Vláda ve středu kvůli pomoci domácnostem s rostoucími cenami rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima. Částky se od dubna zvýší o deset procent, řekl novinářům po jednání kabinetu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Podle Jurečky se tak krok dotkne asi 350 000 lidí, státní rozpočet vyjde zhruba na 1,8 až dvě miliardy korun. K dalším zvažovaným opatřením kabinet nepřistoupil.

Ministerstvo financí k tomu na dotaz ČTK uvedlo, že vnímá potřebu zajistit a financovat adresnou pomoc potřebným, zejména domácnostem ohroženým vysokými cenami energií, a za tímto účelem vláda přijímá a realizuje konkrétní kroky. „Všechny tyto dodatečné výdaje je nicméně třeba pečlivě zvažovat v kontextu možností veřejných rozpočtů, jejichž postupná konsolidace zůstává jednou z priorit ministerstva financí a celé vlády,“ uvedl mluvčí resortu Tomáš Weiss.

Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Pro samotného dospělého činí nyní 3860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun. U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun. Existenční minimum je 2490 korun.

Po zvýšení minima dosáhne víc rodin na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Minimum hraje roli pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší bude také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Částky stanovuje vláda nařízením. Podle zákona je může valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Lze je ale upravit i v mimořádném termínu. Ceny v Česku od dubna 2020 výrazně vzrostly. Podražují energie i potraviny a ostatní zboží.

Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019. Aktuální navýšení by podle pravidel mělo zohlednit cenový vývoj od října 2019. Podle údajů statistického úřadu od té doby do letošního února spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 15,9 procenta.

Jurečka uvedl, že ministerstvo vypracovalo návrh přes noc po koaliční dohodě, aby se nemuselo čekat až na další kvartál. „Zohlednili jsme růst reálných cen od roku 2020 do roku 2022 a zvýšili částky o deset procent se zaokrouhlením nahoru,“ řekl. Opatření se podle něj přímo nebo zprostředkovaně dotkne 350 000 lidí. „Dopad (na rozpočet) očekáváme letos 1,8 až dvě miliardy korun,“ řekl.

Růst životního a existenčního minima zmiňovali ministři v posledních týdnech mezi zvažovanými opatřeními, kterými chtějí kompenzovat lidem růst cen. Hovořili také o možném navýšení rodičovské, příspěvků na mobilitu pro postižené či daňové slevy na poplatníka a děti. Na zvýšení rodičovského příspěvku se koalice podle vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) zatím nedohodla.

Zvýšení minima kvituje opoziční hnutí SPD, podle jeho předsedy Tomia Okamury, by ale mělo činit 15 procent, tak aby se zohlednil i růst inflace za minulý rok. Formou novely zákona by měl být také ustanoven valorizační mechanismus, aby zvyšování nebylo na libovůli jednotlivých vlád, sdělil Okamura ČTK. Zároveň by podle něj měl být přijat zákon na ukončení zneužívání sociálních dávek.