Schodek státního rozpočtu ke konci září stoupl na 326,3 miliardy korun ze srpnových 298,1 miliardy korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Jde o nejhorší zářijový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci září byl schodek 252,7 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci září meziročně stouply o 20,8 miliardy na 1,08 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 35,7 miliardy na 943,9 miliardy korun, zatímco samotné příjmy z daní bez pojistného meziročně klesly o 11,6 miliardy na 503,8 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci září pak meziročně stouply o 94,4 miliardy na 1,41 bilionu korun.

„Protiepidemická opatření uplatňovaná především v prvním čtvrtletí tohoto roku negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu. Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů,“ uvedlo MF.

Ministerstvo zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního září 443,6 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 285,3 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslil úřad na 36,8 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 121,4 miliard korun. Za letošní leden až září MF celkovou pomoc z rozpočtu vyčíslilo na 225,5 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty stouplo ke konci září meziročně o 4,8 miliardy na 208,7 miliardy korun. Výběr daně z příjmu právnických osob meziročně stoupl o 24,2 miliardy korun na 103,2 miliardy korun.

Naopak inkaso daně z příjmů fyzických osob kleslo o 31,1 miliardy na 75,9 miliardy korun. V meziročním srovnání se podle MF promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021.

V případě výdajů rostly běžné výdaje. Na běžných výdajích stát ke konci září vydal 1,31 bilionu korun, meziročně o 100,6 miliardy více. Kapitálové výdaje naopak meziročně klesly o 6,3 miliardy na 99,6 miliardy korun. Schválený rozpočet počítá za celý rok s kapitálovými výdaji 185,2 miliardy korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci září 521,3 miliardy korun, meziročně o 15,8 miliardy korun více. Z toho na důchody šlo 399,3 miliardy korun.

Letošní schválený schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Podle nedávného vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale rozpočet za celý rok skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok vláda schválila schodek 376,6 miliardy korun.

Každý Čech dluží 218 tisíc

Státní dluh letos ke konci září stoupl o 284,2 miliardy korun na 2,334 bilionu korun. V samotném třetím čtvrtletí pak dluh klesl o 82 miliard korun. Informovalo o tom rovněž ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 218 tisíc korun.

Státní dluh letos rostl v prvním čtvrtletí, ve druhém pak začal klesat. „Za růstem státního dluhu v prvních měsících letošního roku byla zvýšená emisní činnost ministerstva financí, které se tak rozhodlo předfinancovat krytí letošních splátek státního dluhu a částečně i krizového schodku státního rozpočtu, a to ještě před očekávaným zahájením cyklu zvyšování základních úrokových sazeb ze strany České národní banky,“ uvedl úřad. Podle MF je pohyb výše dluhu v průběhu jednotlivých čtvrtletí běžný jev způsobený zejména nesouladem rozložení většího množství aukčních dnů proti několika splátkám státních dluhopisů v průběhu roku.

V relativním vyjádření představuje státní dluh podle MF 39,1 procenta HDP. „Z pohledu hodnocení státního dluhu České republiky považujeme za podstatné, že jeho aktuální výše zůstává navzdory krizovému hospodaření a zvýšeným schodkům v souvislosti s pandemií koronaviru SARS-Cov-2 na stále nižší úrovni než v roce 2013, kdy státní dluh dosahoval hodnoty 40,6 procenta HDP,“ uvedlo MF.

Podle Schillerové lze očekávat, že mezinárodní srovnání publikované v příštích týdnech Eurostatem potvrdí, že tempo zadlužení ČR je nejnižší ze všech zemí EU.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Vývoj státního dluhu: 

Rok Státní dluh (v mld. Kč)
1993 158,8
1994 157,3
1995 154,4
1996 155,2
1997 173,1
1998 194,7
1999 228,4
2000 289,3
2001 345,0
2002 395,9
2003 493,2
2004 592,9
2005 691,2
2006 802,5
2007 892,3
2008 999,5
2009 1178,2
2010 1344,1
2011 1499,4
2012 1667,6
2013 1683,3
2014 1663,7
2015 1673,0
2016 1613,4
2017 1624,7
2018 1622,0
2019 1640,2
2020 2049,7
3. čtvrtletí 2021 2333,9

Zdroj: MF