Případné přijetí eura by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky České národní banky a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Ta rozdělila charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny do tří skupin, tedy ukazatele s relativně nízkou mírou rizik při přijetí eura, neutrální ukazatele a rizikové ukazatele.

„Přechod ČR na euro by totiž znamenal odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů pro veškerý obchod se zeměmi eurozóny. Značná intenzita mezinárodních ekonomických vztahů včetně vysoké intenzity vnitroodvětvového obchodu zároveň zpravidla vede k vyšší synchronizaci ekonomických šoků a cyklické sladěnosti, a tedy k nižším nákladům spojeným se ztrátou samostatné měnové politiky,“ uvádí materiál.

Zároveň dokument upozorňuje, že ekonomická úroveň České republiky měřená jako HDP na hlavu v paritě kupní síly se v roce 2020 dále přiblížila průměru eurozóny, ale konvergence cenové a mzdové hladiny výrazněji nepokročila. „Nedokončený proces konvergence České republiky k eurozóně tak nadále představuje faktor hovořící proti brzkému přijetí eura,“ uvádí materiál.

Mezi ukazatele s nízkou mírou rizika při přijetí eura ČNB dále zařadila vedle obchodního propojení využívání eura českými podniky, které dlouhodobě vykazuje mírně rostoucí trend. Pozitivně v tomto směru banka hodnotí i vysokou míru ekonomické aktivity české populace a nízkou míru dlouhodobé nezaměstnanosti. „Odolný zůstává domácí bankovní sektor, jehož kapitálová vybavenost se za poslední rok dále zvýšila a jehož likviditní pozice zůstává robustní,“ uvedla ČNB.

Zároveň analýza uvádí, že v některých finančních ukazatelích se Česká republika od průměru měnové unie nadále znatelně liší. Jde například o hloubku finančního zprostředkování, zadlužení soukromého sektoru nebo strukturu finančních aktiv a pasiv nefinančních podniků a domácností, ty však z hlediska přijetí eura nelze podle centrální banky označit za nevýhodu či zásadní překážku. „Neutrálně vyznívá také konvergence úrokových sazeb, jejíž míra se ale oproti loňskému roku snížila v důsledku zahájení cyklu zpřísňování domácí měnové politiky,“ uvádí analýza.

Mezi rizika související s přijetím eura analýza označila vedle nedokončené konvergence, zejména u cen a mezd, odlišnou strukturu české ekonomiky a zemí platících eurem. „Kvůli nadprůměrně vysokému podílu průmyslu na tvorbě českého HDP přetrvávají rozdíly mezi strukturou české ekonomiky a ekonomiky eurozóny,“ uvádí materiál.

Dalším rizikem podle ČNB je do budoucna udržitelnost veřejných financí plynoucí mimo jiné ze stárnutí populace a z chybějících reforem penzijního a zdravotního systému. „Fiskální politika v loňském i letošním roce plnila svou proticyklickou roli a významně přispěla ke stabilizaci české ekonomiky, výzvou do dalších let zůstává dlouhodobá fiskální udržitelnost,“ uvádí dokument.

Při hodnocení dopadů přijetí eura je zároveň podle ČNB nezbytné posuzovat situaci v samotné eurozóně. „V současnosti nejsou známy všechny potenciální závazky, které budou do budoucna pro Českou republiku vyplývat v souvislosti s přijetím eura. Případné rozhodování o načasování vstupu do měnové unie je tak stále doprovázeno významnými nejistotami,“ uvádí materiál.

Analýza stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou hodnotí jak připravenost české ekonomiky na vstup do eurozóny, tak hospodářskou a institucionální situaci eurozóny samotné. Nezabývá se ovšem otázkou celkové výhodnosti či nevýhodnosti přijetí eura a neformuluje doporučení ohledně tohoto kroku.

Materiál slouží jako podklad pro společný materiál vlády a ČNB „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“. Loni vláda při schvalování tohoto dokumentu rozhodla, že další vyhodnocení projedná až v roce 2022. Loni v prosinci vláda opět souhlasila s doporučením ČNB a ministerstva financí prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura.