Vláda schválila jednomyslně návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun. Na Twitteru o tom informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Celkové příjmy rozpočtu budou 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Nyní musí rozpočet schválit Poslanecká sněmovna, která by jej měla v prvním čtení projednat 18. února. Rozpočet chce vláda ve sněmovně schválit do konce března tak, aby od dubna stát již mohl hospodařit podle schváleného rozpočtu.
Nyní se hospodaření státu řídí tzv. rozpočtovým provizoriem, v jehož rámci jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Důvodem rozpočtového provizoria je fakt, že sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu. Předchozí kabinet jej navrhl se schodkem 376,6 miliardy korun. Nová vláda ale deklarovala, že chce vypracovat návrh se schodkem pod 300 miliard korun. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je rozpočet protiinflační.
Změn dozná většina rozpočtových kapitol. Dokumenty s navrhovaným rozpočtem, které mají HN k dispozici, ukazují, že některá ministerstva se budou muset smířit se snížením rozpočtu o několik miliard korun v porovnání s tím, co navrhovala vláda Andreje Babiše a jeho ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO). Ne všude se ale jenom šetří. Například kancelář prezidenta republiky zůstává – stejně jako obě komory parlamentu – na stejných číslech. A Úřad vlády si dokonce polepší o 74 milionů korun.
Návrhem se ve středu zabývala tripartita. Podnikatelé podporují zajištění stability veřejných financí a snížení schodku. Odbory však kritizují některé úsporné kroky. Dál chtějí jednat o zvýšení platů, vadí jim zmrazení plateb státu do zdravotního pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané. Připomínky k tomu mají i zaměstnavatelé. Nyní probíhá schůze vlády.
Úspory ve výdajích se týkají provozních výdajů státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb za 13 miliard korun. Návrh dále počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Úsporu MF vyčíslilo na 14 miliard korun.
Na platech státních zaměstnanců vyčíslil úřad úspory na 8,8 miliardy korun a u snížení dotací na obnovitelné zdroje energií osm miliard korun. Dále se úspory týkají běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připraveny a nešlo by je letos uskutečnit. Týká se to například zakázky ministerstva obrany na bojová vozidla pěchoty za 15,4 miliardy korun. Celkové investice v rozpočtu jsou pro letošek naplánované na 203,3 miliardy korun.
Dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun na základě lednové prognózy plánuje MF využít na dodatečné výdaje za 42 miliard korun. Jde například o mimořádnou valorizaci důchodů za 21 miliard korun, navýšení příspěvku na bydlení za tři miliardy korun, na kompenzace pro podnikatele za tři miliardy korun nebo na zvýšené úroky státního dluhu za pět miliard korun. Dodatečné příjmy stát získá zejména ze sociálního pojistného nebo některých daní, například DPH.
Méně pro obranu, školství či zdravotnictví
V případě jednotlivých kapitol by například ministerstvo obrany mělo hospodařit s rozpočtem o 5,4 miliardy korun nižším zejména kvůli neuskutečněné zakázce na bojová vozidla pěchoty. Ministerstvo dopravy by mělo hospodařit s rozpočtem nižším o 9,1 miliardy korun zejména kvůli snížení slev na jízdném nebo kvůli čerpání nespotřebovaných výdajů z loňského roku. Úspory by se přitom neměly dotknout výstavby nových dálnic a železnic.
Ministerstvo školství by mělo mít o 5,1 miliardy korun méně ve srovnání s návrhem předchozí vlády. Úspory by mělo dosáhnout snížením neobsazených tabulkových míst. V případě platů učitelů ale nadále platí závazek udržet jejich plat nad 130 procenty průměrné mzdy. Ministerstvo financí plánuje uspořit jednu miliardu korun na platech, celkem pak 1,9 miliardy Kč. Ministerstvo kultury bude mít o 900 milionů korun méně, zasáhnout by to ale nemělo příspěvkové organizace státu. Nadále ale vláda plánuje dávat na kulturu do roku 2025 jedno procento HDP. Vnitro má hospodařit s rozpočtem 90,75 miliardy korun. Oproti loňsku má dostat o 4,85 miliardy více, oproti podzimnímu návrhu o 3,2 miliardy méně.
Ministerstvo zdravotnictví bude mít proti návrhu předchozí vlády k dispozici o 5,8 miliardy korun méně. Uspořit by mělo na výdajích na nákup vakcín proti koronaviru, které budou financované z nespotřebovaných výdajů loňského roku. V případě platů zdravotnického personálu platí podle návrhu prosincové rozhodnutí vlády o jejich navýšení o šest procent. Největší úspora je podle návrhu zachování plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku. Platba za státní pojištěnce je 1767 korun za pojištěnce a celkem činí zhruba 125 miliard korun za rok.
ANO i SPD návrh na rozpočet kritizují
Opoziční strany kritizují, kde hledá vláda úspory ve státním rozpočtu na letošní rok. Podle bývalého expremiéra Babiše se potvrdilo, že nový kabinet je asociální. Prohlásil, že škrty dopadnou nejen na lidi, ale na celou ekonomiku. Také šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura by škrtal jinde. Vadí mu například snížení slev na jízdném pro studenty a seniory, obává se i zhoršení zdravotní péče.
Babiš kritizuje například plán zrušit navýšení plateb za státní pojištěnce, který nepřímo potvrdil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), ale i možné úspory na hygienických stanicích. „Jestli se opravdu po dvou letech covidu chystají škrty ve zdravotnictví a na hygienách, tak je to podle mě bezprecedentní a nepochopitelné,“ sdělil Babiš.
Pokud se tyto a další informace z médií potvrdí, potvrdí se asociálnost vlády, dodal. „Škrty dopadnou nejen na lidi, ale na celou ekonomiku. A to přes veškeré sliby, že se tak nestane,“ dodal. Na peníze se již sáhlo učitelům, od dubna se sníží i slevy pro studenty a starší 65 let v dopravě ze současných 75 na 50 procent z jízdného, podotkl Babiš. „Přitom vláda v rámci nové makropredikce dostane nově do rozpočtu více než 60 miliard korun, které zaplatí občané,“ uvedl Babiš.
