Stát půjčí energetické společnosti ČEZ prostřednictvím ministerstva financí až tři miliardy eur (v přepočtu více než 74 miliard korun) ke zvýšení likvidity. Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, když zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Skládání záloh požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.

„Společnost ČEZ podepsala s ministerstvem financí úvěrovou smlouvu v objemu až tři miliardy eur. Tato úvěrová smlouva umožňuje ČEZ posílit jeho likviditní pozici. Ta je nyní na rekordně vysoké úrovni, nicméně v důsledku extrémních změn cen plynu a elektřiny je třeba se připravit na další mimořádný růst finančních prostředků pro zajištění obchodů s energetickými komoditami v nadcházejících měsících,“ uvedl dále Kříž.  Půjčka by měla trvat maximálně do první poloviny roku 2024. 

Podobnou pomoc podle něho poskytuje energetickým firmám například Německo. Stát tak pomůže s financováním případného nárůstu takzvaných margin požadavků v případě extrémní volatility na trhu energetických komodit, ke kterému by mohlo dojít například v souvislosti s úplným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Podle Kříže jde tak o další z kroků, jimiž stát a ČEZ posilují energetickou bezpečnost Česka, neboť tím snižují možná rizika v klíčové fázi současné energetické krize.

Podle úvěrové smlouvy mezi ministerstvem a ČEZ, která bude zveřejněna v registruje smluv, jsou až tři miliardy eur pro ČEZ rozděleny na tři části po jedné miliardě. Takzvaný úvěr A může být čerpán jednorázově a je s úrokem tři procenta ročně. Úvěr B má stejné podmínky, tedy je také za tři procenta ročně, liší se ale v počtu dnů, odkdy je možné půjčku začít čerpat od schválení žádosti. Úvěr C je možné čerpat opakovaně a má sazbu pět procent ročně. 

ČEZ v tiskové zprávě uvedl, že si požádal o dvě miliardy eur, které načerpá „v nejbližších dnech“. S největší pravděpodobností se jedná o první dva typy půjčky. „Zbývající až miliardu eur bude ČEZ moci čerpat do pěti dnů od požádání se splatností tři měsíce, přičemž tuto část lze čerpat opakovaně,“ uvedla totiž firma. Poslední suma je tedy typ úvěru C s pětiprocentním úrokem.

Ministerstvo financí úvěr poskytlo ČEZ na základě materiálu, který minulý týden předložilo vládě ministerstvo průmyslu a ta ho schválila. Dokument nese název Schéma poskytování úvěrů k odvrácení škod v národním hospodářství, a to výrobcům působícím na trhu s energiemi. 

Možnost získat půjčku – jak z materiálu vyplývá – mají kromě ČEZ i ostatní výrobci elektřiny. Těmi jsou u nás hlavně společnost Sev.en miliardáře Pavla Tykače nebo holding EPH Daniela Křetínského. Zda si požádají, zatím není jasné. Jejich reakci HN zjišťují.

Tykač nicméně vládě už dříve nabídl, aby si od jeho společnosti koupila levněji elektřinu a prodala ji spotřebitelům. Důvodem byly právě potíže firmy s nutností skládat obří zástavy na běžné obchody přes burzu.

Kabinet v dokumentu vysvětluje, že mimořádná situace v energetice, kdy ceny elektřiny i plynu vzrostly do historických výšin, vznikla kvůli agresi Ruska na Ukrajině, následnými sankcemi ostatních zemí a protiopatřeními Ruska. Proto je pomoc státu firmám nezbytná, jinak by hrozily vážné škody celé ekonomice.  

Peníze mají sloužit výrobcům elektřiny na složení zástav, tzv. marginů, na burze, o kterých informoval ČEZ. Tyto peníze musí firmy navyšovat, když původně prodaly kontrakty za nižší, než jsou aktuální tržní ceny elektřiny. 

„Pokud výrobce prodal svou budoucí produkci na konkrétní den za 60 eur za megawatthodinu a současná tržní cena ve stejný den je 160 eur/MWh, musí výrobce zaplatit v rámci variation margin 100 eur za každou prodanou MWh. Je standardem, že velcí výrobci prodávají část své výroby až na dva roky dopředu,“ vysvětluje ministerstvo průmyslu v materiálu pro vládu, co se v energetice děje. Navíc, energetické firmy musí vedle těchto variation marginů složit ještě určitou sumu (initial margin) hned při uzavření kontraktu s budoucím odběratelem. 

Marginy neboli zástavy pak slouží jako pojistka pro obě strany, že k obchodu skutečně v budoucnu za stanovenou cenu dojde. Až po uskutečnění dodávky elektřiny se zástava vrátí výrobci. 

Při současně extrémně rostoucích cenách elektřiny je podle vládního materiálu tak pro výrobce nutnost dál a dál navyšovat zástavy už neúnosná. „Předpokládáme, že výrobci elektřiny v ČR již drží v marginech odhadem tři miliardy eur, což představuje ohromnou zátěž na jejich finanční stabilitu. Tato hodnota však může rychle (v řádu dnů) narůst o dalších pět až deset miliard eur,“ uvádí materiál. Výrobci mají podle kabinetu zástavy pokryty nyní svými zdroji a komerčními půjčkami, nejhorší scénář by tak údajně vyžadoval dodatečných tři až pět miliard eur. 

Vzhledem k tomu, že samotný ČEZ již požádal o dvě miliardy eur, je možné, že se vládě nejhorší scénář naplní, pokud budou chtít půjčku i další společnosti.