Budoucí epidemie, které podle vědců dříve či později přijdou, by měl v Česku pomoci zvládnout nově vytvořený Národní institut virologie a bakteriologie. Jeho cílem je propojit téměř tři desítky vědeckých pracovišť. Na následující tři a půl roku na to z evropských peněz přes Národní plán obnovy dostal 1,3 miliardy korun. Má vytvořit robustní výzkumnou síť zaměřenou na studium virů a bakterií a vývoj nové antivirové a antibakteriální léčby. Peníze budou využity zejména na nový výzkum a provoz laboratoří.
„Minulé dva roky pandemie nám ukázaly, že máme špičkové vědecké týmy, ale bohužel rozptýlené po vědeckých institucích. Nemohly si proto utříbit názory a dávat vládě jednotná doporučení,“ sdělila během úterního představení nového institutu Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR. Několik jejích výzkumných ústavů se do institutu zapojí.
Podle Zažímalové budeme virovým, ale i bakteriálním hrozbám čelit stále víc. I proto chce do budoucna institut dál rozvíjet a přetavit jej v Národní virologické centrum, které by mělo i vlastní budovu. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB), který je nejbohatším ústavem v Česku, pro něj již má vyčleněný pozemek v pražské Krči.
„Virologie má nejen náročné přístrojové potřeby, ale také bezpečnostní. Pracuje se i s nebezpečnými viry, proto je vhodné výzkum centralizovat,“ vysvětlila Zažímalová.
Do světového žebříčku škol se dostalo rekordní množství českých univerzit. Skóre jim ale sráží věda
Zatím ale institut bude využívat stávající vědecká pracoviště, a to nejen ty od Akademie věd. Zapojeny budou také výzkumné týmy z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Univerzity Palackého.
„Nově vytvářená platforma také umožní vědcům získat to nejmodernější přístrojové vybavení a efektivně je sdílet,“ řekl Zdeněk Hostomský, hlavní řešitel a vědecký koordinátor projektu z ÚOCHB. Podle Pavla Plevky, druhého vědeckého koordinátora projektu z brněnského výzkumného centra CEITEC a Masarykovy univerzity, bude výzkum v institutu zaměřen na tři oblasti. „Konkrétně na interakci mezi patogeny a hostiteli; imunitu proti virům a bakteriím a léčbu virových a bakteriálních infekcí,“ popsal Plevka.
První dvě výzkumné oblasti umožní vědcům poznat nepřítele – tedy jak viry a bakterie napadají hostitele, jak se vyhýbají přirozené imunitní obraně a jak způsobují onemocnění. „Porozumění těmto patologickým procesům nám umožní v rámci třetí výzkumné oblasti přispět k vývoji nových léčiv a diagnostických nástrojů,“ dodal Plevka.
Pro ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je vznik tohoto institutu spíš překvapením. Prý vzniká ještě na základě rozhodnutí předešlé vlády. „Pokud se bude zabývat výzkumem, tak je to zcela v pořádku, aby z toho ale byl poradní orgán, něco jako Kochův institut, tak to ani náhodou. Takovou roli má mít Státní zdravotní ústav,“ řekl HN Válek.
Na rozdíl od vědeckých center ale Státní zdravotní ústav na svůj rozvoj žádné stovky milionů korun z Národního plánu obnovy nedostane. „Bohužel to je pozůstatek minulé vlády. Já už s tím nic neudělám. Pokud by to bylo na mě, měl by takové peníze dostal právě Státní zdravotní ústav,“ dodal Válek.
Přímým poradním orgánem pro Válka nadále zůstává Národní institut pro zvládání pandemie, v němž jsou na rozdíl od Národního institutu virologie a bakteriologie zapojeni i epidemiologové. Tento institut se má navíc zapojit do Státního zdravotního ústavu a stát se jeho vědeckou radou.
I podle epidemiologa Petra Smejkala, který je vedoucím Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), by bylo lépe, kdyby se peníze dávaly právě na epidemiology, nikoliv tak na vědce. I on by více podporoval Státní zdravotní ústav.
„Je potřeba také vychovat novou generaci epidemiologů, kteří budou pracovat v terénu. Samozřejmě musíme naslouchat virologům a bakteriologům, potřebujeme ale hlavně praktickou instituci veřejného zdravotnictví, která vytváří doporučení pro vládu,“ řekl HN Smejkal. Taková praktická instituce by podle něj měla určovat, kdy je potřeba testovat či koho a kdy očkovat a kdy a kde nosit ochranu dýchacích cest. „Já jsem samozřejmě rád za každou reformu, která vzejde z téhle pandemie, ale připadá mi, že nejdůležitější je vzdělávání epidemiologů a reforma veřejného zdravotnictví. Peněz bude málo, je třeba stanovit priority,“ uvedl Smejkal.
