K půlročnímu vězení a úhradě nákladů policejního zásahu odsoudil na jaře pravomocně soud aktivistu a zakladatele obecně prospěšné společnosti Kverulant Vojtěcha Razimu. Ten chtěl po strážnících, aby odtáhli dvě nepojízdná auta, jež sloužila jako nosič reklamy před vchodem do Pražského hradu. Bizarní telefonát, v němž Razima tituloval strážníky jako „udatné zbrojnoše“, skončil nakonec jeho obviněním a následně odsouzením ze šíření poplašné zprávy, protože v telefonu nevyloučil, že by v uvedených autech mohla být uložená bomba.

Nyní došlo k nečekanému zvratu. Razima podal proti pravomocnému verdiktu dovolání k Nejvyššímu soudu. Tam se jej zastalo i Nejvyšší státní zastupitelství. Razima podle něj během telefonátu policii sděloval jen pravdivé informace. A to svůj názor, že by v autech bomba být mohla. „Samotná policie mohla zvážit, zda prostory předmětných automobilů prověří, nebo ne,“ konstatoval žalobce Lumír Crha ve vyjádření k Nejvyššímu soudu a navrhl, aby odsouzení Razimy zrušil.

Podle Nejvyššího státního zastupitelství by mohlo Razimovo odsouzení být nepříjemným precedentem, po němž by lidé zcela rezignovali na to, aby ohlásili nějakou podezřelou věc, a to z obavy, aby nebyli potrestáni. „Vedlejším výsledkem trestního postihu takovéhoto typu oznámení může být posílení lhostejnosti obyvatel, navzájem i vůči obci a státu,“ poukázal Crha.

Úvaha, pouhá úvaha

Případ se stal během prvního nouzového stavu na jaře 2020. Razima tehdy upozornil strážníky na vraky dvou aut na Hradčanském náměstí a požadoval, aby vozy s reklamou odtáhli. Šéf spolku Kverulant totiž roky bojuje proti nelegální reklamě. A i jeho tlak přispěl k tomu, že před lety začaly mizet nebezpečné billboardy poblíž tuzemských silnic.

V zaznamenaném telefonátu Razima říkal strážníkům, že umí dát jen botičku a nic jiného. Operátor tísňové linky ho zase opakovaně upozorňoval, že vozy nestojí na vyhrazeném stání a ani nebrání provozu, a tak je odtáhnout nemůžou. Mohla by to prý udělat jen policie z bezpečnostních důvodů.

Při uvedeném argumentu Razima zbystřil. „Vidíte, eskaluje to tedy na policii, protože já mám důvodné podezření se domnívat, že v těch autech jsou bomby. To by šlo?“ zeptal se a rozhovor ukončil slovy: „Tak ať to tedy nebouchne, děkuju.“

Strážníci o telefonátu informovali státní policii a ta Razimovi po 40 minutách zavolala a ptala se, jak došel k tomu, že by tam mohla být bomba. „Prostý úsudek, prostý úsudek. Stojí takhle blízko Hradu, jsou opuštěná,“ uvedl.

Zásah s desítkami strážníků 

Vzápětí nastaly manévry, kterých se účastnili čtyři pyrotechnici, dvě hasičské posádky s 13 hasiči, psovod se psem a 30 policistů a strážníků. A také vozidlo záchranky. Případ skončil před soudem, který letos v lednu Razimu odsoudil k šestiměsíčnímu podmíněnému trestu a přikázal mu také zaplatit náklady zásahu 21 558 korun a 60 haléřů.

„Poplašná zpráva, kterou policii sdělil, byla způsobilá vyvolat bezdůvodnou záchrannou práci integrovaného záchranného systému a také ji vyvolala,“ konstatovala soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková. Ta poukázala přitom na to, že Razima, který v 90. letech sloužil u policie a Bezpečnostní informační služby, si musel být vědom, že policii sděluje nepravdivou zprávu.

U soudu přitom vyšlo najevo, že jeden z vozů již pyrotechnici prohlíželi tři dny předtím. Z jakého důvodu to bylo, ale soud odmítl zjišťovat. „Není to relevantní pro žalovaný skutek,“ konstatovala soudkyně.

Razima podal odvolání, v němž  argumentoval například tím, že dřívější práce pro tajné služby by neměla být přitěžující okolností. „Naopak by mělo být zohledněno, že je z určité profesní deformace ostražitější k těmto jevům,“ uvedl Razimův advokát Daniel Schmied. Sám Razima navíc tvrdí, že myšlenka, že by v autech mohla být bomba, jej napadla až během konverzace s operátorem.

„Kdybych něco takového plánoval, udělal bych to asi podobným způsobem, včetně toho, že na ta auta dám botičku, abych odvedl pozornost a někdo si myslel, že se to řeší,“ konstatoval a poukázal na svou dřívější praxi u bezpečnostních složek.

Předseda odvolacího senátu Jaroslav Pytloun ale odvolání velice rychle zamítl. „Od počátku je zjevné, že si uzurpoval domnělé postavení a určitým arogantním způsobem stupňoval svůj tlak na policii, aby konala tak, jak chce. A když to v první fázi nevycházelo, tak to vystupňoval do toho účelového okamžiku o těch bombách,“ konstatoval.

Škoda, že jsem mu nemohl zvýšit trest

Naznačil přitom, že Razima by měl dostat mnohem přísnější trest. Záchranáři, kteří museli na místo přijet, mohli v té době někde chybět. Zákonná sazba za trestný čin šíření poplašné zprávy se v době nouzového stavu zvyšuje na dva až osm let vězení. Prvoinstanční soud tak dal Razimovi trest pod spodní hranicí trestní sazby.

„Trest je to velmi mírný. Ale vzhledem k tomu, že chybí odvolání státního zástupce, nemůžeme s tím nic činit,“ uvedl Pytloun. A poukázal na to, že podobně plané výhrůžky způsobují velké škody a ochromují nejen zasahující policii, ale i úřady, jichž se týkají. „I náš soud byl snad již stokrát po takovém ohlášení vyklizen. Složky policie byly zburcovány, ale ani jednou za těch 25 let nic nenašly,“ uvedl.

Podle Nejvyššího státního zastupitelství ale upozornění na podobné podezření nemůže být trestným činem. Podle něj Razima sám o sobě o uložení bomby nemluvil – jen zmínil svoji úvahu o možné nebezpečnosti obou aut, protože stála blízko Hradu a byla opuštěná.

„Z popisu skutku neplyne podstatný znak dané skutkové podstaty – že se jednalo o informaci nepravdivou. Automobily skutečně stály poblíž Hradu a skutečně byly opuštěné,“ argumentovalo Nejvyšší státního zastupitelství. „Označil to pouze za svůj úsudek, o kterém výslovně sdělil, že je založený toliko na dvou shora uvedených pravdivých skutečnostech,“ dodalo.

Úřad také vyjmenoval příklady, kdy by stíhání za podobné upozornění na možné nebezpečí bylo podle něj jednoznačně absurdní – třeba když zahrádkář, kterému voda zaplaví zahradu, upozorní na možnost protržení hráze rybníka. Nebo když člověk upozorní na to, že voda z vodovodu divně páchne.