Pokud současná vláda ANO a ČSSD přidá všem pracovníkům státu a veřejné sféry stejně, nový kabinet jim peníze zase vezme. V Otázkách Václava Moravce v České televizi to uvedl možný kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něho není takový princip růstu platů spravedlivý. Zdůraznil, že zaměstnanci by si měli polepšit podle toho, jakou práci odvádějí. Připomínky k současnému návrhu má i dosluhující ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve prohlásil, že by vláda měla zvýšení platů schválit ve středu. Návrh předpokládá, že všem zaměstnancům veřejných služeb a správy by se od ledna mohl navýšit základ výdělku neboli platový tarif o 1400 korun. 

„Pokud vláda přijme socialistický návrh, že všem přidá stejně, myslím, že ho zrušíme, protože není spravedlivý,“ uvedl v neděli Stanjura. V každé firmě nebo úřadu jsou podle něj zaměstnanci skvělí, průměrní a ostatní a návrh nařízení mezi nimi nerozlišuje. „Je plošné a vlastně je demotivační pro skvělé zaměstnance státní a veřejné správy. Problém není částka jako taková, ale princip,“ poznamenal Stanjura.

Schillerová uvedla, že není možné, aby šlo do tarifu celých 1400 korun. „Kdyby celá částka šla do tarifu, na nenárokové složky nebude vůbec žádný prostor, na příplatky nebude žádný prostor,“ zdůraznila. V ozbrojených sborech navíc podle Schillerové růst tarifu ze zákona navyšuje další složky platu. „Do tarifu musí jít méně a zbytek do nenárokových složek,“ dodala.

Na zmíněné navýšení platů by podle podkladů k navrhovanému předpisu bylo nutné najít asi 16 miliard korun.

Podle informačního systému o průměrném výdělku (IPSV) pracovalo ve státních a veřejných službách 652 100 lidí. Z údajů vyplývá, že je to téměř 19 procent zaměstnanců v Česku.

Koalice pěti stran, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Starostů a nezávislých a Pirátů, už odsouhlasila program rodící se vlády. Jedním z hlavních slibů je, že nebude lidem ani firmám zvyšovat daně. Vyplývá to ze souboru 15 koaličních dokumentů, které HN získaly.

Koalice slibuje zlepšení veřejných financí a úspory ve státních výdajích. Zároveň chce posílit výdaje na opravu silnic nebo na obranu. V programu úplně chybí návrhy, jak řešit dopady koronavirové epidemie.

Státní rozpočet má už druhým rokem schodek půl bilionu korun, což nastupující kabinet z opozičních lavic soustavně kritizoval. Na příští rok chce Fiala deficit snížit z 377 na 300 miliard. „Na tom pracujeme. Po ministrech budu chtít, aby našli úspory na provozních výdajích ve svých resortech ve výši šest procent,“ uvedl Fiala.

„Upravíme výdajové pravidlo, aby nebylo možné zvyšovat vládní výdaje bez ohledu na naše rezervy a hospodářskou situaci,“ uvádí program jednu z cest, jak snížit utrácení státu. Jedním ze zavedených pravidel by bylo přistoupení na Maastrichtská kritéria, která jsou pro unijní státy jednou z podmínek pro přijetí eura. Ta říkají, že schodek může být nejvýše tři procenta HDP, což by v současné době obnášelo kolem 180 miliard. Program však neříká do kdy, uvádí pouze „co nejrychleji“. V platnosti zůstává slib zrušit elektronickou evidenci tržeb. 

Zároveň ale hodlá koalice nezvyšovat, nebo dokonce snižovat daňovou zátěž lidí i firem. V plánu je například takzvané pravidlo daňové brzdy. To stanoví strop daňové zátěže. „Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené,“ stojí v materiálu. Současně by v daňových pravidlech přibylo také pravidelné zvyšování slevy na poplatníka. K tomu chce navíc vláda o dva procentní body snížit odvody zaměstnavatelů na sociální  pojištění. A to poté, co se podaří zlepšit stav veřejných financí. 

Do toho se ale vznikající kabinet zavazuje udržet či zvýšit výdaje do klíčových oblastí. Deset procent z rozpočtu má jít na investice. To je ve skutečnosti méně než ve stávajícím návrhu rozpočtu – končící vláda na příští rok plánovala na investice vydat přes jedenáct procent rozpočtu.

Na opravu silnic druhé a třetí třídy má jít od roku 2023 automaticky šest miliard ročně. K tomu slibuje kabinet řidičům zvýšit na některých úsecích dálnic maximální povolenou rychlost na 150 kilometrů v hodině.  

Nová vláda se také vrací ke slibu Česka vůči spojencům v NATO, že výdaje na obranu budou činit aspoň dvě procenta HDP ročně už v rozpočtu na rok 2025. „Prosadíme legislativní zakotvení této hranice,“ stojí v koaličním dokumentu.

Samostatnou kapitolou je pak podpora bydlení. Kabinet Petra Fialy hodlá snížit DPH na stavby a rekonstrukce domů či bytů.  Dalším krokem jsou zvýhodněné hypotéky na první bydlení. Ve hře je například i snížení potřebných úspor, které vyžadují banky pro poskytnutí hypotéky, přímá pomoc státu nebo bonus za každé narozené dítě. Blíže však program tuto pomoc nespecifikuje.

Pro podnikatele by mohla být zajímavá zpráva, že v programu resortu průmyslu a obchodu se hovoří o možnosti vedení účetnictví a daňové evidence v eurech. „Pro malé podnikatele to důležité není, ale kdo obchoduje se zahraničím, bude mít účetnictví jednodušší a více vypovídající,“ zhodnotil záměr daňový poradce Jiří Nesrovnal.