Soudcovská unie vyzvala tuzemské soudce, aby se hlasitě ozvali proti zmrazení svých platů na loňské úrovni a zažalovali stát. O zmrazení rozhodla sněmovna koncem loňského roku kvůli obřímu rozpočtovému schodku. A koncem ledna je podepsal i prezident Zeman. Někteří ze soudců ale žaloby na zvýšení platů v době, kdy zuří válka na Ukrajině, která přijde státní rozpočet na další miliardy, označují za nevhodné.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra rozeslal nyní soudcům i přesný návod, jak postupovat. První žaloby je možné podat až poté, co jim dorazí plat za únor. „Bylo by ku prospěchu naší věci, pokud by bylo podáno co nejvíce žalob,“ uvedl v dopise soudcům Vávra, podle něhož Ústavní soud v minulosti, kdy rozhodoval o dřívějším snížení platů, bral velké množství podaných žalob v úvahu.

„Z velkého počtu žalob bude totiž vyplývat, že se snížením platu nesouhlasí a doplatku platu se nedomáhá pouze jeden „hamižný“ soudce, ale že jde o názor velkého počtu soudců,“ dodal s tím, že i on sám žalobu podá. Žaloby podle něj nejsou projevem nesolidarity se zbytkem společnosti, ale snahou o uvedení platových poměrů soudců do souladu se zákonem.

Zdaleka ne všichni s ním ale nyní, když vypukla válka na Ukrajině, souhlasí. „Nebýt války, tak bych o žalobě uvažovala, protože si myslím, že zmrazení platů bylo neústavní. Ale v tuto chvíli určitě ne. Stát posílá miliardy na Ukrajinu a kde je má brát. Ať ty mé peníze stát použije jinak, beru to jako svůj vlastní příspěvek k humanitární a vojenské pomoci,“ říká například Jana Miklová z Městského soudu v Praze a s ní souhlasí i někteří další oslovení soudci.

Sám prezident Soudcovské unie Vávra se k tomu, zda jim přijde vhodné tlačit na rozmrazení platů za situace, kdy probíhá válka na Ukrajině a je zřejmé, že bude mít dopad na český rozpočet v řádu nejméně desítek miliard, nechce vyjadřovat. „Počkejte do pondělí, debatujeme o tom,“ uvedl. Na argument, že již rozeslali podrobný návod, reagoval: „Počkejte do pondělí. Zatím nic neřeknu, je to citlivá věc, chci odpovědět přesně.“

Z dopisu je přitom zřejmé, že o situaci na Ukrajině už uvažovali. „V případě úspěchu lze samozřejmě finanční prostředky použít na dobročinné účely jak doma, tak i v zahraničí, například v souvislosti s aktuální situací na Ukrajině,“ napsal Vávra soudcům.

Podporu žalovat stát kvůli zmrazení platů žalobců dříve vyjadřovala i Unie státních zástupců. Zda bude podporovat podání žalob i nyní, ale její viceprezident a mluvčí Ondřej Šťastný nechce říct. „Současný stav je třeba zohlednit. Diskutujeme o tom, ale nemáme finální závěr, jaký to bude mít vliv na případné podání žalob. Je to příliš čerstvé a rychlé,“ uvedl Šťastný a zdůraznil, že unie žalovat sama nemůže, jen může poskytnout servis jednotlivým žalobcům, kteří se proti snížení svých platů rozhodnou žalobu podat.

Platy soudců se – stejně jako platy politiků či žalobců - odvíjí od průměrného platu v Česku. Kvůli loňské inflaci měly letos vzrůst o šest procent. Sněmovna koncem roku v rámci úspor rozhodla o zmrazení na loňskou úroveň. V případě soudců tak platová základna zůstane na 101 tisících korun, ač měla vzrůst na 107 tisíc. U státních zástupců bude dál necelých 91 tisíc korun místo očekávaných 96 tisíc. Skutečné platy se pak násobí koeficientem podle toho, jak dlouho je daný člověk soudcem či žalobcem a na jaké pozici je. Například soudce okresního soudu má po 30 letech služby 1,51 násobek základního platu. Zmrazení platů všech ústavních činitelů má letos uspořit 600 milionů korun.

O zmrazení platů soudců i dalších ústavních činitelů tuzemští politici v minulosti již rozhodovali několikrát. A část těchto rozhodnutí jim Ústavní soud zrušil s argumentem, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti a zákonodárci nemohou s platy soudců zacházet zcela volně a dle aktuálních rozpočtových potřeb. Některé zásahy do platů soud ale uznal jako možné a důvodné.