Evropští lídři v pátek nad ránem odsouhlasili další sankční balíček proti Rusku. Dotýká se bankovního nebo leteckého sektoru. Vyřazení kremelského režimu z mezinárodního platebního systému SWIFT v něm ale není. Někteří čeští politici to kritizují a tvrdí, že Evropa tím dala Putinovi k invazi na Ukrajinu zelenou. Ministerstvo zahraničí ale sankce brání. „Nejvyšší hodnotou sankcí je, že jsou přijaty jednotně,“ říká v rozhovoru s HN náměstek ministra zahraničí a dlouholetý diplomat Martin Dvořák (STAN).

HN: Evropští lídři schválili sankce, které jsou ale podle mnohých velmi slabé. Co na ně říkáte?

Sankce budou ministři zahraničí schvalovat až dnes odpoledne, takže bych je ještě nehodnotil, ale podle mého názoru je jejich nejvyšší hodnotou to, že jsou přijaty jednotně, tedy že Putin dokázal semknout NATO i EU či OBSE. Síla reakcí je o to větší, o co jednomyslněji bude aplikována.

HN: Zejména firmy hodně zajímá rozsah sankcí. Jak probíhá rozhodování o jejich tvrdosti a dopadu?

Když se s někým pouštíte do boje a chcete ho trestat, musíte počítat s tím, že nějakou ránu nebo šrám také utržíte. Ale jsou to v tomto okamžiku méně důležité věci. Zásadní je, že je ohrožen celý systém západních demokracií. Rusko nám vyhrožuje skrytě v podstatě atomovým útokem a to, že by byl po nějakou dobu třeba nedostatek plynu pro výrobu, to je v porovnání se ztrátou životů marginální. Navíc u plynu jsme si vyzkoušeli, že jsme docela dlouho schopni vydržet bez ruských dodávek. My nadřazujeme etickou a morální rovinu nad ekonomickou rovinu. Musíme být připraveni, že budeme muset něco obětovat.

HN: Jak tedy vnímáte situaci na Ukrajině?

Ruská federace a Vladimir Putin se pokouší rozmetat základy, na kterých systém stál od druhé světové války. I vzájemný respekt a úctu k pravidlům. To je vše pošlapáno, zničeno, rozmetáno a žádná pravidla už neplatí. Což si nikdo nepřál a nepřeje. I brutalita, se kterou Vladimir Putin provedl rozbití systému, to je jeden z důvodů, proč celý svět reaguje téměř jednohlasně. I od partnerů, od kterých bychom to nečekali, se ozývají najednou ostrá slova odsouzení. Reakce je opravdu hodně jednotná.

HN: Ministerstvo zahraničí si pozvalo na „kobereček“ ruského velvyslance. I kvůli jeho arogantnímu chování při schůzce se nyní mluví o tom, že by měl být odvolán. Zvažuje se takový krok?

Dopředu musím říct, že jsem na té schůzce nebyl, ale kolega nás následně informoval. Ruský velvyslanec mimo jiné tvrdil, že na Donbasu žádní vojáci nejsou, že je to vše propaganda, pomluva a fake news. Za necelých 15 hodin přitom už byli nastoupení ruští vojáci na pozicích a útočili. On se projevil jako naprostý lhář. Diplomacie se snaží jednat slušně, nicméně při stavu, ve kterém jsou naše ambasády, je obtížné někam dále couvat. Ale zvažují se další kroky. Nemohu je ale dále specifikovat, nechceme, aby se na ně náš partner připravil dopředu.

HN: Takže nám neřeknete, jestli ho odvoláte?

Všechna opatření se detailně probírají, balancují se kroky. V první fázi je podle mě zrušení souhlasu s fungováním ruských konzulátů v Česku docela razantní krok.

HN Podle některých informací byly útoky vedeny i z běloruského území. Jak na to bude reagovat zahraniční politika ministerstva?

Debata směřuje k tomu, že by vůči Bělorusku měla být zrcadlová reakce, kterou přijmeme proti Rusku.

HN Myslíte si, že bude možné znovu navázat s Ruskem nějaké diplomatické vztahy?

Úplně na nulu diplomatické vztahy nebudou přerušeny, to není náš cíl. Vždy by měly zůstat
nějaké kanály, ale na to, abyste spolu mohli komunikovat, musíte být dva. A Rusko s námi
odmítlo komunikovat, protože jsme si dovolili reagovat na události ve Vrběticích, měli jsme svůj vlastní názor a odmítali jsme se dostat do pozice podřízeného.