Na České zemědělské univerzitě (ČZU) vznikl v roce 2019 model, podle kterého lze odhadnout vliv sucha na ekonomiku v Česku. Jenže tehdy společnost neměla za sebou dvouletý zápas s epidemií koronaviru – a svět ani nezažíval děsivý válečný konflikt na Ukrajině. Vypočítat dnes, jaký by mohl být důsledek nedostatku vláhy, je tak kvůli spolupůsobení více negativních vlivů mnohem obtížnější.
Experti navíc upozorňují, že důležitější než to, kolik naprší v Česku, bude množství srážek ve zbytku Evropy a světa. „Sucho nebude pro rok 2022 hlavním faktorem růstu cen potravin v Česku. Pro cenu pšenice bude z hlediska počasí rozhodující spíše stav vláhy v pěti zemích, které vyvážejí asi polovinu z celkového vývozu dvaceti největších exportérů této obiloviny (USA, Kanada, Francie, Austrálie a Argentina – pozn. red.),“ míní hlavní tvůrce modelu docent Petr Procházka.
Ještě na vás čeká 90 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.