Globální koncentrace skleníkových plynů oxidu uhličitého a metanu se i v roce 2021 zvyšovaly, upozorňuje v pondělí zveřejněná zpráva evropského projektu Copernicus, který je součástí vesmírného programu EU. Evropa loni zažila extrémní léto se silnými vlnami veder ve Středomoří i povodněmi ve střední Evropě. 

Posledních sedm let bylo na základě analyzovaných dat celosvětově nejteplejších v historii měření – a ani Evropa tomuto trendu neunikla. „Předběžná analýza satelitních měření potvrzuje, že atmosférická koncentrace skleníkových plynů v roce 2021 nadále rostla. Koncentrace oxidu uhličitého (CO2) dosáhla ročního globálního rekordu,“ upozorňuje Copernicus ve své tiskové zprávě.

Celosvětové emise uhlíku z lesních požárů dosáhly celkem 1850 megatun, čemuž přispěly zejména požáry na Sibiři. To bylo o něco více než v loňském roce, každopádně tento má od roku 2003 klesající tendenci.

Rok 2021 byl celosvětově pátým nejteplejším rokem v historii měření. Jeho průměrná roční teplota byla o 0,3 °C vyšší než průměrná hodnota za období 1991–2020 a o 1,1–1,2 °C vyšší než průměrná roční teplota v předindustriálním období mezi lety 1850 a 1900.

Teplota vzduchu ve výšce dvou metrů pro rok 2021 ve srovnání s průměrem z let 1991-2020.
Teplota vzduchu ve výšce dvou metrů pro rok 2021 ve srovnání s průměrem z let 1991–2020.
Foto: Zdroj: ERA5. Zdroj: Copernicus Climate Change Service/ECMWF

Na starém kontinentu došlo loni v létě k několika extrémním událostem s velkými dopady. V červenci zasáhly západní část střední Evropy vážné záplavy, a to hned v několika zemích. Mezi nejvíce postižené státy patřily Německo, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Středomořská oblast zažila v červenci a části srpna vlnu veder, přičemž vysoké teploty postihly zejména Řecko, Španělsko a Itálii.

„Na Sicílii byla překonána dosud nejvyšší naměřená evropská teplota – 48,8 °C, což je o 0,8 °C více než předchozí rekord,“ píše Copernicus. Nový sicilský výsledek musí být ještě oficiálně potvrzen Světovou meteorologickou organizací, pak může nahradit na pozici rekordmana Atény roku 1977, kde tehdy naměřili rovných 48 stupňů. Horké a suché podmínky předcházely intenzivním a dlouhotrvajícím požárům, zejména ve východním a centrálním Středomoří, přičemž nejvíce postiženými zeměmi byly Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Albánie, Severní Makedonie, Alžírsko, Tunisko a také Turecko.

Během roku 2021 došlo k významným teplotním anomáliím také v několika oblastech Severní Ameriky. Na severovýchodě Kanady byly průměrné měsíční teploty neobvykle vysoké, a to jak na začátku roku, tak na podzim. Na západě Severní Ameriky došlo v červnu k mimořádné vlně veder, kdy byly překonány maximální teplotní rekordy o několik stupňů Celsia, což vedlo k nejteplejšímu červnu v historii kontinentu.

Horké a suché podmínky v regionu zhoršily řadu extrémních požárů v průběhu července a srpna. Nejhůře postiženými oblastmi bylo několik kanadských provincií a státy západního pobřeží USA, i když v různé míře v závislosti na regionu. Druhý největší požár zaznamenaný v historii Kalifornie, takzvaný „Dixie Fire“, způsobil nejen rozsáhlou devastaci krajiny, ale měl za následek i výrazné zhoršení kvality ovzduší pro tisíce lidí z důvodu jeho znečištění. To pocítil celý kontinent.

„Tyto extrémní události jsou jasnou připomínkou toho, že je třeba změnit naše způsoby života, podniknout rozhodné a účinné kroky směrem k udržitelné společnosti a pracovat na snižování čistých emisí uhlíku,“ uvedl Carlo Buontempo, ředitel služby C3S (Copernicus Climate Change Service).

Vědci stále analyzují, proč rychlost růstu skleníkových plynů v atmosféře byla loni tak vysoká, že vynikala nad předchozími dvěma desetiletími družicových pozorování. Zjištění příčiny nárůstu je podle Copernicusu náročné, protože metan má mnoho zdrojů, přičemž některé jsou lidského původu – jako například těžba ropy a plynu – a některé přírodního nebo polopřírodního, kupříkladu uvolňovaní metanu z mokřadů.

„Koncentrace oxidu uhličitého a metanu se rok od roku stále zvyšují, aniž bychom zaznamenali známky zpomalení. Tyto skleníkové plyny jsou hlavní hnací silou změny klimatu,“ uvedl Vincent-Henri Peuch, ředitel služby CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service). Do budoucna chce svou službu proto ještě více zaměřit na monitorování a ověřování odhadů emisí oxidu uhličitého a metanu, které má na svědomí lidská činnost.