Ekonom a bývalý Babišův poradce Michl má být příštím guvernérem ČNB, Zeman to hodlá oznámit v nejbližších dnech

Novým guvernérem České národní banky (ČNB) má být od července nynější člen jejího nejužšího vedení Aleš Michl. Jako první to v pátek napsal server Seznam Zprávy. HN informaci potvrdily zdroje obeznámené s názorem prezidenta Miloše Zemana, který má jmenovaní na jeden nejdůležitějších postů v ekonomice ve své pravomoci.

Podle zdrojů HN má Zeman oznámit jmenování Michla, který je odpůrcem současné série zvyšování úrokových sazeb, v nejbližších dnech. Současnému guvernérovi Jiřímu Rusnokovi v červnu končí druhý mandát – a znovu kandidovat nemůže. 

Michl ani ČNB informaci nepotvrdili. „Z jednání mezi čtyřma očima s panem prezidentem neposkytuji žádné informace,“ řekl Michl bez dalších podrobností. Tisková mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová řekla HN, že banka na vyjádření prezidenta čeká a spekulace o jmenování Michla „není oficiálním vyjádřením, ČNB ji tedy nebude komentovat“. 

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v pátečním podcastu HN Ranní brífink rovněž uvedla, že případné jmenování Michla nebude komentovat. „Nebylo by ale šťastné, aby politika ČNB a guvernér nebyli v souladu,“ řekla.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček sdělil, že „ve věci guvernéra ČNB je nutno vyčkat oficiálních kroků, které jsou plně v gesci prezidenta republiky“. „Do té doby nebudu reagovat na žádné mediální zprávy a ponechám je bez komentáře,“ dodal.

Zeman o víkendu řekl, že má čtyři kandidáty na guvernéra, ve svém výběru ale už má víceméně jasno. Média v této souvislosti uvedla, že v nejužším výběru jsou vedle Michla nynější viceguvernéři ČNB Tomáš Nidetzký a Marek Mora, které navrhl prezidentovi Rusnok kvůli zachování kontinuity současné bankovní rady. Počátkem roku uvedla Česká televize, že podle jejích informací je Zemanovým kandidátem šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Komentář Luďka Vainerta

Svět míří k vyšším úrokům. Michl byl v ČNB vždy proti

6. 5. 2022 ▪ 5 min. čtení

S Nidetzkým a Morou jednal prezident na Hradě na konci dubna, podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka o schůzku se Zemanem sami požádali. S Michlem se Zeman setkal ve středu, bližší informace ke schůzce Ovčáček nezveřejnil.

Michl v minulosti mimo jiné působil v Raiffeisenbank a byl externím poradcem někdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Členem bankovní rady ČNB je od konce roku 2018. Server připomněl, že Michl a další člen bankovní rady Oldřich Dědek opakovaně jako jediní ze sedmičlenné bankovní rady hlasovali proti zvyšování úrokových sazeb.

ČNB má ze zákona za úkol hlídat inflaci a stabilitu měny. Její sedmičlenná bankovní rada, s guvernérem v čele, nastavuje úroveň úrokových sazeb a tím ovlivňuje cenu peněz, úvěrů a hypoték. Vedle  měnové politiky je ČNB zodpovědná také za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Členové bankovní rady mají šestiletý mandát a nesmějí zastávat funkci více než dvakrát. Guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy bankovní rady jmenuje a odvolává prezident republiky.

Michlovo dosavadní působení v ČNB je spojeno s několika kontroverzemi. Hned po nástupu do bankovní rady sklízel kritiku za to, že váhal s odchodem z investiční firmy Robot Asset Management, která stojí za fondem Quant. Podle některých ekonomů to vzbuzovalo podezření na konflikt zájmů, když zároveň v radě ČNB rozhoduje o nastavení úrokových sazeb. Michl později svůj podíl ve fondu převedl do svěřenského fondu.

Později se Michl zase stal kritikem poměrů v ČNB. Vadila mu dohoda s odbory z roku 2020, na základě které je růst platů v bance navázaný na inflaci. Tu má ale právě ČNB strážit – a tudíž by růst inflace měli zaměstnanci pocítit. ČNB se ale bránila, že dohoda vznikla v dobách, kdy inflace zdaleka nebyla dvouciferná, a že nyní pracuje na tom, aby se kolektivní smlouva upravila.

Michl práci svých kolegů v bankovní radě také kritizoval za příliš konzervativní správu devizových rezerv. Navrhoval, aby banka investovala devizové rezervy víc do akcií – až padesát procent – a také zvýšila nákupy zlata. Argumentoval, že by to z ČNB udělalo dlouhodobě ziskovou instituci. Přišel také s kontroverzní myšlenkou, že část zisků by měla jít do bankou spravovaného státního investičního fondu, jenž by byl obdobou „wealth“ fondu, který na zhodnocování státního bohatství využívá například Norsko.

K využívání devizových rezerv pro zisk a k vytvoření státního fondu byli však skeptičtí nejen ekonomové, ale i ostatní členové bankovní rady. Tomáš Holub například argumentoval, že přeskupování devizových rezerv směrem k akciím probíhá, ale kdyby bylo skokové, bylo by to příliš riskantní. Holub odmítl i myšlenku vytvoření „wealth“ fondu – devizové rezervy stojí vůči závazkům k bankovnímu sektoru a žádné samostatné bohatství nepředstavují. Bilance ČNB navíc v posledních letech vytvářela ztrátu, protože koruna posilovala. Státu tedy podle Holuba zatím není co odvádět.