Uhlí a fosilní paliva musí skončit dřív, než stihnou zničit náš svět. Po roce 2021 se již nesmí postavit žádné uhelné elektrárny. Státy také musí ukončit hledání všech nových fosilních zdrojů a přesunout veškeré dotace z fosilních na obnovitelné zdroje. Takové požadavky zveřejnil v úterý generální tajemník OSN Antonio Guterres. Reagoval tím na novou zprávu o vývoji klimatu. Z ní vyplynulo, že celosvětově se již oteplilo o 1,2 stupně Celsia a překročení hranice 1,5 stupně spustí nezvratné změny po celém světě.

Firmy v EU včetně Česka už dělají konkrétní kroky – uzavření většiny uhelných elektráren do roku 2030 avizoval dříve ČEZ, v pondělí oznámil odchod uhlí v Česku, a to nejpozději v letech 2028 až 2029, i holding EPH Daniela Křetínského. 

Jak je ale ambiciózní apel tajemníka OSN reálný? Na to jsme se v Ranním brífinku ptali energetického analytika a zakladatele firmy ENA Jiřího Gavora.

Jak reálný je požadavek pana Guterrese? 

Myslím, že pan Guterres si je velmi dobře vědom, že jde o naprosto nereálný a nesplnitelný požadavek. Ekonomika se neřídí výzvami, že se musí něco udělat okamžitě. Obzvlášť v energetice jde o dlouhodobé investice, které nemohou být zastaveny ze dne na den, a dokonce ani z měsíce na měsíc.

Ve kterých zemích je podle vás takový požadavek absolutně nereálný? Víte například, kde jsou nějaké uhelné elektrárny rozestavěny?

Zatímco v Evropě je konec fosilních paliv podložen nějakými reálnými politickými závazky, například nedávno ohlášeným legislativním balíčkem FIT for 55, který jasně stanovuje konkrétní požadavky na úpravy národních energetických politik členských států, tak ve většině světa – zejména v ekonomikách rychle rostoucích zemích Asie – to ještě vůbec není na stole. Bohužel v nejlidnatější zemi světa, tedy v Číně, kde využívání obnovitelných zdrojů pokračuje nejrychlejším tempem, se nelze obejít bez současného navyšování kapacit fosilních zdrojů. Proto i přes současné výzvy bude v Číně, v Indii a v dalších rozvíjejících se zemích pokračovat výstavba elektráren na fosilní paliva.

Další z požadavků pana Guterrese je, aby všechny státy okamžitě ukončily hledání fosilních zdrojů, tedy i plynu. U nás ale na plyn sází dost energetických společností, které jím chtějí nahradit uhlí. Co by to pro ně znamenalo? 

Myslím si, že je dobré se držet reality. Jestliže chceme snížit emisní zátěž atmosféry, měli bychom se v první řadě soustředit na ty ekologicky nejhorší typy paliv, mezi nimiž vyčnívá především energetické uhlí, protože to nejde nahradit v plném objemu obnovitelnými zdroji. Právě zemní plyn je jako nejčistší fosilní palivo důležitou přechodovou rolí. Koneckonců i silně ekologicky uvědomělé Německo spoléhá na plyn v následujících 10 až 20 letech. Takže se určitě v době transformace energetiky nelze vyhnout a ani odstavit fosilní energetiku ze dne na den. Řekl bych, že i autoři všech těch výzev si jsou toho dobře vědomi. Tyto apely jsou spíš vnímány jako politické gesto ke zrychlení transformace, ale zcela jistě nejsou uskutečnitelné. 

Jak je pro vás překvapivé oznámení společnosti EPH Daniela Křetínského, které bylo shodou okolností vydáno ve stejný den jako výzva pana Guterrese a zpráva o klimatu, že do konce roku 2030 ukončí spalování uhlí všude na světě s výjimkou Německa? V Česku plánuje odchod od spalování uhlí v letech 2028 až 2029. Zatím nesdělil, čím to nahradí, ale počítalo se s tím? 

To je naopak docela reálná zpráva. Časový horizont deseti let je pro ekonomiku snesitelný, je to období, které skýtá potřebný čas na určitou transformaci a na vynaložení nezbytných investic. Za deset let se opravdu dá v českých podmínkách odejít od uhlí. Nebude se to asi týkat všech společností, ale EPH to může zvládnout. Pochopitelně ale ani EPH nemůže nahradit všechny kapacity obnovitelnými zdroji a i ona bude muset počítat s kombinováním zdrojů. Typicky se při nahrazování uhlí kombinuje zemní plyn s biomasou a spalováním odpadů.