Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) požaduje od Energetického regulačního úřadu (ERÚ), aby předložil návrhy řešení současné situace na energetickém trhu. Úřad je má dodat do 14 dnů. Do jednoho měsíce pak Síkela chce dostat strategický výhled, případně i konkrétní legislativní návrhy. Informoval o tom v úterý novináře po jednání se zástupci ERÚ.

„Musíme se zamyslet nad tím, jestli ta regulace energetického trhu je dostatečná, zejména v oblasti ochrany spotřebitele,“ řekl Síkela. V režimu dodavatele poslední instance (DPI) podle něj skončilo přes milion zákazníků, jako hlavní důvod se uvádí zvýšení velkoobchodních cen energií. Skupina Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v ČR, která dodávala energie zhruba 900 tisícům klientů, oznámila loni 13. října ukončení činnosti a dodávek elektřiny i plynu. Jako důvod uvedla extrémní růst cen energií na trzích. Následně skončili i další menší dodavatelé.

V režimu DPI se před Vánocemi ocitl i sám ERÚ, když ukončil podnikání jeho dodavatel elektřiny, firma Microenergy. Síkela chtěl po vedení proto také vysvětlit konkrétní postup ERÚ v tomto případě.  Dostalo se mu ale odpovědi, jakou ERÚ má od loňska. Ve výběrovém řízení rozhodovala cena, kterou Microenergy nabídlo nejnižší. 

V úterý skončil další dodavatel elektřiny a plynu

Společnost Lumius ze Sviadnova na Frýdecko-Místecku ukončí dodávky elektřiny a plynu zákazníkům. Firma uvedla, že v poslední době měla zhruba 5500 odběrných míst, kterým poskytovala dodávky elektřiny a plynu. Znamená to přibližně 1500 zákazníků. Většina jich je chráněna institutem dodavatele poslední instance, a mají tak dodávky elektřiny a plynu zajištěny. Více čtěte zde.

ERÚ podle Síkely také upozornil, že na regulaci vstupu obchodníků na trh není legislativa. A na změně tohoto stavu prý doposud nebyl „politický zájem“. 

„Já jsem samozřejmě velmi nespokojen s tou situací a vyzval jsem ERÚ k tomu, aby se zamyslel nad tím, co jsme se z této situace naučili. A vyzval jsem je, abych do 14 dnů dostal na stůl návrhy řešení stávající situace. To znamená, jaká opatření bychom mohli přijmout teď rychle. To je to rychlé řešení stávajících problémů,“ řekl Síkela.

Předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček reagoval, že již před koncem loňského roku úřad navrhoval, jaké by měl mít kompetence v důsledku probíhající celosvětové energetické krize. „Pro skutečně účinné kroky bude potřeba upravit přinejmenším energetický zákon, kde bude úloha ministerstva průmyslu zásadní,“ uvedl. 

Zamyslet se je podle Síkely potřeba například i nad tím, zda nezpřísnit podmínky pro podnikání v energetice. Podle něj totiž firma, která si chce otevřít kasino, musí jako kauci složit 50 milionů korun, když chce začít obchodovat s pohonnými hmotami tak 20 milionů korun, ale pro obchodování s energiemi stačí jen 200 tisíc korun. Kritizoval i fakt, že zatímco na jiných trzích je běžné, že pokud obchodník prodává dlouhodobé kontrakty, měl by být schopen je plnit, i když se „pohne“ trh. „V energetice, když jste takzvaně krátcí, řeknete jen, je mi líto, nejsem schopen plnit,“ upozornil ministr. 

ERÚ je podle Trávníčka na větší kompetence v dozoru nad energetickým trhem včetně kontrol dodavatelů připraven. „Ale je to na vládě, respektive zákonodárcích, jestli nám je takříkajíc přiklepnou,“ uvedl.

Další konkrétní kroky bude ministr průmyslu konzultovat, inspirovat se hodlá i v okolních zemích. Jako jednu z možností nevyloučil například státního dodavatele energií, chce ale nejdříve zjistit, jak tato varianta funguje v jiných státech.

Vláda již řadu kroků proti vysokým cenám energií schválila. Lidem má pomoci zvýšení příspěvku na bydlení, v souvislosti s tím již schválila návrh novely zákona o státní sociální podpoře. Využít bude možné také mimořádnou okamžitou pomoc, pro podnikatele se rozšíří program Záruka v souvislosti s vynucenou změnou dodavatele energií.

Síkela by měl mít pro případné změny v regulaci energetiky podporu kabinetu Petra Fialy. Vláda ve svém programovém prohlášení totiž uvádí, že hodlá „posílit ochranu zákazníků a nástroje státu pro výkon dohledu nad energetickým trhem“. Legislativa nicméně z velké části vyplývá ze směrnic Evropské unie, větší zásahy do volného trhu by tak vláda musela projednat v Bruselu. Podle energetického experta a europoslance ODS Alexandra Vondry je ale i tak správné vést o možných změnách diskusi. „Dohled na energetickém trhu je v porovnání třeba s bankovnictvím slabý. Navíc zcela volný trh v energetice stejně není, protože EU ho ovlivňuje zásahy do obchodování s emisními povolenkami a Německo svými politickými rozhodnutími, jež na nás pak mají dopad,“ uvedl Vondra.

Pro změnu legislativy je i polostátní elektrárenský kolos ČEZ. „Návrhy konkrétních opatření jsou věcí státních úřadů, nikdo však nechce opakovat současnou situaci, kdy se v době rekordních cen energií ocitl milion zákazníků bez dodavatele. Takže z našeho pohledu podporujeme úpravu regulatorních požadavků směrem k dodavatelům, která povede k větší ochraně spotřebitelů,“ sdělil mluvčí společnosti Roman Gazdík. Liberalizace trhu v energetice zahájená před 15 lety podle ČEZ umožnila příchod nových dodavatelů, což bylo dobře, protože se díky nim vytvořilo v energetice „dynamické a konkurenční prostředí“. Podle firmy je ale „stále co zlepšovat“.