Studenti a žáci, kteří se aktivně zapojují do výuky a při hodinách ve škole komunikují, dosahují lepších výsledků než ti, kteří v tichosti sledují pokyny učitele, došel k tomu výzkum týmu vědců z brněnské Masarykovy univerzity, který vedla profesorka Klára Šeďová z Ústavu pedagogických věd. Nejlépe z výzkumu vychází horliví žáci, kteří při hodině dávají pozor a hodně se zapojují. Pozoruhodné ale je, že špatně si nevedou ani ti žáci, kteří moc pozor nedávají, zato ale s učitelem při hodině mluví. Podle Šeďové dokáže „ukecanost“ při vyučování vyvážit i socioekonomické rozdíly mezi žáky. Ty totiž obvykle silně ovlivňují to, jak žáci ve škole prospívají.

„Stále se mluví o tom, že je potřeba zlepšovat vzdělávání, už je z toho skoro klišé. K tomu, abychom mohli vzdělávání zlepšit, jsou ale potřeba data, a o to se snažíme právě my v naší vědecké práci,“ vysvětluje Šeďová, proč se rozhodla zmapovat právě toto téma. Vzdělávání podle ní stále není vědecky dostatečně zpracované.

Za svůj výzkum nyní získala Cenu předsedy Grantové agentury ČR, která je udělována badatelům, kteří ve svých projektech dosáhli mimořádných výsledků. „Je to vůbec první pedagogický projekt, který byl za celou dobu udělování této ceny oceněn,“ dodala Šeďová. Grantová agentura přitom funguje již 28 let.

Šeďová se chce výzkumu vzdělávání a komunikace ve školách věnovat i do budoucna. „Během projektu jsme narazili na skupinu tichých žáků, kteří při vyučování nehovoří, na ně se chceme v dalším výzkumu zaměřit. Budeme se snažit přimět učitele, aby je více zapojili a výsledky budeme sledovat,“ uvedla vědkyně při svém ocenění. Její tým při výzkumu používá různé metody sběru dat. Členové týmu osobně sledují výuku, hovoří s kantory i žáky. Data také sbírají z dotazníků a ze speciální aplikace, kterou si nechali pro tento účel vytvořit a do níž žáci svou aktivitu zaznamenávají.

„To vše pak poměřujeme s výsledky znalostních testů konkrétních žáků,“ vysvětluje Martin Sedláček, člen týmu Kláry Šeďové. Podle Grantové agentury je celá jejich studie ojedinělá nejen v Česku, ale i v mezinárodním kontextu.

Laureáti ceny jsou vybíráni na doporučení několika stovek vědců, kteří agenturou podpořené projekty hodnotí. Přes třicet z nich postoupilo do užšího výběru, z nichž byli vybráni vítězové. 

„Letos jsme vybrali pět nejlepších grantových projektů,“ říká Stanislava Hronová, místopředsedkyně Grantové agentury ČR. Ta jen loni na grantech rozdělila téměř 4,3 miliardy korun, výlučně ze státního rozpočtu. Financovala z toho 2026 projektů ze základního výzkumu.

Další ocenění vědci, vedle již zmíněné Kláry Šeďové, se ve svém výzkumu snaží zajistit vysokou kvalitu pitné vody, využít některé organické látky při přípravě léčiv, lépe poznat dění v nitru nervových buněk, zlepšit vzdělávání žáků ve školách nebo lépe porozumět evoluci buněčných organel – drobných útvarů přítomných v buňkách rostlin a řas.

V kategorii technických věd byl oceněn Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR, který zkoumal vliv organických látek produkovaných sinicemi na úpravu vody. Podle agentury jeho práce vedla k zásadním zjištěním. Odhalil, že pokud se změní intenzita míchání vody při jejím čistění, dochází skokově ke změně velikosti vloček, které odstraňují znečišťující příměsi. Lze tak proces čistění vody zefektivnit.

Dalším oceněným je profesor Vladimír Šindelář z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který se zabýval takzvanými bambusurilami – organickými látkami, jejichž molekula se podobá části bambusového stvolu, podle něhož ji laureát, který je jejich objevitelem, pojmenoval. Využít je lze především při přípravě léčiv.

Z oblasti lékařských a biologických věd Grantová agentura ocenila projekt Zdeňka Lánského z výzkumného centra Biocev. Objevil mechanismus, který umožňuje molekulárním motorům najít schůdnou cestu v přeplněném nitru buňky. Zjistil, jak přepravují mitochondrie v nervových buňkách na dlouhé vzdálenosti a jak tento mechanismus zvyšuje spolehlivost transportu.

V kategorii zemědělských a biologicko-enviromentálních věd zvítězil profesor Marek Eliáš z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Jeho projekt zásadně přispěl k lepšímu pochopení evoluce a funkce takzvaných plastidů – buněčných organel přítomných v buňkách rostlin a řas. Zmapoval metabolické funkce plastidu jednobuněčného bičíkatého organismu – bezbarvého krásnoočka. Odhalil také novou linii nefotosyntetizujících řasových bičíkovců a odkryl skrytý plastid v měňavkovitém organismu rodu Leukarachinon.

Každý oceněný od Grantové agentury dostane odměnu sto tisíc korun. „Ceny jsme letos udělili již poosmnácté a letošní výběr projektů opět dokazuje, že základní výzkum je v České republice na světové úrovni, “ hodnotí Hronová.