Nekončící válka. Masakr v Buči. Rekordní inflace. Energetická krize. Zpravodajství je často plné tragédií a negativních zpráv. Jednoduše proto, že jsou to obvykle ty nejdůležitější zprávy dne.

I proto jsme vám na velikonoční svátky připravili výběr pěti pozitivních zpráv, které se za poslední týden v Česku i ve světě udály.

Jedno razítko vládne všem, jedno jim všem káže

Začneme na naší domácí půdě. Ve středu u nás v HN vyšel článek redaktora domácí rubriky Viktora Votruby, který byl zajímavý hlavně pro lidi, kteří zrovna stavějí – nebo to plánují v blízké době. 

Všechna povolení, která dnes stavebníci potřebují v souvislosti se životním prostředím, by mělo nahradit jedno „zelené“ razítko. Zajistit to má takzvané jednotné environmentální stanovisko.

„Pokud bude stavebník chtít, tak vyřízení tohoto stanoviska může nechat i na samotném stavebním úřadě. To bude vhodné zejména v případě nekomplikovaných záměrů. Úřad pak sám příslušná místa osloví a stanovisko si vyžádá. Pro stavebníka to bude znamenat návštěvu jen jednoho úřadu namísto několika,“ napsal náš novinář dlouhodobě se věnující právě zeleným tématům. 

Zákon by měl začít platit už v polovině příštího roku.

Vědci přišli na to, kam ukládat CO2 – přímo do oceánů

Jak vyřešit klimatickou krizi? To je stále aktuálním tématem mnoha politických, vědeckých i společenských debat. Kromě snižování emisí přechodem na obnovitelné zdroje energie řeší vědci i skleníkové plyny, které způsobují zahřívání Země. Proto se hledá možnost, jak a kam je bezpečně ukládat. 

Vypouštění jednoho ze skleníkových plynů – oxidu uhličitého – do vzduchu je dennodenní aktivitou téměř celého lidstva. Vzniká totiž už při běžném spalování nebo používání fosilních paliv. CO2 produkují i sami lidé při vydechování. Dalším velkým producentem oxidu uhličitého je i téměř všechno, co už je po smrti.

A právě rozkládající se těla a kosti bychom mohli „odkládat“ do oceánů, aby planetě neškodily svým uvolňováním skleníkového plynu. Tvrdí to poslední výzkum Centra pro klimatický výzkum Cambridgeské univerzity. 

V Somálsku vznikl nový nezávislý web složený jen z novinářek

Somálsko, země na východním cípu Afriky, sužuje nespočet problémů. Třeba v žebříčku Reportérů bez hranic, kteří každoročně vyhodnocují stav svobody médií v jednotlivých zemích světa, se Mogadišu konstantně umísťuje na posledních místech. V tom aktuálním za rok 2021 je na 161. místě ze 180 sledovaných států.

To však neznamená, že by nikoho svoboda médií v tomto koutu Afriky nezajímala. Organizace spojených národů v posledních dnech spustila projekt Bilan, médium složené čistě z novinářek. Jejich cílem bude psát o násilí na ženách, ale třeba i o místních političkách a podnikatelkách.

Šéfredaktorka projektu Nasrin Mohamed Ibrahimová pro britský deník The Guardian řekla, že se poprvé ve svém životě ocitla jako novinářka na bezpečném místě. „Nikdy předtím neměly ženské novinářky v Somálsku svobodu rozhodnout se, jaké příběhy chtějí vyprávět – a jak o nich psát.“ 

Nahrazení nenahraditelných hnojiv je na obzoru. Alespoň teoreticky

Vědci z anglického Sheffieldu objevili enzym, který velice snadno vyrábí fosfor. Jde o přírodní látku, která napodobuje svůj chemický protějšek například v jeho účinnosti v zemědělství. Na hnojení půdy fosforem je totiž závislá celosvětová produkce potravin. Zatím ale lidstvo nepřišlo na to, jak ho získat bez nutnosti těžit fosfáty, ze kterých se jinak fosfor získává. 

Fosfáty jsou ovšem neobnovitelnými zdroji fosforu, proto hrozí, že o ně dříve či později přijdeme. Naštěstí vědci objevili bakterii, která nabízí řešení téhle poněkud nešťastné situace. Látka pojmenovaná PafA dokáže účinně uvolňovat fosfáty používané v hnojivech, a to přímo z jejich přírodních forem. 

„Studie prokázala, že PafA dokáže rychle mineralizovat přirozeně se vyskytující organický fosfát nezávisle na jeho množství. Většina enzymů právě s tímto měla problém – jakmile bylo fosfátu moc, enzymy přestávaly fungovat. PafA je ale jedinečná v tom, že její funkce při hromadění fosfátu netrpí,“ uvedla Česká televize.

Léta ztracené Darwinovy deníky se našly. Veselé Velikonoce, knihovníku

Tento příběh je kuriózní už od svého počátku. Koncem listopadu 2020 zaměstnanci knihovny Cambridgeské univerzity s konečnou platností zjistili, že deníky Charlese Darwina, ve kterých popsal „Strom života“ neboli základ evoluční teorie, jim někam zmizely. Do té doby léta nevěděli, kde je mají „zašantročené“. 

Deníky, které mají tržní hodnotu ve výši několika milionů liber, jsou pro vědecký svět v podstatě nepostradatelné. Zaměstnanci knihovny se proto obrátili na veřejnost. Poprosili všechny dobrosrdečné milovníky knih, aby je kontaktovali v případě, že by deníky někde nalezli. V zázrak už ale nikdo nedoufal.

Po patnácti měsících od výzvy ovšem na podatelnu knihovny přišla růžová dárková taška s balíčkem, který měl na sobě nápis „Veselé Velikonoce, knihovníku“. Po rozbalení zaměstnanci našli nepoškozené a kompletní Darwinovy deníky. 

Tak veselé Velikonoce i vám, milí čtenáři.