Ani současná energetická krize nic moc nemění na odmítavém postoji obyvatel vůči větrným elektrárnám, které by měly stát v okolí jejich bydlišť. Příkladem budiž záměr na výstavbu větrníků v příhraničí ve Frýdlantském výběžku na Liberecku. Ten aktuálně naráží na velký odpor místních lidí. Mají strach z přílišné blízkosti větrníků u domů, hluku, negativního vlivu na krajinu i velikosti elektráren.
Nejen toto zaznělo ve středu na několikahodinové vzrušené debatě v Dolní Řasnici, v rámci níž firma W.E.B Větrná Energie představovala svůj záměr. V případě jeho uskutečnění by zřejmě vznikl nejvýkonnější větrný park v republice.
Každá z větrných elektráren by měla být schopna ročně dodat 12 gigawatthodin (GWh) elektřiny. To podle investora pokryje roční spotřebu 3430 českých domácností s 8600 obyvateli. V případě, že by se firmě podařilo postavit všech původně plánovaných 11 větrníků, by tak podle něj pokryly roční spotřebu 20 procent domácností v Libereckém kraji.
Na veřejné zasedání v Dolní Řasnici přišlo bezmála 90 lidí, přičemž obec má zhruba 560 stálých obyvatel. Při debatě z jejich strany zaznívaly zejména výtky k projektu. „Všem jde jen o peníze, vy to za barákem mít nebudete,“ zlobila se podle ČTK jedna z místních. „Ta velikost (elektráren) je děsivá. Cítíme se neinformovaní, že jsme se nemohli vyjádřit k záměru,“ řekla další obyvatelka.
Soukromá firma chce postavit 166 metrů vysoké věže s průměrem rotoru 150 metrů. Vrtule tak budou dosahovat až do výšky 241 metrů. „Zdevastujete krajinu, bude to hlučné, znehodnotíte nám hodnoty nemovitostí,“ byly další výtky. Místní iniciativa dokonce chystá k výstavbě elektráren referendum, uspořádat ho chce při prezidentských volbách příští rok v lednu. „Sběr podpisů bude probíhat do konce října,“ řekla za iniciativu Jana Veselá.
Podle zástupců firmy je ale projekt teprve na začátku, tedy v procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). „Šancí vyjádřit se bude hodně,“ řekl zástupce firmy Jiří Přikryl. Projekt už také doznal některých změn – firma počítá s menším počtem větrných elektráren než v záměru uváděných 11. „Momentálně počítáme, že jich bude maximálně devět,“ řekla Michaela Lužová, jednatelka firmy W.E.B Větrná Energie. Tato firma byla založena v roce 2002 jako stoprocentně dceřiná společnost rakouské společnosti W.E.B Windenergie AG, která sídlí v rakouském Pfaffenschlagu. Když to dobře půjde, chtěla by společnost nový větrný park na Liberecku začít stavět v letech 2024 až 2025.
Sami autoři záměru uvádí, že se lokalita vybraná pro výstavbu větrných elektráren nachází v migračním koridoru ptáků a netopýrů. Investoři proto musí nechat provést detailnější průzkum, který vysleduje, kudy přesně tito živočichové migrují. „Navrhovaný průzkum je pro aktuální sezonu připravován a bude součástí dokumentace EIA,“ píše se v záměru.
Fouká dost, větrné elektrárny by mohly pokrývat čtvrtinu spotřeby. Češi je ale nechtějí
S odporem místních obyvatel se návrhy na výstavbu větrných elektráren potýkají dlouhodobě po celém Česku. „Neznám podobný český projekt, kde by se proti němu nějaká iniciativa nepostavila. Argumenty odpůrců jsou přitom pořád stejné,“ sdělila HN Lužová. Povolování projektů podle ní nyní trvá kolem 10 let – a někdy i déle, a to právě kvůli odmítavým reakcím místních. Odborníci na obnovitelné zdroje energie přitom tvrdí, že by byla řešením komunitní energetika, v rámci níž by byli občané, jichž by se výstavba dotkla, spolumajiteli těchto elektráren. Kdyby z nich měli přímý užitek, tak by s nimi spíš souhlasili.
Lužová ujišťuje, že hlukové limity u Větrného parku Řasnice překročeny nebudou. „I v rámci procesu EIA se toto velice pečlivě zkoumá, dělají se měření. Normy na to jsou v České republice velmi přísné. Takže ten projekt by neprošel procesem EIA, pokud by byl změřen nějaký hluk, který by obec ovlivňoval,“ dodala. Na krajinný ráz ale i podle ní elektrárny vliv mít budou. Na základě dohody by dotčené obce měly ročně dostávat 400 tisíc korun za každou postavenou elektrárnu. Pro jejich výstavbu ale bude nutná změna územního plánu.
Firma nyní plánuje na Frýdlantsku nad údolím s obcemi Horní Řasnice, Dolní Řasnice a Krásný Les postavit devět větrných elektráren o celkovém výkonu 37,6 až 55,8 MW. Nejvýkonnější větrný park v Česku (Kryštofovy Hamry – Přísečnice v Ústeckém kraji) přitom má podle webu České společnosti pro větrnou energii 21 větrníků s celkovým výkonem 42 MW.
