Nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné. Tak reaguje Soudcovská unie na argumenty, kterými ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vysvětlil své rozhodnutí nejmenovat Aleše Novotného místopředsedou Krajského soudu v Brně. Blažek navíc odmítl poskytnout HN a serveru Aktuálně.cz analýzu, na základě níž toto rozhodnutí vykonal. Ministerstvo totiž tvrdí, že žádnou analýzu nemá. Přesto operuje s tvrzením, že Novotného senát způsobil téměř čtyřmilionovou škodu, kterou stát musel vyplatit lidem na odškodném. Není zcela zřejmé, jak se k tomuto číslu došlo.
Blažka i jeho další kolegy z brněnské ODS stále prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. Podezřívá je z manipulací s majetkem Brna. Ministr spravedlnosti – ani nikdo jiný z jeho blízkých – ovšem stíhaný není. Pokud by ale kauza dospěla k obžalobě, o vině případných obžalovaných by rozhodoval trestní úsek Krajského soudu v Brně.
Blažek v červenci využil své pravomoci ministra spravedlnosti a odmítl jmenovat Novotného místopředsedou brněnského soudu, který má trestní úsek má na starosti. A to i přesto, že ho předseda soudu Milan Čečotka do funkce navrhl.
HN se snažily analýzu získat, protože není jasné, jak ministr k oněm čtyřem milionům došel. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka ji ale komentovat odmítl a odkázal na zákon o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo následně odpověď na zákonnou žádost zveřejnilo na svém webu.
„Ministerstvo spravedlnosti požadovanými materiály nedisponuje, neboť v souvislosti s předmětným návrhem na jmenování nevypracovalo ani neobdrželo žádný z vámi specifikovaných materiálů, přičemž tuto skutečnost nikdy netvrdilo ani nepotvrdilo,“ napsal vedoucí oddělení styku s veřejností na ministerstvu spravedlnosti Jacek Morávek.
Ve stejné listině však resort zároveň operuje s tím, že senát soudce Novotného svým rozhodováním údajně způsobil škodu ve výši 3 851 958 korun, které stát musel souzeným vyplatit na náhradách. „Ministr spravedlnosti tak nemohl do funkce místopředsedy Krajského soudu v Brně jmenovat někoho, kdo se opakovaně podílel svými nezákonnými rozhodnutími na vzniku takto vysokých škod,“ tvrdí Morávek. O této údajné škodě rovněž informoval server Česká justice.
„Novotný byl hodnocen nadprůměrně“
Proti argumentaci ministerstva se ale ve své pondělní reakci tvrdě ohradila Soudcovská unie. Blažkovo odůvodnění označila stavovská organizace soudců za nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné. Podle ní Novotného práci hodnotí vyšší instance velmi dobře.
„Ministr není oprávněn a ani odborně způsobilý hodnotit rozhodování konkrétního soudce. Kolega Novotný je přitom naopak za poslední léta vysoce nadprůměrně hodnocen Vrchním soudem v Olomouci, který projednává všechna odvolání ve věcech, jimž předsedal. Toto hodnocení má ministr k dispozici,“ napsali soudci ve vyjádření, které podepsal prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
V minulosti Novotný poslal do vězení například podnikatele Shahrama Zadeha za rozsáhlé daňové úniky. A to i navzdory tomu, že podle svých kolegů čelil nebývalé cílené kampani. V roce 2016 se ho 27 ze 29 soudců trestního úseku soudu zastalo – a i jeho tehdejší šéf ho označil za soudce s vynikajícími výsledky.
To, zda konkrétní soudce způsobil státu svým rozhodováním škodu, podle prezidenta Soudcovské unie může posoudit výhradně kárný senát. Jak k číslům došlo ministerstvo, přitom není jasné.
„Všechna ministrem zmiňovaná rozhodnutí byla učiněna senátem – a hlasování senátu je tajné. Ministr tudíž nemůže vědět, jak dotčený soudce hlasoval,“ upozornil Vávra. „Pokud připustíme, že při rozhodování o tom, kdo se stane soudním funkcionářem, se může hodnotit konkrétní rozhodnutí soudce, jde o přímý a nepřípustný zásah moci výkonné do rozhodovací činnosti soudců,“ doplnil.
• Blažek při svém předchozím působení jako ministr spravedlnosti v roce 2013 vydal podnikatele Alexeje Torubarova do Ruska. A to aniž počkal, až skončí řízení o udělení mezinárodní ochrany.
• Jeho tehdejší vládní kolegové Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg se tomu snažili zabránit tím, že nechali postavit do dráhy startujícího letadla cisternu s benzinem.
• Ústavní soud později konstatoval, že Blažek porušil svým rozhodnutím mezinárodní dohody. Ministerstvo spravedlnosti pak v roce 2015 podnikateli zaplatilo odškodnění 250 tisíc korun.
• Blažek ale argumentoval, že na vině není on, ale Torubarův advokát Milan Hulík, který je podle něj neschopný.
• Hulík stát zažaloval – a to za poškození pověsti. A ministerstvo to stálo dalších 200 tisíc korun, které Hulíkovi soud přiřkl.
• Úředníci zvažovali, že by peníze vymáhali přímo po Blažkovi. Podle analýz ale šance na úspěch byla malá.
Ministerstvo odmítá zveřejnit i bič na olomoucké žalobce
I svou kritiku olomouckých vrchních žalobců ministr Blažek odůvodňuje mimo jiné tím, že za jejich rozhodnutí musel stát platit vysoká odškodnění. Olomoučtí žalobci prověřování Blažkovy možné korupce dozorují.
Ani v tomto případě ale analýzu ministerstvo HN nevydalo. Spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek to označil za skandální porušení zákona.
Úřad nejprve argumentoval, že ministr analýzu slyšel jen ústně na poradě. Zápis z porady ale resort nevydal – následně začal tvrdit, že se žádná porada nekonala. A na dotaz, kdo je autorem analýzy, odvětil, že „ministr spravedlnosti vydal pokyn k vytištění výkazů a statistik. Porovnáním údajů vznikla srovnávací analýza.“
Fragmenty údajů, které Blažek nechal zveřejnit na webu ministerstva, označil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž za „zavádějící a kusá“. Jeho podřízení dle něj špatně nepracují.
• Ministru Blažkovi dle zveřejněných fragmentů analýzy například vadí, že v případech olomouckých žalobců stát vyplácí vysoká odškodnění za nezákonná trestní stíhání. „Mediálnímu lynči jsou vystavováni nezákonně stíhaní, či dokonce pouze prověřovaní jedinci, kteří nakonec nejsou obviněni,“ uvádí tisková zpráva.
• Zpráva zdůrazňuje, že si lidé od roku 2012 v případech olomouckých žalobců nárokovali více než půl miliardy korun. Nejvyšší žalobce Igor Stříž si však nemyslí, že suma je vhodná k porovnání kvality práce žalobců. „To je údaj, který je do očí bijící. Kdyby si někdo dnes sedl a požádal o 20 miliard, tak to rozhodně vypovídající není,“ řekl Stříž.
• Souhlasí s ním i protikorupční experti, které redakce požádaly o konzultaci. „Nakonec se vyplácí pouze malý zlomek. Bez znalosti jednotlivých případů lze navíc obtížně posoudit, zda šlo v těchto případech o selhání vrchního státního zastupitelství,“ uvádí k tomu Transparency International.
• Stříž si s Blažkem chce udělat jasno v tom, co čísla znamenají a jaký mají dopad z hlediska úspěchu a efektivity trestního řízení. „Jde o argument, který používala často i bývalá paní ministryně Marie Benešová (za ANO). K číslům ohledně odškodňovací agendy my nemáme přístup,“ uvedl Stříž.
