Podle vyjádření Pražského hradu má prezident výhrady k vícero ministerským kandidátům. „U některých kandidátů se ukázalo, že se věcné problematice jim přisouzených resortů v minulosti nevěnovali, což zakládá riziko deficitu odborné kompetence,“ píše Hrad. Podle Hradu však Zeman ve snaze přispět k ustavení nové vlády neodmítne jejich jmenování podepsat, pouze své připomínky sdělí designovanému premiérovi Petru Fialovi (ODS). O které kandidáty jde, však Hrad nepřiblížil. Jediný, proti komu se nyní oficiálně Zeman vymezil, je kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský z Pirátské strany.

Podle Zemana nemá Lipavský dostatečnou kvalifikaci. „Na rozdíl od ostatních kandidátů pan Lipavský absolvoval pouze bakalářské studium a podle týdeníku Euro jeho závěrečná bakalářská práce byla hodnocena nejhorší možnou známkou,“ tvrdí. Zemanovi vadí také Lipavského odměřený postoj k visegrádské spolupráci. „Což je v rozporu s připravovaným programovým prohlášením nové vlády,“ tvrdí Zeman. Prezident má problém také s postojem Lipavského k Izraeli. 

Dalším důvodem je podle Zemana Lipavského návrh, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly v Česku. „Prezident republiky konstatuje, že Ústava ČR neukládá prezidentu republiky povinnost akceptovat každý návrh, který je mu předložen,“ tvrdí Hrad. „Naopak, ústavodárcův výraz ‚návrh‘ implikuje, že tento návrh může být jak přijat, tak odmítnut, jinak by nebyl návrhem,“ dodává.

Budoucí premiér Petr Fiala pro HN uvedl, že Zemanovo stanovisko bere na vědomí. „Je třeba, aby Ústavní soud jednou pro vždy vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování nových členů vlády,“ uvedl Fiala. V pondělí po schůzce v Lánech oznámí, jaké budou jeho další kroky. „Jsme připraveni,“ dodal.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš se na Twitteru k postoji Hradu vyjádřil tak, že podle něj je kandidátem na post ministra zahraničí Jan Lipavský. „Za jeho nominací plně stojíme,“ prohlásil Bartoš. „Jde o kvalitního kandidáta a reprezentuje koaliční program vznikající vlády. Ta se opírá o hlasy lidí ve volbách,“ napsal. Podle Bartoše není možné z těchto principů ustupovat. „Občané se potřebují spolehnout na platnost zákonů v této zemi, na to, že žijeme v parlamentní demokracii a že má jejich hlas ve volbách smysl,“ míní předseda Pirátů.

„Ústava jasně říká, že prezident jmenuje na návrh premiéra členy vlády. Tento názor zastával v minulosti i sám Miloš Zeman, když říkal, že prezident nemá pravomoci kandidáty ‚kádrovat‘,“ připomněl Bartoš.

Samotný Jan Lipavský neplánuje ze své nominace cuknout. „Reprezentuji a chci prosazovat koaliční program vznikající vlády, která se jasně opírá ohlasy lidí ve volbách,“ napsal HN Lipavský.

Podle předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení (landsmanšaftu) a bývalého europoslance za CSU Bernda Posselta je absurdní, že Zeman ve vnitropolitické rozepři vytahuje sudetoněmecké strašidlo, které podle Posselta nemůžete vystrašit ani malé děti. „Příští Sudetoněmecké dny jsou v bavorském Hofu, to už je jasné. V Praze se nic neplánuje a pana Lipavského ještě vůbec neznám,“ řekl Posselt HN.

Pro Petra Fialu se teď nabízí několik možností. Buď se ještě v rámci koalice domluví a Jana Lipavského někým nahradí, nebo půjde do střetu se Zemanem. Podle Fialova vyjádření však stáhnutí Lipavského není pravděpodobné.

Spor se Zemanem může vést dvěma způsoby. Buď podá kompetenční žalobu na prezidenta hned, ale není pak jasné, kdy bude vláda jmenována. Nebo zatím počká, dočasně převezme ministerstvo zahraničí sám či je nechá Ivanu Bartošovi a o jmenování Lipavského znovu požádá posléze. Pokud Zeman nebude dál souhlasit, může podat kompetenční žalobu.

Podle ústavního právníka Jana Kysely by následné řízení u soudu nemuselo trvat několik měsíců, jak pro Deník N avizoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, ale třeba jen pár týdnů. „V tomto případě podle mého neplatí 30denní lhůta na vyjádření druhé strany, ale stanoví ji soudce zpravodaj. A vzhledem k jasné interpretaci pana prezidenta by to nemuselo trvat dlouho,“ uvedl pro HN Kysela. Pro Fialův úspěch u soudu může podle Kysely být zásadní, aby podal žalobu hlavně formálně v pořádku a co nejpropracovaněji. „Měl by nabídnout co nejvíce argumentů, aby si je soud nemusel sám dohledávat,“ míní Kysela. 

K tomu, jak má prezident postupovat při jmenování ministra, se Miloš Zeman přitom v minulosti vyjadřoval jasně, zejména v roli předsedy jednobarevné vlády ČSSD, kterým byl v letech 1998 až 2002. Hned při jejím sestavování se dostal do sporu s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, který váhal nad některými Zemanem navrhovanými jmény ministrů, konkrétně nad budoucími šéfy resortů zahraničních věcí a vnitra Janem Kavanem a Václavem Grulichem.

„Vycházím z článku 68 ústavy, ústava platí pro každého. Tento článek jasně říká, že prezident jmenuje na návrh ministerského předsedy členy vlády... Z něho jednoznačně vyplývá, že tady se nemůžeme ptát, kdo se komu líbí a kdo se komu nelíbí... Pokud jde o jakési personální veto, já se domnívám, že by bylo v rozporu s citovaným článkem 68,“ řekl Zeman v červenci 1998 na Nově v pořadu 7 čili Sedm dní.