komise představit v úterý nebo ve středu.
"Díky panu ministru průmyslu (Jozef Síkela za STAN) ta jednání jsou velmi intenzivní v posledních několika dnech a není žádný důvod ty dva dny nevydržet k tomu, abychom rozhodli," uvedl Stanjura. Může se podle něj ovšem ukázat, že česká vláda bude potřebovat třeba ještě týden na zavedení evropského řešení.
Stanjura dříve mluvil o tom, že daň z neočekávaných zisků vláda zvažuje u energetických firem, bank a rafinérií. "Každý sektor, který nakonec vláda vybere, bude mít nějaký vstupní parametr. Nebude to platit pro každého malého výrobce elektrické energie, stejně tak to nebude platit pro každou banku," řekl dnes.
Ministři pro energetiku zemí Evropské unie se v pátek dohodli, že by bylo vhodné na pomoc spotřebitelům využít neočekávané zisky výrobců energie z levnějších zdrojů.
Návrh mimořádné daně: nadměrný zisk se porovná s průměrem posledních sedmi let, zálohy na daň 100 procent
Řešení pro průmysl ve středu
Vláda také podle premiéra Fialy připravuje řešení vysokých cen energií pro průmysl. Představí ho ve středu po jednání se zástupci odvětví. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s profesními svazy o vhodných opatřeních pro průmysl jednal už v pondělí odpoledne.
Svaz průmyslu a dopravy o víkendu uvedl, že nejpozději v říjnu by ministerstvo průmyslu a obchodu mělo vypsat podporu vytvořenou na základě dočasného krizového rámce, který členským státům umožnil okamžitou pomoc firmám v důsledku drahých energií a protiruských sankcí.
Síkela v pondělí řekl, že dokončuje podporu pro velké firmy právě na základě dočasného krizového rámce. Obecně se na tom shodl na dnešním jednání se zástupci průmyslu, dodal. Počítá s kompenzacemi poklesu zisku, respektive kompenzacemi způsobených ztrát kvůli drahé elektřině a plynu. Dočasný krizový rámec zatím platí do konce tohoto roku. Síkela věří, že by Evropská komise mohla schválit jeho prodloužení až do konce příštího roku. Vznikl by tak podle něj prostor k vyjednání podpory i pro další podnikatele, kteří na pomoc za stávajících podmínek nedosáhnou.
Mezi hlavní požadavky zaměstnavatelských svazů patří dále dokončení a schválení konkrétního nařízení ke kurzarbeitu a předložení scénářů zajištění dodávek plynu s uvedením postupů a předpokladů, kdy a za jakých podmínek bude přistoupeno k vyhlašování odběrových stupňů. Svaz průmyslu uvedl, že spolu s pomocí podle dočasného krizového rámce je třeba přijmout všechna tato opatření.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist