Vláda schválila další dodávku vojenského materiálu na Ukrajinu v hodnotě 133 milionů korun. Na středeční tiskové konferenci to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Materiál nespecifikovala.

Celková hodnota darovaného materiálu Ukrajině činí 1,1 miliardy korun. Z bezpečnostních důvodů ale resort obrany již delší dobu neuvádí, jaký vojenský materiál na pomoc napadené zemi posílá.

List The Wall Street Journal v úterý napsal s odvoláním na představitele českého ministerstva obrany, že Česko poslalo na Ukrajinu více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M. Neoficiální informace, že ČR poslala několik desítek starších tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty, předtím česká armáda ani Černochová nepotvrdily.

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v pondělí mimo jiné v návaznosti na jednání s předsedou ukrajinské Nejvyšší rady Ruslanem Stefančukem uvedla, že Ukrajině je možné pomoci například dodávkou protivzdušné obrany, protiraketové techniky nebo tanků.

Kromě další dodávky materiálu na Ukrajinu pak vláda schválila také urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun. Zároveň kabinet odsouhlasil plán legislativních změn s cílem posílení a zvýšení schopnosti reakce českých ozbrojených sil na vojenské i nevojenské krize a zajištění stabilního financování obrany v dlouhodobém horizontu, doplnila ministryně.

„V krátké době vláda schválila urychlení nákupu a legislativní změny, které jsou nutné k zajištění dlouhodobého financování naší armády a obrany,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Cílem je podle něj nejpozději v roce 2025 dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu.

Ministerstvo obrany podle tiskové zprávy plánuje ještě letos zahájit akviziční proces u projektů za 14,58 miliardy korun. Konkrétně jde třeba o nákup balistických prostředků, munice, posílení pozemní přepravy nebo o ruční palné zbraně.

V následujících dvou letech chce resort urychlit nákupy za 33,77 miliardy korun. Jde například o doplnění počtů kolových obrněných vozidel Pandur a Titus, pořízení ženijních prostředků, lehkých útočných vozidel, taktického satelitního systému či komunikačních a informačních prostředků.

Kromě urychlení některých projektů vyplývajících ze strategických dokumentů chce vláda upřednostnit český obranný průmysl. „Chceme, aby se přidaná hodnota vynaložených prostředků do obrany České republiky pozitivně promítla i v naší ekonomice,“ konstatovala Černochová.

Jednou z legislativních změn je podle tiskové zprávy ministerstva vznik Obranného fondu. Má zajistit stabilitu financování velkých modernizačních armádních projektů. Jednodušší krátkodobé vysílání armádních sil a prostředků například k záchraně českých občanů z nestabilních oblastí má sloužit novela ústavy. Novelizace „branné legislativy“ má pak posílit obranyschopnost v míru, zavést regulaci národních operací a umožnit průběžně doplňovat ozbrojené síly osobami a majetkem. Zakotví též povinnost státu vydávat dvě procenta HDP na obranu.

První etapa legislativních změn, do které patří také novely zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákona o krizovém řízení a zákona o rozpočtových pravidlech, u nichž je spolugestorem Správa státních hmotných rezerv (SSHR), má být podle záměrů ministerstva schválena Bezpečnostní radou státu i vládou do poloviny letošního roku.

Druhá etapa zahrnuje novelu zákona o pobytu ozbrojených sil jiných států na českém území, novelu zákona o zadávání veřejných zakázek s ohledem na specifika obranných investic a novelu zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Ta podle resortu „umožní úpravu čerpání věcných zdrojů už v míru a aktivaci systému hospodářských opatření pro krizové stavy tak, aby mohla nastat podle rozhodnutí kabinetu již v době před vyhlášením stavu ohrožení státu.“