Není to prohraný říjen. Věřím, že se KSČM do sněmovny zase vrátí, říká o debaklu komunistů Vojtěch Filip

Komunistická strana Čech a Moravy se 32 let po sametové revoluci neprobojovala do sněmovny a všech jejích 15 poslanců tak v dolní komoře parlamentu končí. Vojtěch Filip současně s tím opouští i post předsedy ÚV KSČM. Stranu vedl skoro na den přesně 16 let. Prohru ve volbách považuje za prohru celé země, protože ze sněmovny zmizí levice. „Nebudou se věnovat výstavbě státních, obecních či družstevních bytů, nebudou usilovat o zemědělskou a potravinovou soběstačnost v základních komoditách a dalším tématům. Potom se lidé vrátí k programu KSČM jako k jedinému možnému řešení a tím pádem se i KSČM vrátí do sněmovny,“ zhodnotil Filip v písemném rozhovoru pro HN.

HN: Jestliže se v roce 1948 jednalo pro komunistickou stranu o „Vítězný únor“, dá se letošní neúspěch pojmenovat jako „Prohraný říjen“?

Chápu sice váš pokus o vtip nebo jakousi metaforu, navíc se to i nabízí, ale věc je mnohem prostší. Neprohrála jen KSČM, ale celá tato země. Nikoli kvůli tomu, že ve sněmovně nebudou komunisté, ale že z české politické scény zmizela dočasně jakákoliv levice. Česká politická scéna se zúžila na konzervativce a neoliberály a to je začátek devastace nejen politických řešení, ale i možného dalšího vývoje, který například v Polsku gradoval demonstracemi žen za svá práva. V předvolební kampani se vše soustředilo na program „antibabiš“ a lidé nemají skutečnou představu o programu příští vlády, zda bude pro občany, nebo jen pro vyvolené. Stejně jako před časem v prezidentské kampani program „antizeman“. Principiálně to bylo úplně stejné. 

HN: Ve volbách jste ale nedostali ani čtyři procenta.

Ano, teď můžete říct, že takto rozhodli voliči, kterých určitě nedorazilo k volbám málo. Souhlasím s vámi. Nepříliš vzdálená budoucnost teprve ukáže, zda voliči k tomuto verdiktu měli natolik relevantní argumenty, že oni sami svými hlasy rozhodli ve svůj prospěch, nikoli ve prospěch ODS a spol. Čeho se tady právě ODS ve spolupráci s lidovci dopouštěla v privatizačních divokých 90. letech, je aspoň KSČM a jejím voličům dostatečně známé.

Další vývoj budu sledovat s velkými obavami a rozhodně si od něho nic pozitivního ve prospěch občanů této země neslibuji. Každá mince má dvě strany – rub a líc. Stejně tak každý politický systém, má-li být funkční, obsahuje minimálně ony dvě strany, onen rub a líc – tedy levici a pravici. Absence jedné z nich je vždy vybočení z normálu, z jakéhosi standardu. Tím chci říct, že pravice nyní bude vládnout bez toho, že jí na záda bude dýchat levice.