Návrh Evropské komise, aby Česko mělo výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024, jde podle premiéra Petra Fialy (ODS) dobrým směrem. Fiala dnes ČTK sdělil, že Česko o návrhu nadále konstruktivně jedná, proto nechce předjímat jeho konečnou podobu. Věří však v dobré řešení. Česko by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) mohlo mít zajištěné dostatečné dodávky ropy z jiných než ruských zdrojů do konce roku 2024.
O výjimce v pátek s odkazem na diplomatický zdroj informovala agentura Reuters. Upravený návrh nových sankcí proti Rusku, který obecně počítá s ukončením dovozu ruské ropy na konci letošního roku, začali dnes ráno projednávat velvyslanci členských zemí Evropské unie.
Výjimka z embarga by měla pro Česko platit do poloviny roku 2024, v případě Maďarska a Slovenska do konce stejného roku. „Návrh jde dobrým směrem, ale stále o něm konstruktivně jednáme s partnery v rámci EU. Nechci předjímat konečnou podobu, ale věřím v dobré řešení,“ sdělil dnes ČTK Fiala.
Síkela uvedl, že Česko by mohlo mít zajištěné dostatečné dodávky ropy z jiných než ruských zdrojů do konce roku 2024. Řeší především navýšení kapacity v Transalpinském ropovodu TAL. „My jsme v prvním kroku vyjádřili přesvědčení, že by se to dalo stihnout do konce roku 2024 a samozřejmě otázkou je, jak k tomu přistoupíme,“ uvedl dnes ministr na tiskové konferenci.
Česko je podle Síkely připraveno investovat do zvýšení kapacity ropovodu nad rámec svého současného pětiprocentního podílu. V současnosti jedná o tom, že by celé navýšení kapacity bylo ve prospěch ČR. Pokrok v jednáních je podle Síkely důležitou součástí toho, aby se ČR připojila k šestému unijnímu sankčnímu balíčku. „My potřebujeme buď ujištění, že dostaneme dostatek ropy a pohonných hmot z jiných zdrojů, nebo potřebujeme rozumět technickému řešení, jak to bude zajištěno,“ dodal.
Komise ve středu v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce roku zcela ukončit dovoz ropy z Ruska. Návrh původně počítal s roční výjimkou pro Maďarsko a Slovensko, které jsou na klíčové energetické surovině z Ruska nejvíce závislé. Budapešť i Bratislava však návrh odmítly podpořit s požadavkem výrazně delšího přechodného období. Čas na zajištění dostatečných zásob proudících ropovodem TAL z jihu Evropy si vyžádala i česká vláda.
