Průmysl v červenci zpomalil meziroční růst na sedm procent z červnových 11,1 procenta. Produkce se zvýšila ve většině odvětví, nejvýraznější to bylo v hutním zpracování kovů a slévárenství. Hodnota nových zakázek se zvýšila o 18,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním červnem vzrostla průmyslová výroba o 2,1 procenta.

Ve výsledcích se stále projevuje epidemie koronaviru, která loni průmysl výrazně ovlivnila. „Relativně vysoká tempa růstu byla ještě zčásti ovlivněna nižší srovnávací základnou. Projevila se však i zvýšená poptávka po některých výrobcích zpracovatelského průmyslu, například oceli,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka.

Slévárenství a hutní zpracování kovů si meziročně polepšilo o více než 28 procent. Výroba elektrických zařízení vzrostla o 14,3 procenta, podobný růst zaznamenala i produkce kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Proti loňskému červenci klesla naopak výroba aut, byla nižší o 0,8 procenta.

„Stejně jako v předchozích měsících průmyslovým podnikům výrazně rostla zakázková náplň. Meziměsíčně se objem nových průmyslových zakázek zvýšil již potřetí v řadě a dosahuje nejvyšších hodnot ve sledované časové řadě,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu Veronika Doležalová. Nové zakázky ze zahraničí se v červenci zvýšily o 18,3 procenta, zatímco tuzemské zakázky vzrostly o 20,2 procenta.

V případě automobilového průmyslu byly zakázky vyšší o 13,5 procenta. Slévárenství a hutní zpracování kovů zaznamenaly růst o více než polovinu. Zakázky na výrobu strojů a zařízení pak stouply téměř o čtvrtinu. Naopak menší zájem byl o počítače nebo oděvy.

Zaměstnanců v průmyslu v červenci proti loňsku ubylo o 0,6 procenta. Jejich průměrná mzda se zvýšila o 5,3 procenta.

ČSÚ zveřejnil také data o stavební výrobě v Česku, která zpomalila letos v červenci meziroční růst na 0,5 procenta. V červnu činil růst podle revidovaných údajů 6,5 procenta, což bylo nejvíce od dubna 2019.  Produkce ve stavebnictví v červenci rostla jen díky inženýrskému stavitelství, tedy stavbám cest nebo telekomunikačních a energetických sítí. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, oslabilo.

Produkce v pozemním stavitelství se v červenci ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížila o 2,2 procenta. Naopak výroba v inženýrském stavitelství vzrostla o 6,8 procenta. Stavební úřady vydaly meziročně o 2,9 procenta stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení se více než zdvojnásobila.

Z údajů ČSÚ rovněž vyplývá, že zahraniční obchod Česka vykázal v červenci schodek 7,2 miliardy korun, v meziročním srovnání tak byl jeho výsledek o 21,3 miliardy horší. Na bilanci se negativně podepsala zejména vyšší hodnota dovozu ropy a zemního plynu.

„Obchodní bilance skončila v červenci záporným výsledkem. Hlavní příčinou byl vysoký meziroční růst hodnoty dovozu, a to především v důsledku vyšší cenové hladiny u ropy a zemního plynu. Nepříznivě zapůsobilo i prohloubení deficitu bilance se základními kovy, chemickými látkami a přípravky,“ uvedla k červencovým výsledkům obchodu Česka s cizinou ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.

Vývoz v prvním prázdninovém měsíci meziročně stoupl o 4,3 procenta na 299,8 miliardy korun a dovoz o 12,3 procenta na 307,1 miliardy. Letošní červenec měl o dva pracovní dny méně než loňský, podotkli statistici.