Vedl lékařské konzilium, které se staralo o srdce nemocného Václava Havla, léčil exprezidenta Václava Klause a do roku 2016 se staral i o zdraví současného prezidenta Miloše Zemana. Renomovaný lékař, exministr zdravotnictví a bývalý ředitel Všeobecné fakultní nemocnice Martin Holcát běžně informoval veřejnost o zdravotním stavu prezidentů. Podle něj na to mají lidé nárok.

„Samozřejmě platí lékařské tajemství, takže se nedá zveřejňovat všechno. Za nás to bylo tak, že se komise dohodla, konzultovali jsme to s tiskovým mluvčím prezidenta, ale především s prezidentem,“ říká Holcát v rozhovoru pro HN v reakci na mlžení ohledně zdravotního stavu současné hlavy státu.

HN: O zdraví pana prezidenta Zemana nemáme skoro žádné informace, hradní kancelář tají prognózy a nemocnice se ohrazuje proti jejím výrokům. Jak vy jako šéf všech prezidentských konzilií vnímáte toto informační embargo?

Já si myslím, že společnost má vědět, jaký je stav jejího představitele, protože mu většinově dala hlas a je to její zástupce. Není to jen záležitost racionální, je to i emotivní záležitost. Je žádoucí, aby to společnost věděla, ale samozřejmě platí lékařské tajemství, takže se nedá zveřejňovat všechno. Za nás to bylo tak, že se komise dohodla, jak a co by dala na vědomí, konzultovali jsme to s tiskovým mluvčím prezidenta, ale především s prezidentem. Se všemi jsme dohodli, co zveřejnit. Byli jsme minimalističtí, nešli jsme do podrobností, abychom říkali, jaké jsou hodnoty glykémie, sodíku, draslíku a podobně. To se ani nesluší, protože dezinterpretace jsou potom kruté a nesmyslné. Řekli jsme základní údaje, se kterými pacient souhlasil.

HN: Ústřední vojenská nemocnice se ohradila proti tomu, že za prezidentem chodí návštěvy, aniž by o tom věděl prezidentův ošetřující lékař. Byla porušena hygienická pravidla, předseda Vondráček neměl ochranný oblek, ani se neprokazoval covidovou bezinfekčností. Nedošlo podle vás k selhání?

Já nevím, jak to bylo přesně, nemohu to hodnotit, ale u nás se na JIP nedostanete bez doprovodu sestry nebo lékaře, návštěva se musí nahlásit. Připouštíme návštěvy omezeně, ale připouštíme. Vždy chodily za prezidenty politické návštěvy, předsedové parlamentu, Senátu, ministři, ale bylo to vždy s naším vědomím.

Martin Holcát (67)
  • Bývalý ministr zdravotnictví v Rusnokově vládě, exředitel Všeobecné fakultní nemocnice a současný náměstek pro léčebně preventivní péči ve Fakultní nemocnici Motol.
  • Vedl lékařské konzilium prezidenta Václava Havla, Václava Klause a naposledy i Miloše Zemana. O něj se staral už jako o premiéra, když byl hospitalizován ve Všeobecné fakultní nemocnici. 

HN: Neměla by se stanovit nějaká pravidla informování o stavu prezidenta? Abychom jasně věděli, na jaké informace máme nárok, a nebyli odkázáni na nějaké rozmary tiskového mluvčího?

Je velká otázka, jestli se nemají stanovit pravidla, jak se starat o naše významné představitele, o hlavu státu. V minulosti tu byl SANOPS, který léčil úředníky, papaláše, toho se asi maličko všichni bojíme. Čelní představitelé by ale měli mít nějakým způsobem garantovanou péči, vědět, kdo je bude ošetřovat. A s tím souvisí i nějaká pravidla, jakým způsobem informovat o jejich zdravotním stavu. Je asi potřeba připravit nějaké standardy, které stanoví postupy léčby prezidentů. My tu třeba máme pro prezidenta apartmá, které je připraveno i pro bodyguardy na dlouhodobou péči. Nikdy nebylo prezidentem využíváno, prezidenti vždy leželi na jiném oddělení. Nyní ho používají studenti nebo tam leží jiní pacienti.

HN: Měl by člověk předložit zdravotní dokumentaci, když chce kandidovat na prezidenta? Povinné je to v USA i Francii. 

Já si myslím, že by to bylo vítáno a správné by to bylo. Je to náročný úřad a lidé by to přivítali. Stačila by velmi stručná informace. Není to ale ve všech zemích, v mnoha zemích je to nejasné, improvizované.

HN: Jaké informace by tedy měly být zveřejněny?

Informace by měla být globální, spíše hodnocení zdravotního stavu. Když vezmu propouštěcí zprávu pacienta, tak poslední řádky. Hlavně jaký je stav ve vztahu k výkonu funkce.

HN: Nyní jsme svědky toho, že nám mluvčí Jiří Ovčáček celou dobu říkal, že pan prezident je zdravý. A najednou skončí v nemocnici. Důvěra v tuto instituci je narušená. Jak byste ji zvyšoval?

Je to jednoduché. Vždy byly velmi krátké tiskové konference, na kterých vystupoval tiskový mluvčí Hradu, jeho zástupce, vedoucí lékař i vedoucí komise, případně přizvaný odborník. Takto vypadaly tiskové konference. 

HN: Chybí vám tam tedy to vyjádření lékaře?

To je problém nemocnice, jak se dohodnou s Hradem, ale já bych to prosazoval, snažil bych se takto dohodnout. Jsou pod tlakem, který by mohla tisková konference zmenšit.

HN: Vy jste vedl lékařské konzilium, které se staralo o prezidenta Miloše Zemana od roku 2013 až do roku 2016. Některé zdroje dnes tvrdí, že Zeman do nemocnice nechtěl a jeho okolí ho nemohlo přemluvit, aby se nechal hospitalizovat. Jaký byl Zeman pacient?

On nikdo z prezidentů nechtěl do nemocnice, ani Havel, ani Klaus. Ale myslím si, že všichni tři byli velmi dobře spolupracující pacienti, neměli nějaké podmínky. Ptali jsme se, jestli máme zavřít oddělení a vystěhovat okolní pacienty do jiných pokojů kvůli bezpečnosti, to všichni tři odmítli. Byli ukáznění. Když Miloš Zeman ležel ještě jako premiér v nemocnici, můj kolega mu říkal, že se na pokojích nesmí kouřit, a po dobu, co tam ležel, nekouřil. 

HN: Pamatuji se, že jste se jednou na prezidenta Zemana zlobil kvůli tomu, že si i přes vaše doporučení dával panáka. Zakazovat tyto neřesti bylo zřejmě problematické, že?

Je to úplně stejné jako u jiných pacientů. Jde o zdravý životní styl, který my doporučujeme, ale kdo z nás ho plně dodržuje?

HN: Lékařské konzilium skončilo v roce 2016. Proč bylo rozpuštěno?

Na to se mě ptalo hodně lidí. Neexistovalo stabilní konzilium, bylo vytvořeno vždy ad hoc, podle potřeby. Těžko říct, že bylo rozpuštěno. Splnilo svoji funkci, pan prezident byl zaléčen, chvíli jsme ho sledovali, ale pak nebyl důvod, abychom ho neustále kontrolovali. On měl svého osobního lékaře, konzilium nepotřeboval.

HN: Nemáte pocit, že došlo k zanedbání péče, když prezident skončil takto?

Já si myslím, že ne. To se dá vyloučit. On pod dohledem byl. Já jsem i byl samotným prezidentem dodatečně informován o jeho stavu. Nemoc má určitý vývoj. Jeho cukrovku ani neuropatii nelze úplně vyléčit a s věkem se to nelepší. Buď se stabilizuje, nebo horší.

HN: Byl někdo z prezidentů, kdo by řekl, že si nepřeje zveřejnit informace o svém zdraví?

Ne, většinou jsme se dohadovali, co říci, ale k odmítnutí nedošlo. 

HN: Nemocnice už se několikrát distancovala od výroků mluvčího. Když například řekl, že si dává Miloš Zeman klobásky a buchty, napsala, že dodržuje dietní režim. Máte podobné zkušenosti?

My jsme vždycky tiskové prohlášení ladili společně s tiskovým mluvčím. Já těžko umím hodnotit současného tiskového mluvčího a excesy v jeho vyjádřeních. My jsme nikdy takové detaily nezveřejňovali. Samozřejmě se nás ptali, co pan prezident jí, říkali jsme to i u Havla i ostatních, ale sami jsme takové informace nepouštěli. 

HN: A museli jste někdy dementovat nějaké informace?

Nikoliv ze strany mluvčího, spíše ze strany novinářů, třeba když se objevily informace, že má Zeman nádor jater. To bylo naprosto nepodložené, dementovali jsme to. 

HN: Vy jste byl šéfem všech konzilií, která se starala o prezidenty. Jak se to stane, když nikde není dáno, kdo a kde to má dělat?

To se tak stane. Byl jsem v určitou chvíli na určité funkci. Buď jsem byl ve vedení nemocnice jako ředitel, nebo náměstek pro léčebnou péči a můj nadřízený nebyl lékař. To bylo jak ve VFN, nebo i tady v Motole, ředitel je právník a inženýr ekonomie.

HN: Proč jsou prezidenti léčeni v ÚVN, je to nějaké pravidlo?

Nikoliv, hodně se léčili ve Všeobecné fakultní nemocnici, tam se léčil Husák, generál Svoboda. Ale prezidenti chodili i do jiných nemocnic. Není to specifické.

HN: Říká se, že důvodem, proč je nyní ÚVN oblíbená, je i to, že odtamtud neunikají tolik informace. Zatímco třeba z obřího Motola by informace unikly. Může to být také důvod?

To je trošku myslím pravda, ochrana soukromí pacienta je dosti důležitá. A když je to známá osobnost, pozornost je daleko větší. Lidé rádi povídají a na léčbě participuje poměrně dost lidí. Od sanitářů po ředitele nemocnice.