Ruská speciální operace nařízená prezidentem Vladimirem Putinem proti sousední Ukrajině je tak moc speciální, že k její obhajobě těžko hledají argumenty i ti nejzapálenější obhájci Moskvy. Ani na české barikádě putinismu mnoho bojovníků nezbylo. Petr Hájek se tam ale drží. Někdejší spoluzakladatel Reflexu a bývalý šéf tiskového odboru prezidenta Václava Klause se stal se svým serverem Protiproud.cz minulý týden jednou z obětí zásahu české vlády proti dezinformačním webům.
Hájek se však brání. Stěžuje si, že mu stát rozhodnutí zastavit jeho devět let fungující soukromý podnik ani předem neoznámil. „Prostě nás vypnuli,“ popsal situaci serveru Echo24 a dodal, že ve svém „kontrarevolučním magazínu“, jak Protiproudu říká, publikoval názory, nikoli zpravodajství, nemohl tedy ani šířit dezinformace. Vyzývá proto novináře, že pokud jim záleží na svobodě slova, měli by se proti této „totalitní brutalitě“ ozvat. Tak to zkusme.
Skutečně nemusíme být nadšenými čtenáři Protiproudu, abychom pojali podezření, že český stát balancuje při posuzování veřejného hodnocení ruské války na hraně ústavnosti. Zastánce Putinova vraždění a destrukce ukrajinských měst začala justice stíhat s použitím paragrafu trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, používá tedy značně rozšířený výklad této právní normy. A i když budeme zcela bezezbytku na straně obránců svobodné Ukrajiny, můžeme si klást otázku, zda by ve svobodném Česku neměla existovat možnost říkat i nehoráznosti, jako že Putin má svoji válku vyhrát, nebo se svobodně radovat z jeho případných vojenských úspěchů.
Babiš zneužívá válku v domácí politice. Nazývat to hyenismem je urážkou těchto šelem
Schvalovat zabíjení civilistů není nic pěkného, takové názory (a jejich vyznavači) tady ale jsou a budou. A pokud se ventilují veřejně (třeba na Protiproudu), může to mít z hlediska veřejného zájmu jistou výhodu v podobě snazšího přehledu o stavu společnosti a možného veřejného odsouzení.
Taková je teorie zastánce svobody. Nutno ovšem dodat, že stavět se na obranu Hájka a jeho svérázného média není v praxi úplně snadné. Během února publikoval Protiproud 18 článků, v nichž se objevuje téma Ukrajiny, a lze vážně pochybovat, že by šlo jen o názory.
17. února vyšel článek o tom, že podle nejmenovaných „médií“ provozují USA na Ukrajině tajné laboratoře na vývoj biologických zbraní, které chtějí použít při útoku na Rusko a Čínu. 21. února Protiproud referoval, že „podle dokumentů získaných rozvědkou Doněcké lidové republiky“ plánuje ukrajinská vláda útok na dvě odtržené republiky na východě země. „Potvrzuje to i fakt, že ostřelování obytných částí Doněcka a Luhanska o tomto víkendu dále zintenzivnilo,“ psal Protiproud tři dny před začátkem Putinovy invaze s tím, že „ruskojazyčné obyvatelstvo bude částečně zlikvidováno, částečně vytlačeno do Ruska“.
Když pak nečekaně spustil válku Putin, Protiproud suše konstatoval: „Byly jen dvě možnosti: buďto říznout skalpelem do vředu a vyčistit hnisající ránu, nebo nechat infekci postupovat až k úplné sepsi organismu – jaderné válce se Spojenými státy. Pokud by se Rusko nechalo zcela zatlačit do kouta, nemohlo by nakonec následovat nic jiného.“
Posluchačům svědectví z charkovských ulic nebo pláče prchajících rodin z toho nemusí být dobře od žaludku, přesto je tu otázka, zda by česká svoboda neustála i takové zlé kontrarevolucionáře, jakým je Petr Hájek se svou platformou.
Hlavní komentář: Probuzení na Západě. Nejsilnější Putinovou zbraní je náš vlastní strach.
Téma / Ruská agrese proti Ukrajině: Kdo jiný by bránil Ukrajinu. Reportáž ze země, která je rozhodnuta porazit „nového Hitlera“.
Putin věří, že Západ je teď mimořádně slabý, a chce se mu pomstít. S novinářem Michailem Zygarem o ambicích současného Ruska a momentech, které musí jednou přijít.
Zbraně, zbraně, zbraně. Na Ukrajině se schyluje k městské válce, Západ mění strategii a chystá se na střet s Ruskem.
Pět scénářů, jak se podle expertů může ruský útok na Ukrajinu vyvíjet dál.
Pomocná příručka: Jak hledat pomoc v Česku/ Як шукати допомогу в Чехії
Jsme pořád naživu. Lékaři v první linii války na Ukrajině.
Mírová dividenda je pryč. Tečka. Rozhovor s Ianem Bremmerem, zakladatelem a prezidentem společnosti Eurasia Group, konzultantské firmy zabývající se výzkumem politických rizik.
Tsunami solidarity. Co způsobil příjezd válečných uprchlíků do severomoravské vesnice.
Kontext: Čekání na záchranu. Jak rodiče a systém v Česku řeší nedostupnou péči o duševní zdraví dětí.
Kultura: Pařba na hraně. „Profesionální idioti“ Jackass změnili dějiny televizní i on-line zábavy. Teď se ještě jednou vracejí.
