Tereza Dvořáková začala mít potíže se spánkem, soustředěním i řečí poté, co loni na podzim prodělala covid-19. Pro lékařku a výzkumnici působící v oddělení spánkové medicíny a chronobiologie v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ) se tak osobní zkušenost promítla do pracovního zájmu. Nyní Dvořáková pracuje na první tuzemské studii, která zkoumá právě souvislost mezi covidem a narušeným spánkem, ale i dalšími neurobiologickými následky nemoci.

Výzkumníci NÚDZ mají za sebou pilotní studii. Ze zhruba tisícovky respondentů jich nadpoloviční většina špatně spala nebo trpěla intenzivními nočními můrami, necelá polovina se pak potýkala s výpadky paměti, potížemi při formulování slov či „mozkovou mlhou“, tedy pocitem zpomaleného myšlení. U některých těžších případů pak „long covid“, jak se přetrvávajícím následkům nemoci přezdívá anglicky, dokonce znamenal několikaměsíční vyřazení z pracovního procesu. „Zejména pro mladší lidi to je obtížná situace, kdy jim ze dne na den přestane fungovat hlava, jak to sami popisují,“ říká Dvořáková.

Co najdete v novém Respektu
Hlavní komentář:
Drama jménem Koudelka. Premiér stále neví, jestli upřednostnit sebe, nebo bezpečnost země.
 
Téma:
Lék, který otřásl medicínou. Před šedesáti lety vyvrcholila největší tragédie lékařských dějin.

Agenda:
Změna politického klimatu? Do předvolebního Německa vtrhla
přírodní pohroma.

Kontext:
Z Lisabonu do Prahy. Co vás čeká, pokud zavrhnete letadlo i auto
a rozhodnete se přejet Evropu na kole.

Spolu a zblízka. Jak vypadá kampaň uskupení Spolu v terénu a co opoziční trojkoalice chystá pro voliče.

Mám na zádech terč pro bojovníky Tálibánu. Babišova vláda váhá s programem záchrany afghánských spojenců české armády

Světoví intelektuálové:
Mozky hledají východisko. Patricia Churchland nepátrá po morálce. Zajímá ji, jak po morálce pátrá živočich jménem člověk.

Rozhovor:
Znásilnění bude prostě znásilnění. Autobiografická knížka Svolení o tom, jak ji ve čtrnácti letech zneužíval vážený spisovatel, vyvolala ve Francii celospolečenskou debatu, zvedla ze židle vyšetřovatele a mění zákony. Nyní vyšla česky a Vanessa Springora v exkluzivním rozhovoru pro Respekt vysvětluje, proč se tohle všechno podařilo až jí.

Civilizace:
Vesmír za všechny peníze. Kosmická turistika se stává realitou. Proč až nyní a na kolik vyjde letenka?

Otvírák kultury:
Nepotřeboval nahrávače. Milan Lasica dělal skvělý humor i v době, kdy zde politika rozhodovala, čemu se lze smát.
Respekt 30

Přestože tisíc respondentů je považováno za reprezentativní počet i v zahraničních studiích, v NÚDZ by rádi v další fázi výzkumu vzorek rozšířili alespoň na desetinásobek. „Tady platí – čím víc, tím líp,“ říká výzkumnice NÚDZ. „A potřebujeme, aby se zapojili nejen lidé, kteří mají obtíže, ale široká populace.“ Zapojit se tedy může kdokoliv, kdo covidem onemocněl (i bezpříznakově), a to vyplněním dotazníku na speciálním webu, který NÚDZ zřídil na adrese www.neurocovid.cz. Velké množství dat je potřeba shromáždit také proto, že následky teprve krátce existujícího covidu jsou stále značně neprobádané, a přestože lékaři a vědci už v prvních datech pozorují určité trendy, variabilita následků nemoci je obrovská. „Čím víc máme dat, tím jasnější nám vyvstává obraz. Jevy, které jsme na počátku považovali na relativně okrajové, se s přibývajícím počtem respondentů ukazují jako mnohem častější,“ říká Dvořáková.

Do této kategorie spadá třeba tinnitus, tedy zvonění v uších, nebo poruchy zraku, které byly na začátku výzkumu zmiňovány v literatuře spíše okrajově. V prvním balíku dat z pilotní studie jej ovšem zmiňuje přes 15 procent respondentů. U spánku pak jde o noční můry a tzv. parasomnické projevy, tedy abnormální chování ve spánku – může jít třeba o situace, kdy se místo naprostého uvolnění svalů typického pro tzv. REM fázi spánku, člověk při snění různě pohybuje, dokonce shazuje věci kolem sebe, mluví nebo křičí.

To jednak narušuje kvalitu spánku a obecně života, ale může to také znamenat vážnější zdravotní problémy. Z dřívějších výzkumů víme, že dlouhodobější výskyt těchto problémů znamená vyšší riziko, že se u dotyčného rozvine neurodegenerativní onemocnění, nejčastěji Parkinsonova choroba. „Tato spánková porucha bývá spojena se ztrátou čichu i bez návaznosti na virové onemocnění – stejnou kombinaci příznaků pozorujeme u pacientů po covidu. To je jeden z důvodů, proč se na parasomnie zaměřujeme. Je důležité sledovat, jak se tyto příznaky budou vyvíjet v budoucnu a zda mohou být předzvěstí závažnějšího onemocnění,“ říká Tereza Dvořáková a zdůrazňuje, že taková souvislost s covidem zatím prokázána nebyla a že to neznamená, že každému, komu se po covidu zdála divoká noční můra, nyní hrozí parkinson.

Poznatky podobného typu, k nimž dospěli v NÚDZ, pak postupně hlásí další centra postcovidové péče, která v posledním roce vyrostla po celém Česku a aktuálně jich je kolem desítky. Zejména v tom smyslu, že je příliš brzy na to vynášet definitivní soudy a že i v následcích se covid chová nepředvídatelně. Kupříkladu v postcovidovém centru zřízeném při Klinice nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno pozorovali po třech měsících od nemoci u pacientů s těžkým průběhem výrazné zlepšení funkce plic, ale kontrola učiněná za další tři měsíce odhalila opětovné zhoršení. Optimistické zprávy o tom, že následky covidu po pár měsících mizí, jež byly postaveny na těchto předběžných závěrech, tak bylo nutné přehodnotit. Dobrou zprávou je naopak poznatek, že i na následky nové nemoci lze využít vyzkoušenou léčbu. „Je to nová zkušenost, ale u řady pacientů fungují osvědčené léčebné postupy,“ říká primář kliniky Vladimír Herout a myslí tím kupříkladu dechovou rehabilitaci. 

 

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru