Vždy ho fascinovala technika, roboti a vesmír. Proto si David Mlčoch řekl, že všechny své záliby propojí a prováže s nimi svůj studentský a následně pracovní život. Po odmaturování na pražském gymnáziu váhal mezi studiem robotiky a informatiky. Roboti a umělá inteligence mu však přišli zábavnější než tvrdá data, proto zvolil technické zaměření. Volba robotiky a úspěšné bakalářské studium mu pomohly k tomu, aby strávil dva semestry na dvou světových univerzitách, a následně nastoupil do Agentury Evropské unie pro kosmický program, kde pracuje na vylepšování navigačního systému Galileo. Před létem se mladému skautovi naskytla další příležitost – možnost špičkového technologického studia na Univerzitě v Edinburghu. Situaci mu ale komplikuje vysoké školné. 

Finální zaměření si Mlčoch vybral už na gymnáziu a během studia na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) se v něm jenom utvrdil. Robotika pro něj totiž není pouze zábava, ale životní náplň. Podle Mlčocha má totiž robotika společně s umělou inteligencí a automatizací velký potenciál usnadnit lidem jejich životy. Rád by maximalizoval lidskou produktivitu a využil omezený přírodní potenciál naší planety. Zajímá se proto o analýzu a využití satelitních dat, například o optimální využití zemědělské půdy.

Díky výborným výsledkům na bakalářském oboru na Fakultě elektrotechnické ČVUT se podíval na dva semestry do zahraničí, kde se mu dařilo obdobně. Jeden semestr strávil v kolébce asijské technologie v Singapuru, konkrétně na Nanyang Technological University, kde studoval umělou inteligenci. Ten druhý prožil v jedné z největších líhní světových start-upů – v Izraeli na Telavivské univerzitě, kde se věnoval distribuovaným systémům.

Zkušenost ze zahraničí ho podstatně ovlivnila. „Dala mi solidní průpravu v matematice, fyzice, informatice nebo teorii řízení. Také jsem zjistil, že v každém státě mají studenti jiný přístup. V Izraeli se bere jako samozřejmost, že se téměř každý student pokusí založit start-up, třeba i během studia. A je naprosto v pořádku, že se to většině nepodaří. Sám se v budoucnu vidím v nějakém start-upu vytvářejícím inovativní produkty,“ tvrdí Mlčoch s tím, že na studentských pobytech v rámci Erasmu mu došlo, že světové univerzity pro něj nejsou vzdálená realita, a že když vyvine dostatečnou snahu, má na nich šanci uspět. Stejně tak chce po státnicích s vyznamenáním na ČVUT uspět i na magisterském studiu na University of Edinburgh.

Tamní školu si vybral proto, že je špičkou ve studiu umělé inteligence a její záběr přesahuje do robotiky a vesmírných technologií. „Univerzita má historicky mnoho úspěchů v oboru umělé inteligence s řadou zajímavých institutů. Doporučovala mi ji řada jejích absolventů. Například profesor Fakulty elektrotechnické na ČVUT Michal Pěchouček, aktuální technický ředitel Avastu, je jejím absolventem,“ vyzdvihuje přednosti univerzity Mlčoch s tím, že mu vyhovuje, že intenzivní roční magisterské studium absolvuje v angličtině.

Překážkou pro něj jsou ale peníze. Školné se totiž po brexitu pro studenty z EU raketově zvýšilo, protože britská vláda již neposkytuje cizincům výhodné půjčky jako v minulosti. Zároveň skotská univerzita nenabízí žádné stipendium, o které by se jako Čech mohl ucházet. Školné ve výši 34,2 tisíce liber, v přepočtu přesahující milion korun, je tak nad Mlčochovy finanční možnosti. Žádal sice o stipendia, ale například Krsek nebo Bakala Foundation jeho žádost nepřijaly a upřednostnily jiné studenty. I tak se mu ale zatím podařilo od několika nadací a spolků získat 300 tisíc korun. Během bakalářského studia navíc celou dobu pracoval, má tedy naspořeno alespoň na část životních nákladů, které skotská univerzita vyčíslila v přepočtu na více než 320 tisíc korun. Část peněž mu také poskytne jeho rodina. Na zaplacení školného mu přesto chybí více než půl milionu korun. Na zbylou část si tak plánuje půjčit.

Právě z těchto důvodů pro něj bylo rozhodování o výběru dalšího studia složité. Uznává totiž, že pro něj kontinentální univerzity byly z hlediska finanční dostupnosti alternativou. „Bohužel jsou ale ve studiu umělé inteligence pozadu za Velkou Británií nebo USA. V Německu je pak například stále mnoho kurzů pouze v němčině, v čemž mi bohužel brání moje jazyková výbava. Největší alternativou pro mě byla univerzita v Curychu, kam jsem také podal přihlášku. Bohužel mi ale neuznali jazykový certifikát a nedali mi čas na pořízení nového,“ líčí Mlčoch.

Přidává také důvody, proč by raději studoval v zahraničí než na ČVUT. Ač je přijatý na dva obory na své alma mater a ČVUT je pro něj při zohlednění dostupných financí a výuky v češtině kvalitní školou. „V mnoha ohledech ale bohužel nemůže soupeřit s bohatšími školami, které jsou pro světové odborníky atraktivnější,“ říká Mlčoch a dodává, že mu v Česku chybí větší provázání s průmyslem a podpora studentů v podnikání. Právě v těchto aspektech vidí v zahraničí širší možnosti.

Britské univerzity byly řadu let synonymem pro nejprestižnější světové vzdělávací instituce. „Otázkou zůstává, zda si britské univerzity tento status udrží i v následujících letech při kombinaci dopadů brexitu a covidu – ve výuce, mobilitě studentů a vědců a také ve financování vědy. Brexit ale komplikuje situaci univerzit na hlubší a dlouhodobější úrovni než různá protiepidemická opatření všude po světě,“ uvedla Katarína Svitková z Bakala Foundation s tím, že se zvyšuje úroveň kontinentálních univerzit v Německu, ve Švýcarsku, Francii nebo na skandinávském poloostrově, kde zároveň školné není tak vysoké.

Mlčoch během studia nezahálel ani pracovně a připsal si do životopisu zajímavé profesní zkušenosti. Pracoval jako programátor pro Intelligent Data Analysis lab na ČVUT nebo v automatizačním týmu zdravotnické firmy IQVIA. A momentálně pracuje v Agentuře Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Ústředí EUSPA sídlí v Praze a pro Mlčocha bylo naprosto samozřejmé, že se o práci v ní ucházel. Ve svém oddělení je jediným Čechem. Momentálně pracuje na systému monitorování přesnosti navigačního systému Galileo v reálném čase. Během svého tamního působení již také stačil vytvořit výstražný systém, který zasílá upozornění v případech problémů se satelity.

Vedle robotiky a vesmírných technologií se mladý technik také věnuje od šesti let skautingu. Aktuálně je hlavním vedoucím oddílu starších chlapců, připravuje pro mladší skauty výpravy, schůzky nebo tábory, kde pak patří k hlavním vedoucím. „Posláním skautingu je pro mě především výchova kluků a holek tak, aby se z nich stali aktivní a samostatní členové občanské společnosti. Je to výchovný doplněk rodiny, školy a dalších kroužků. Děti se naučí přežívat v přírodě, zodpovědnosti za ostatní nebo týmové spolupráci,“ vyjmenovává benefity skautingu Mlčoch.

V případě, že se mu nepodaří zajistit dostatek financí, nebude moct na University of Edinburgh nastoupit. Alternativou tak pro něj bude pokračování studia na ČVUT. Zůstává však optimistou a věří, že se mu konečnou částku nakonec podaří složit. Založil si proto i sbírku na internetové platformě Donio, kde zatím vybral více než 100 tisíc korun.