Evakuovaní Afghánci si podle Hamáčka představují budoucnost v Česku. O azyl či doplňkovou ochranu jich požádalo 152 ze 169

O mezinárodní ochranu, tedy azyl či doplňkovou ochranu, požádalo v Česku 152 ze 169 Afghánců, které přivezly před dvěma týdny evakuační lety. Ostatní mají v Česku jinou formu pobytu, sdělilo v pondělí ministerstvo vnitra. Po skončení dvoutýdenní karantény se žadatelé přesunou ze zařízení pod správou ministerstva obrany do zařízení spadající pod vnitro. Úřad s ohledem na bezpečnost nebude sdělovat časy ani cílová místa přesunů.

„U evakuovaných, kteří požádali o mezinárodní ochranu, v tuto chvíli probíhá tzv. přijímací procedura. Ta obsahuje například administraci žádosti, lékařská vyšetření nebo sběr otisků prstů,“ sdělil Adam Rözler z tiskového odboru ministerstva. Doplnil, že přijímací procedura běžně trvá několik dnů až týdnů a žadatelé jsou po tu dobu v uzavřených zařízeních státu.

Azyl a doplňková ochrana se liší v délce trvání. Azyl se uděluje na neurčito, doplňková ochrana naopak na přesně vymezenou dobu, po jejímž uplynutí se přezkoumává, zda trvají důvody, pro něž byla udělena.

Tálibán byl pro ně málo radikální, tak se odtrhli. Útok na letiště je pro Islámský stát součástí boje o Afghánistán

30. 8. 2021 ▪ 4 min. čtení

Na vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu mají úřady šestiměsíční lhůtu. „Žadatelé mají právo po tu dobu zůstat v zařízení ministerstva vnitra. V zařízení ministerstva vnitra mohou navíc v rámci integračních procesů zůstat ještě 12 měsíců po případném udělení mezinárodní ochrany. Po udělení mezinárodní ochrany mohou žadatelé cestovat z ČR, a to v případě, že budou respektovat imigrační pravidla dané země,“ doplnilo vnitro.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že většina evakuovaných by si představovala svou budoucnost v Česku, protože se zemí nějakou formou spolupracovali. „Probíhají s nimi pohovory o jejich budoucnosti. Máme víceméně jasnější představu o tom, jak si oni představují budoucnost z hlediska svého statusu,“ řekl ministr.

Procedura v případě azylu by mohla být rychlá, protože podle dřívějšího vyjádření Hamáčka jsou okolnosti jednoznačné. Pak by se mělo začít s integrací, jejímž základem je bydlení a zaměstnání.

Poté co hnutí Tálibán ovládlo většinu Afghánistánu, stáhla ČR ze země pomocí tří letů z předminulého týdne 195 lidí. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) v pátek uvedl, že Česko evakuovalo již všechny tamní tlumočníky a spolupracovníky, které pro tyto účely vybraly armáda a diplomacie.

Velvyslanectví České republiky v Kábulu bude dočasně uzavřeno, část agendy ambasády převezme zastupitelský úřad v Islámábádu. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zahraničí, ministr Jakub Kulhánek (ČSSD) dnes informoval vládu. Diplomaté byli z Afghánistánu evakuováni kvůli kritické bezpečnostní situaci v zemi.

Budova velvyslanectví byla podle ministerstva zajištěna tak aby nemohla být zneužita, včetně majetku nebo dat. Českým velvyslancem v Afghánistánu zůstává Jiří Baloun, který bude pracovat z pražského ústředí. „Toto je pro další komunikaci s partnery v regionu i budoucí směřování našich diplomatických styků s Afghánistánem stěžejní,“ uvedl Kulhánek.