Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od září kvůli vysoké inflaci znovu mimořádně zvýší. Zásluhová část penze se všem příjemcům zvedne o 5,2 procenta. Průměrný starobní důchod tak vzroste o 699 korun. Nařízení o druhé letošní mimořádné valorizaci schválila ve středu vláda. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Zákon o příspěvku 5000 korun na dítě naopak vláda odložila. 

Česká správa sociálního zabezpečení na konci března vyplácela celkem přes 2,84 milionu penzí, z toho přes 2,36 milionu starobních. Své důchodové systémy mají i policie, obrana a justice. Na druhé mimořádné přidání je potřeba 7,8 miliardy korun.

Podle zákona o důchodovém pojištění mimořádná valorizace následuje pátý měsíc po měsíci, v němž zvyšování cen za sledované období překročí pětiprocentní hranici. Upravuje se zásluhová část důchodů, tedy takzvaná procentní výměra. Zvedá se o tolik procent, o kolik ceny od posledního sledování vzrostly.

Důchody se skládají ze dvou částí. Solidární základní výměra je pro všechny stejná. Odpovídat má desetině průměrné mzdy. Letos činí 3900 korun. Zbytek důchodu je zásluhová procentní část podle odpracovaných let a výše výdělků a odvodů.

Důchody se letos zvedají celkem třikrát. Poprvé se upravily od ledna při běžné valorizaci. V průměru se starobní penze navýšila o 502 korun. Všichni lidé s důchodem pak k zákonnému přidání dostali ještě 300 korun navíc do zásluhového dílu. Od června se kvůli vysoké inflaci uskuteční mimořádná valorizace. Procentní díl důchodu se upraví o 8,2 procenta. Průměrný starobní důchod poroste o 1017 korun. Potřetí se důchody mimořádně navýší od září, kdy se o 5,2 procenta upraví také příplatky k penzi pro odbojáře, vězně komunistického režimu a pozůstalé po nich

Na zářijovou mimořádnou valorizaci bude potřeba 7,8 miliardy korun, červnové přidání vyjde zhruba na 21 miliard korun. Pravidelné lednové navýšení si pro letošek vyžádá 28 miliard. Celkem tak má do penzí letos putovat o téměř 57 miliard korun víc než loni. Minulý rok se na penze podle údajů ministerstva financí vyplatilo 537,4 miliardy korun. Je to téměř třetina výdajů státu.

Při první mimořádné valorizaci se zohlednil cenový vývoj od loňského července do konce letošního ledna. Do zářijového navýšení se promítá růst cen od února do konce dubna. Za toto období se ceny v Česku sice zvedly o 4,8 procenta, domácnostem důchodců ale rostly o 5,2 procenta. Při přidávání se využívá vyšší hodnota.

Od ledna příštího roku se pak podle zákona důchody budou upravovat znovu. Porostou ale nejspíš méně než obvykle, bude se totiž brát v potaz růst cen za kratší období. Při běžné valorizaci se penze navyšují v lednu vždy o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za období od července předminulého roku do konce června minulého roku. Inflace z větší části této doby se do výše penzí promítá ale už při letošních mimořádných navýšeních v červnu a září. Podle ministerstva se pro lednové přidání bude posuzovat cenový vývoj za letošní květen a červen.

Návrh zákona o příspěvku 5000 na dítě vláda odložila

Návrh zákona o příspěvku 5000 korun na dítě do 18 let pro rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého vláda ve středu neschválila. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že kabinet nezařadil do programu ani novely na podporu částečných úvazků a o státní sociální podpoře. Ke všem by se měla vrátit za týden, uvedl Jurečka. Podpora rodinám se má začít vyplácet v srpnu. Ministerstvo práce odhaduje, že by dávku mohlo dostat 1,82 milionu dětí. Výdaje by činily 9,1 miliardy korun.

Ministři se dohodli na tom, že se všechny tyto body ve středu na vládě neotevřou a jejich projednání se odloží o týden, uvedl Jurečka. Je podle něj nutné dopracovat technické záležitosti. „Vláda by všechny tyto návrhy měla projednat na příštím jednání, abychom stíhali zhruba v polovině června projednání sněmovnou,“ řekl. U předpisů bude vláda navrhovat zrychlené projednání, týdenní odklad na vládě schválení předpisů v Parlamentu nezbrzdí, doplnil.

Připomínky k příspěvku na děti mohly podat jen resorty financí, vnitra, obrany, spravedlnosti a úřad vlády, a to do středy. Podle mluvčí ministerstva Evy Davidové se parametry zákona ale měnit nebudou. Ministerstvo navrhuje, aby sněmovna předlohu schválila hned při prvním projednávání. Zákon by se tak přijal v červnu, upravovaly by se informační systémy a žádosti by lidé mohli začít podávat v červenci, upřesnila mluvčí.

Předloha počítá s tím, že by 5000 korun měl stát vyplatit na děti, jimž letos 1. srpna ještě nebude 18 let. Pokud na ně rodiče pobírají přídavky, měli by novou dávku dostat automaticky v srpnu. Ostatní rodiče s loňským příjmem do milionu korun hrubého by o ni měli požádat elektronicky přes aplikaci, nebo osobně v takzvaných Czech Pointech na radnicích či poštách. Peníze by měli dostat do konce dalšího měsíce po schválení žádosti. O 5000 korun bude pak možné žádat i na děti, které se teprve narodí od 2. srpna do konce roku.

Podle novely o státní sociální podpoře a pomoci v hmotné nouzi by o příspěvek na bydlení lidé nejspíš nemuseli žádat každý rok znovu. Žádost by stačilo podat jednou. Při pravidelném čtvrtletním dokládání příjmů a nákladů pro ověření nároku na dávku by nově neměl být nutný rozpis jednotlivých nákladových položek. Rodiče s nízkými výdělky by si mohli zvýšit měsíční částku rodičovské z nynějších nejvýše 10.000 korun na 13.000 korun. Upravit by se měla i pravidla pro vyplácení dávky mimořádné okamžité pomoci.

Poslední odložený návrh ministerstva práce počítá s tím, že by zaměstnavatelé mohli mít od příštího roku nižší odvody u částečných úvazků pro rodiče malých dětí, mladé do 21 let, lidi před penzí či postižené. Sleva by činila pět procent z vyměřovacích základů pro placení pojistného.