Na České zemědělské univerzitě (ČZU) vznikl v roce 2019 model, podle kterého lze odhadnout vliv sucha na ekonomiku v Česku. Jenže tehdy společnost neměla za sebou dvouletý zápas s epidemií koronaviru – a svět ani nezažíval děsivý válečný konflikt na Ukrajině. Vypočítat dnes, jaký by mohl být důsledek nedostatku vláhy, je tak kvůli spolupůsobení více negativních vlivů mnohem obtížnější.

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

Experti navíc upozorňují, že důležitější než to, kolik naprší v Česku, bude množství srážek ve zbytku Evropy a světa. „Sucho nebude pro rok 2022 hlavním faktorem růstu cen potravin v Česku. Pro cenu pšenice bude z hlediska počasí rozhodující spíše stav vláhy v pěti zemích, které vyvážejí asi polovinu z celkového vývozu dvaceti největších exportérů této obiloviny (USA, Kanada, Francie, Austrálie a Argentina – pozn. red.),“ míní hlavní tvůrce modelu docent Petr Procházka.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se