První tvrdá data: Volby rozhodla vyšší účast mladých a vzdělaných, Pirátům brala i Přísaha

Koalici SPOLU k vítězství ve volbách pomohla nadprůměrná volební účast mladých mužů s vyšším příjmem i vzděláním. A také to, že dokázala konkurenční koalici Pirátů a starostů přebrat během kampaně 370 tisíc voličů. Piráti a starostové zcela propadli u seniorů, jejich voliči v této věkové kategorii odešli třeba i k Přísaze, případně zůstali doma. K volbám letos přišlo méně seniorů, chudších a méně vzdělaných lidí, což výsledek výrazně ovlivnilo.

Analýzu volebního chování přinesla organizace PAQ Research, v jejímž čele stojí sociolog Daniel Prokop. Jedná se o první důkladný rozbor po říjnových sněmovních volbách. Závěry analýzy, která vznikla na vzorku téměř čtyř tisíc respondentů, jednoznačně ukazují, že volby tentokrát rozhodli mladí lidé s vyšším příjmem a vzděláním. Ti totiž přišli k volbám ve větší míře než v minulosti a své hlasy dali převážně koalici SPOLU, která ve volbách zvítězila.

„Koalice SPOLU vyhrála volby proto, že dokázala ANO výrazně porazit mezi lidmi do 54 let a zároveň získala nezanedbatelnou podporu mezi seniory, celých 18 procent,“ píší autoři studie.

Senioři jsou pro úspěch ve volbách klíčoví. Mají tradičně vysokou volební účast a pro dobrý výsledek je strany musí umět oslovit. Třeba Pirátům a starostům se to ale vůbec nepovedlo. I když několik měsíců pracovali na kampani Senioři na palubě, kdy po celé zemi vytvářeli tak zvané kajuty, které měly seniory sdružovat a pomáhat jim, získali od nejstarší populace jen šest procent hlasů. Zato hnutí ANO premiéra Andreje Babiše volil každý druhý ve věkové kategorii nad 65 plus.

Volby by zřejmě dopadly jinak, kdyby k volbám přišlo stejně seniorů jako posledně – tedy o tři procenta více.

Komentář Tomáše Sedláčka

Konec ostudy v Čechách? Aneb kolaps východní koketerie

29. 10. 2021 ▪ 4 min. čtení

Koalice PirStan zabodovala zejména u mladých žen, ve věku do 34 let získala 35 procent hlasů voliček. Jinak ale selhala, kde mohla. Od dubna do října odešlo 370 tisíc jejich voličů ke SPOLU, 240 tisíc voličů se nakonec voleb nezúčastnilo, 60 tisíc voličů odešlo zřejmě zpět k ANO, dalších zhruba 160 tisíc ke stranám, které se do sněmovny nedostaly. „Významná část voličů se ke koalici SPOLU přesunula ke konci kampaně v důsledku toho, že měla šanci vyhrát,“ říká k analýze bývalý vedoucí mediálního odboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Výsledky pro něj až tak překvapivé nebyly, podobná data prý strana má také k dispozici. „Zajímavá je pro mě informace, jak silná byla skupina mladších žen, i to, jak je pro ně důležité téma sexuálního násilí,“ dodává Ferjenčík. 

Kampaň SPOLU se naopak vydařila nad očekávání, kromě voličů druhé koalice získala i hlasy
nerozhodnutých. „Dalších 210 tisíc voličů se podařilo získat z kategorie nerozhodnutých a vlažných voličů, kteří si nebyli jisti účastí,“ uvádí studie.

K vítězství doposud opoziční koalice přispěla kromě vyšší účasti vzdělaných a bohatších lidí také nižší účast lidí se základním vzděláním, k volbám jich přišlo jen 56 procent, zatímco těch s vysokoškolským titulem dorazilo 76 procent. „Volební účast nízkopříjmových a méně vzdělaných voličů je mnohem nižší než u vyšších tříd. Kdyby volební účast nízkopříjmových voličů byla na úrovni vysokopříjmových, příští vláda by pravděpodobně vypadala dost odlišně,“ tvrdí autoři. To uškodilo zejména hnutí ANO, které mezi mladými a vysokoškolsky vzdělanými lidmi mělo minimální podporu. Vyhrálo ale u lidí bez maturity a také u seniorů. Babišovu hnutí se vydařilo finále kampaně, ve kterém získalo 200 tisíc voličů, které přetahovalo od ČSSD, KSČM, SPD a Přísahy. Svou úspěšnou mobilizací ale ANO poškodilo potenciální partnery, a nemá tak nikoho, s kým by mohlo sestavit vládu.

Z údajů vyplývá, že hlavním favoritem nenaočkovaných proti covidu-19 je hnutí SPD. To získalo mezi lidmi bez vakcíny nad 55 let věku 22 procent hlasů. V celkovém součtu se přitom nepřehouplo ani přes desetiprocentní hranici. Mezi nenaočkovanými dále bodoval i Volný blok a také Trikolóra, Svobodní a Soukromníci.