Novým guvernérem České národní banky (ČNB) má být od července nynější člen jejího nejužšího vedení Aleš Michl. Jako první to v pátek napsal server Seznam Zprávy. HN informaci potvrdily zdroje obeznámené s názorem prezidenta Miloše Zemana, který má jmenovaní na jeden nejdůležitějších postů v ekonomice ve své pravomoci.

Podle zdrojů HN má Zeman oznámit jmenování Michla, který je odpůrcem současné série zvyšování úrokových sazeb, v nejbližších dnech. Současnému guvernérovi Jiřímu Rusnokovi v červnu končí druhý mandát – a znovu kandidovat nemůže. 

Michl ani ČNB informaci nepotvrdili. „Z jednání mezi čtyřma očima s panem prezidentem neposkytuji žádné informace,“ řekl Michl bez dalších podrobností. Tisková mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová řekla HN, že banka na vyjádření prezidenta čeká a spekulace o jmenování Michla „není oficiálním vyjádřením, ČNB ji tedy nebude komentovat“. 

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v pátečním podcastu HN Ranní brífink rovněž uvedla, že případné jmenování Michla nebude komentovat. „Nebylo by ale šťastné, aby politika ČNB a guvernér nebyli v souladu,“ řekla.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček sdělil, že „ve věci guvernéra ČNB je nutno vyčkat oficiálních kroků, které jsou plně v gesci prezidenta republiky“. „Do té doby nebudu reagovat na žádné mediální zprávy a ponechám je bez komentáře,“ dodal.

Zeman o víkendu řekl, že má čtyři kandidáty na guvernéra, ve svém výběru ale už má víceméně jasno. Média v této souvislosti uvedla, že v nejužším výběru jsou vedle Michla nynější viceguvernéři ČNB Tomáš Nidetzký a Marek Mora, které navrhl prezidentovi Rusnok kvůli zachování kontinuity současné bankovní rady. Počátkem roku uvedla Česká televize, že podle jejích informací je Zemanovým kandidátem šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

S Nidetzkým a Morou jednal prezident na Hradě na konci dubna, podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka o schůzku se Zemanem sami požádali. S Michlem se Zeman setkal ve středu, bližší informace ke schůzce Ovčáček nezveřejnil.

Michl v minulosti mimo jiné působil v Raiffeisenbank a byl externím poradcem někdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Členem bankovní rady ČNB je od konce roku 2018. Server připomněl, že Michl a další člen bankovní rady Oldřich Dědek opakovaně jako jediní ze sedmičlenné bankovní rady hlasovali proti zvyšování úrokových sazeb.

ČNB má ze zákona za úkol hlídat inflaci a stabilitu měny. Její sedmičlenná bankovní rada, s guvernérem v čele, nastavuje úroveň úrokových sazeb a tím ovlivňuje cenu peněz, úvěrů a hypoték. Vedle  měnové politiky je ČNB zodpovědná také za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Členové bankovní rady mají šestiletý mandát a nesmějí zastávat funkci více než dvakrát. Guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy bankovní rady jmenuje a odvolává prezident republiky.

Michlovo dosavadní působení v ČNB je spojeno s několika kontroverzemi. Hned po nástupu do bankovní rady sklízel kritiku za to, že váhal s odchodem z investiční firmy Robot Asset Management, která stojí za fondem Quant. Podle některých ekonomů to vzbuzovalo podezření na konflikt zájmů, když zároveň v radě ČNB rozhoduje o nastavení úrokových sazeb. Michl později svůj podíl ve fondu převedl do svěřenského fondu.

Později se Michl zase stal kritikem poměrů v ČNB. Vadila mu dohoda s odbory z roku 2020, na základě které je růst platů v bance navázaný na inflaci. Tu má ale právě ČNB strážit – a tudíž by růst inflace měli zaměstnanci pocítit. ČNB se ale bránila, že dohoda vznikla v dobách, kdy inflace zdaleka nebyla dvouciferná, a že nyní pracuje na tom, aby se kolektivní smlouva upravila.

Michl práci svých kolegů v bankovní radě také kritizoval za příliš konzervativní správu devizových rezerv. Navrhoval, aby banka investovala devizové rezervy víc do akcií – až padesát procent – a také zvýšila nákupy zlata. Argumentoval, že by to z ČNB udělalo dlouhodobě ziskovou instituci. Přišel také s kontroverzní myšlenkou, že část zisků by měla jít do bankou spravovaného státního investičního fondu, jenž by byl obdobou „wealth“ fondu, který na zhodnocování státního bohatství využívá například Norsko.

K využívání devizových rezerv pro zisk a k vytvoření státního fondu byli však skeptičtí nejen ekonomové, ale i ostatní členové bankovní rady. Tomáš Holub například argumentoval, že přeskupování devizových rezerv směrem k akciím probíhá, ale kdyby bylo skokové, bylo by to příliš riskantní. Holub odmítl i myšlenku vytvoření „wealth“ fondu – devizové rezervy stojí vůči závazkům k bankovnímu sektoru a žádné samostatné bohatství nepředstavují. Bilance ČNB navíc v posledních letech vytvářela ztrátu, protože koruna posilovala. Státu tedy podle Holuba zatím není co odvádět.