V Česku se předběžně potvrdil první případ opičích neštovic, které se v poslední době šíří z Afriky i do jiných států. V tiskové zprávě to v úterý uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ), jehož laboratoř vzorky s podezřením na nákazu zkoumá. Nakažený člověk podle SZÚ pobýval začátkem května na hudebním festivalu v Antverpách v Belgii. SZÚ zkoumá další dva vzorky s podezřením na opičí neštovice.

Na první potvrzený případ s odkazem na předsedu společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavla Dlouhého upozornil server Seznam Zprávy. Podle něj je pacient v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). 

Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková virová onemocnění SZÚ uvádí, že jde o předběžné potvrzení, protože vzorek byl v úterý dopoledne vyšetřen elektronovou mikroskopií. Pro konečné potvrzení je podle vedoucí laboratoře Heleny Jiřincové nutné udělat celogenomovou sekvenaci či PCR metodu. „Definitivní výsledky tedy budou známy zřejmě příští týden,“ uvedla.

Celkem laboratoř dostala tři vzorky. „Další dva podezřelé vzorky budeme zpracovávat v následujících hodinách,“ uvedl Daniel Krsek, vedoucí laboratoře pro průkaz infekčních agens elektronovou mikroskopií.

Pražská hygienická stanice hned po podezření na nákazu opičími neštovicemi zahájila epidemiologické šetření, které má zjistit možné rizikové kontakty nemocných a nastavit u nich protiepidemická opatření, tedy především karanténu.

„K pozitivně testované osobě lze (...) v obecnější rovině uvést, že začátkem května s přáteli pobývala na hudebním festivalu v belgických Antverpách. Po návratu začala vnímat první nespecifické příznaky od zarudlých až slzících očí, přes postupný výskyt vyšších tělesných teplot od 37,5 do 39 stupňů Celsia, až po výsev bolestivých pupínků na pokožce připomínajících akné na určitých částech těla. Pupínky se postupně měnily v praskající puchýřky, které po prasknutí bolet přestaly,“ uvedla ředitelka pražské hygieny Zdeňka Shumová.

Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle ale mají mírnější projevy. K přenosu je třeba podle odborníků dlouhodobý a blízký kontakt. Poprvé byly zaznamenány v Demokratické republice Kongo v 70. letech minulého století a nyní se vyskytují v částech střední a západní Afriky. Až do nedávna se v jiných částech světa nemoc vyskytovala jen zřídka.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý oznámila, že eviduje 131 potvrzených případů opičích neštovic a 106 podezření na tuto nemoc v 19 zemích, kde se toto onemocnění běžně nevyskytuje. V Evropě se nemoc objevila například v Dánsku, Skotsku, Španělsku, Itálii, Slovinsku či Rakousku.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že neexistují údaje o tom, zda vakcíny proti pravým neštovicím chrání i proti opičím neštovicím. Odborníci ale usuzují, že díky podobnosti viru by účinné být mohly, uvedl předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Lidé očkovaní v ČR před rokem 1980, kdy plošná vakcinace skončila, ale podle něj už prakticky žádnou ochranu nemají.