Osmdesátileté Růženě zemřel manžel. Byt, ve kterém spolu bydleli, si už nemohla sama dovolit, a tak se přestěhovala do menšího. Jeho majitel jí ale zvyšoval nájemné, až jí důchod ve výši 8300 korun nestačil ani na něj. Její syn, sám v těžké situaci, Růženě pomoci nemohl. Odešla proto na ubytovnu. Příběhů jako tento v posledních letech přibývá, a to zejména mezi seniory. Problémy s bydlením má téměř každý desátý Čech, vychází z nové analýzy iniciativy Za bydlení, kterou tvoří organizace na pomoc potřebným, akademici a několik obcí a měst.

Otázka nedostupnosti bydlení se netýká jen lidí na ulici. Autoři analýzy do ní zahrnuli i lidi přebývající v azylových domech, na ubytovnách nebo ve vězeních a psychiatrických léčebnách, kteří se nemají kam vrátit. Bytová nouze se podle autorů týká ale i lidí žijících v nevyhovujících podmínkách, tedy tam, kde jim například nejde elektřina nebo neteče voda. Přesnou definici ale bytová nouze nemá. „Pracujeme s odhady, které jsou ale založené na datech,“ vysvětlil Jan Klusáček, hlavní analytik iniciativy Za bydlení a přední autor analýzy. Primárně ve své práci vycházel z dat ministerstva práce a sociálních věcí, doplnil je ale i vlastním průzkumem v azylových domech a ubytovnách.

Více problémů mají ovdovělé seniorky

V bytové nouzi se podle výsledků analýzy nachází 35 až 62 tisíc českých domácností. Dalším 130 až 190 tisícům hrozí, že o bydlení přijdou. Minimálně 300 tisíc domácností pak za náklady na bydlení vydává téměř polovinu svých příjmů. Jeden z těchto tří problémů se tak celkově týká okolo půl milionu českých domácností, v nichž žije téměř milion Čechů.

„Patří sem také ti, kteří mají nejisté bydlení kvůli krátkodobým smlouvám. Jsou lidé, kteří mají nájemní smlouvu na měsíc nebo na tři měsíce. A každý ten měsíc nebo tři měsíce nevědí, jestli jim bude prodloužená,“ komentuje Klusáček. Zpráva také zmiňuje mladé rodiny, které si nemohou dovolit větší byt, a odkládají proto pořízení dítěte, lidi bez práce či se zdravotním postižením nebo seniory.

Právě u seniorů zaznamenali autoři analýzy největší nárůst problémů s bydlením spojených. Oproti předchozí analýze z roku 2018 to bylo přibližně o čtvrtinu. V současné době senioři tvoří až pětinu domácností žijících na ubytovnách, více jich je ale i v azylových domech. Celkem má podle zjištění iniciativy Za bydlení problémy minimálně 5500 osob ve věku nad 65 let. Jsou to zejména ovdovělé ženy. Většina z nich žije v domácnosti sama, a ačkoli jsou často ve vlastním, nezvládají platit poplatky spojené s bydlením.

Ze svého bytu mohou být starší lidé ale i vyštváni. „Senioři jsou často vystavení tlaku mladších členů rodiny. Víme o případech, kdy se příbuzní seniora snaží z bytu vyhnat,“ popisuje Jaroslav Lorman, ředitel organizace Život 90, která podporuje seniory v nezávislém životě. Tlak na seniory podle něj ale nemusí být cílený. „Představte si, že je vám 70 nebo 80 let, byli byste ještě schopní bydlet ve svém bytě, ale vaše vnučka s dětmi je v nelehké situaci,“ nadhazuje Lorman.

Po volbách by mohl vzniknout zákon

Největší problémy s bydlením mají lidé ve větších městech jako Praha nebo Brno, dále ale i v severních Čechách ve městech jako Chomutov nebo Most a na severní Moravě v okolí Ostravy. „Počty bytů, které by ti lidé potřebovali, se pohybují u měst jako Chomutov nebo Most mezi 500 až tisícem. A to není v kapacitě těch měst. Je tedy klíčové, aby tato města měla podporu od státu,“ myslí si Klusáček. 

Cílená a stabilní podpora státu obcím je něco, co představitelé iniciativy zmiňují jako klíčový postup, pokud se chce Česko z bytové nouze dostat. Podporu by měl definovat nový zákon, který je podle iniciativy potřeba předložit. „Ten zákon musí umožňovat nějaký flexibilní balíček, který se může upravovat na míru jednotlivých obcí. Každá obec by potom získala podporu šitou na míru podle podpory, kterou potřebuje,“ míní Vít Lesák, šéf Platformy pro sociální bydlení. Doposud předložené zákony, které měly dostupnost bydlení řešit, nebyly podle Lesáka dostačující.

„Vyrůstání v bytové nouzi vede mimo jiné k horším školním výsledkům dětí, což je zátěž, kterou pak nesou celý zbytek života. V Česku neřešíme bytovou nouzi systémově, na což ve výsledku doplácíme všichni,“ uvedl na Twitteru v reakci na zveřejnění analýzy Adam Zábranský (Piráti), pražský radní pro bydlení.

Zástupci Za bydlení hovořili s poslanci a senátory o možnostech, jak by tento zákon mohl vypadat. „Máme něco připravené, ale chceme po volbách vtáhnout do řešení ty, kteří budou mít zájem,“ říká Iva Kuchyňková, sociální analytička Charity ČR a spolupracovnice Za bydlení. Iniciativa má podle Kuchyňkové podporu napříč politickými stranami.

Podle zástupců iniciativy je jeden z hlavních problémů také v čerpání dávek na podporu bydlení. Tyto příspěvky podle zjištění analýzy nepobírá až 400 tisíc domácností, které na ně mají nárok. Velká část z nich o možnosti tuto dávku čerpat zkrátka neví. Chybí ale také dostatek sociálních pracovníků v terénu, kteří by žádosti s lidmi vyřídili. S pobíráním dávek se také podle autorů analýzy pojí jistý stud. Zažádat si o ně je proto problematické například pro zmíněné seniory. „Je potřeba fyzicky dojít na Úřad práce a toho se většina seniorů ostýchá,“ myslí si Lorman. Zástupci iniciativy proto odmítají tvrzení některých politiků, že se sociální dávky zneužívají.

Podle Kuchyňkové, která působí i v terénu jako sociální pracovnice, je také systém dávek v Česku málo pružný a nepomůže okamžitě lidem, kteří je potřebují. „Měli jsme třeba člověka, který přišel o bydlení a veškeré příjmy a potřebovali jsme mu domluvit příspěvek. Celý schvalovací systém trval 14 dní, než dostal korunu. Kdybychom v rámci Charity neměli spolupráci s potravinovou bankou, neměl by dva týdny co jíst,“ popisuje.