Když před dvěma lety premiér Andrej Babiš představoval svou inovační strategii, tvrdil, že do roku 2030 posune Česko mezi evropské technologické lídry. Logo Country for the Future se ale po nástupu pandemie stalo spíše terčem posměchu. Nyní na celou strategii zaměří svou pozornost nastupující ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09).

„I společenská potřeba se mění, v tuto chvíli se budeme koukat na to, jestli cíle stanovené v této strategii odpovídají potřebám naší společnosti. Když uvidíme, že nějakou oblast nepokrývá, uděláme v ní úpravy a přehodnotíme ji,“ říká Langšádlová, která zjišťuje i to, jak funguje Rada vlády pro vědu a výzkum. „Zajímalo by mě, jak tento orgán reagoval na závažnou koronavirovou krizi,“ dodává v rozhovoru pro HN.

HN: Ministra pro vědu a výzkum naposledy mělo Česko v roce 2017 a už tehdy Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) říkal, že je třeba úřad změnit. Připravil úplně novou strukturu, ale ta spadla pod stůl. Na co tedy budete navazovat?

S panem Bělobrádkem jsem samozřejmě o jeho misi mluvila. Vím, že měl záměr na vznik samostatného ministerstva, ale já jsem se po dohodě s kolegy rozhodla, že žádné velké týmy úředníků nebudu stavět. Kdybych měla stahovat všechny lidi, kteří dělají vědu a výzkum na jednotlivých resortech, nedělala bych velkou část svého mandátu nic jiného, než transformovala. A já chci prakticky přispívat ke zlepšení podmínek pro vědu, výzkum, inovace, a nikoliv stavět budovy a týmy stovek úředníků.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se