Od piety na nádvořích Pražského hradu, kdy se za oběti covidu rozhořelo téměř 30 tisíc svíček, už uplynul více než měsíc. Ještě stále ale kameníci čistí poničenou dlažbu. Samotný akt se stal terčem vtipů hned při jeho uskutečnění, protože se pořadatelé rozhodli umístit svíčky do plastových kelímků, což zdůvodnili ochranou před větrem i rozteklým voskem. Vítr některé ze svíček stejně uhasil, lidé ale kritizovali především fakt, že taková podoba obřadu je nejen neekologická, ale také neuctivá k obětem. Parafín vyteklý z rozteklých kelímků navíc poničil starobylou dlažbu.

 

„Každý se vyrovnáváme se ztrátou blízkých jinak, rozdílně prožíváme pietu. Uctít památku zemřelých na nádvoří Pražského hradu z 30 tisíc jednorázových plastových pivních kelímků nám ale přijde neuctivé k pozůstalým i přírodě,“ uvedla na Twitteru například ekologická organizace Greenpeace.

Další problém zachytil fotograf Hospodářských novin Lukáš Bíba, část kelímků totiž nevydržela horko ze svíček a zkroutila se. Vypadaly tak dost nevzhledně. Podle Rudolfa Jindráka, ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky, však byly kelímky schválně přimáčknuté, aby chránily plamen svíčky. Bíba sice uznal, že neviděl, jak k deformaci kelímků došlo, přesto mu ale zkroucené plastové nádobky nepřipadaly příliš adekvátní pro pietu.

Hrad dále tvrdil, že plast byl nejlepší možnou volbou – ochraňuje prý svíčky před větrem a následným zhasnutím. „Papírové kelímky by mohly shořet, skleničky jsou drahé. Plastové kelímky se vám mohou zdát ošklivé, ale pouze kelímek o objemu 0,5 litru je dostatečně vysoký (cca 15 cm), aby svíčku ochránil před větrem. Zkoušeli jsme i menší, ale ty se neosvědčily,“ napsal serveru iRozhlas.cz mluvčí prezidentské kanceláře Vít Novák.

Nyní se ale ukazuje, že plast s sebou kromě posměšků přinesl další komplikace. V mnoha případech totiž i přes původní tvrzení Hradu nezabránil tomu, aby vosk nevytekl na zem. Parafín není rozpustný ve vodě, proto museli do akce nastoupit kameníci, kteří ho tak ručně dostávají z dlažby za pomoci rozpouštědel i škrabek. Vyteklý vosk je totiž na dlaždicích viditelný i po měsíci. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček se odmítl k záležitosti vyjádřit.

Že by vosk mohl historickou dlažbu poničit, není podle ředitele Odboru památkové péče KPR Petra Kroupy možné. „Vyteklý vosk nemůže v žádném případě poškodit žulovou dlažbu z roku 1929,“ uvedl na dotaz HN. Čištění podle něj provádí příspěvková organizace Správa pražského hradu tekutým rozpouštědlem, jehož maloobchodní cena je 430 korun za 9 litrů. „Předpokládám, že se všech 9 litrů nespotřebuje,“ dodal Kroupa.

Na Staroměstském náměstí na konci března podobnou pietu za oběti covidu uspořádal spolek Milion chvilek pro demokracii. Na dlažbu tehdy namaloval přes 22 tisíc křížků, které rovněž připomínaly oběti covidu. Byly však nakreslené křídou, proto je časem smyl déšť.