Podíl nezaměstnaných v Česku v dubnu klesl z březnových 4,2 procenta na 4,1 procenta. Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského prosince. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti březnu téměř o 9000 na 297 876, zatímco počet volných míst stoupl o 4500 na 343 407. Množství míst vzrostlo i ve srovnání s loňským dubnem, a to o více než 10 tisíc. Nezaměstnaných meziročně skoro 44 tisíc přibylo. Loni v dubnu nezaměstnanost činila 3,4 procenta.
„S příchodem jarního období došlo k rozjezdu sezonních prací,“ sdělil k meziměsíčnímu poklesu nezaměstnanosti generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. „Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví, zahradnictví, těžbě, ale také v logistice či e-shopech,“ doplnil. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) pomohly i státní příspěvky na mzdy z programu Antivirus. „Vývoj na trhu práce ukazuje, jak důležitá je v době krize efektivní ochrana pracovních míst,“ sdělila v pátek.
Pandemie nemoci covid-19, kvůli níž byly v Česku od loňského března opakovaně omezovány služby, obchod, kultura, sport či cestování, se podle Úřadu práce na nezaměstnanosti v Česku zásadně nepodepisuje. „Ta dosahuje přibližně polovičních hodnot oproti nejvyšší nezaměstnanosti z doby poslední hospodářské krize,“ sdělila mluvčí úřadu Kateřina Beránková. V letech 2010 a 2011, kdy se celý svět potýkal s hospodářskou krizí, byla v dubnu česká nezaměstnanost na číslech kolem devíti procent.
Vláda konečně našla kompromis u kurzarbeitu. Za dny, kdy lidé nepracují, získají od státu 80 procent výdělku
„V následujících měsících by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesat,“ sdělil ředitel úřadu Najmon. „Například v gastronomii, cestovním ruchu nebo lázeňství totiž zaměstnavatelé vyčkávají na další postup při rozvolňování protiepidemických opatření. Už nyní ale začínají někteří z nich nabízet prostřednictvím Úřadu práce ČR volná pracovní místa pro číšníky nebo kuchaře,“ uvedl.
Průměrný věk nezaměstnaných letos v dubnu činil 42,9 roku. Bez práce byli nejčastěji lidé se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Struktura nezaměstnaných se oproti loňsku výrazněji nezměnila. Zaměstnavatelé u naprosté většiny nabízených volných míst poptávají nyní právě lidi s nižším vzděláním. Podle úřadu nejčastěji hledají pracovníky v oblasti výroby a výstavby. Zájem mají o stavební či montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, pomocné pracovníky, uklízeče, řidiče nebo zedníky.
Nezaměstnanost poklesla v dubnu meziměsíčně ve všech krajích kromě Ústeckého, kde stagnovala. Právě v Ústeckém kraji a také v Karlovarském je nyní podíl nezaměstnaných nejvyšší z celého Česka, a to shodně šest procent. Nejnižší je naopak nadále nezaměstnanost v Pardubickém kraji, kde v dubnu klesla na 2,8 procenta. Podle úřadu se ve srovnání s loňskem rozdíly mezi regiony prohloubily. Zatímco letos je mezi kraji s nejnižší a nejvyšší nezaměstnaností rozdíl 3,2 procentního bodu, loni v dubnu činil rozdíl jen 2,6 bodu.
Mezi jednotlivými okresy byla v dubnu nezaměstnanost nejnižší na Pelhřimovsku a Rychnovsku s 1,9 procenta. Nejvyšší zůstává dlouhodobě na Karvinsku, kde dosáhla v dubnu 9,3 procenta. Na Karvinsku je také největší konkurence na pracovním trhu, když na jedno volné místo připadá v průměru 12,5 uchazeče. Nejméně uchazečů na jedno pracovní místo je v okresech Tachov a Praha-východ, a to 0,1.
Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v pct.):
Březen 2021 | Duben 2021 | |
Praha | 3,7 | 3,6 |
Středočeský kraj | 3,7 | 3,6 |
Jihočeský kraj | 3,5 | 3,2 |
Plzeňský kraj | 3,5 | 3,3 |
Karlovarský kraj | 6,1 | 6,0 |
Ústecký kraj | 6,0 | 6,0 |
Liberecký kraj | 4,4 | 4,3 |
Královéhradecký kraj | 3,2 | 3,1 |
Pardubický kraj | 3,0 | 2,8 |
Vysočina | 3,4 | 3,1 |
Jihomoravský kraj | 4,6 | 4,4 |
Olomoucký kraj | 4,4 | 4,2 |
Zlínský kraj | 3,4 | 3,3 |
Moravskoslezský kraj | 5,9 | 5,8 |
ČR | 4,2 | 4,1 |
Zdroj: Úřad práce ČR