České orgány nesouhlasí se závěrem unijního auditu střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) v pondělí řekla, že „proti sobě stojí dva právní názory, mezi kterými by měl rozhodnout jedině nezávislý soud“. Úřady podle ní analyzují možné kroky, které by k získání soudního rozhodnutí vedly. Audit jako takový u Soudního dvora Evropské unie podle kabinetu napadnout nelze.

Evropská komise v pátek zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, která konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů, protože spolurozhoduje o směřování unijních peněz a současně ovládá Agrofert. Dotace ze strukturálních fondů Evropské unie v celkovém řádu stamilionů korun, které dostaly firmy z holdingu od 9. února 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné.

Podle protikorupčního analytika poslaneckého klubu Pirátů Janusze Konieczného z více než 20 miliard korun, které podle Pirátů dostaly firmy z holdingu Agrofert od státu za tři roky, evropské i národní dotace celkem tvořily zhruba šest miliard korun. Zbytek tvořily veřejné zakázky. Piráti už dříve uvedli, že společnosti dostaly od konce roku 2017 do prosince 2020 na dotacích či veřejných zakázkách 20,21 miliard korun. Vyjádření holdingu Agrofert ČTK zjišťuje.

Dostálová v pondělí řekla, že komise se v auditu opřela zejména o český zákon a dospěla k výkladu, s kterým české orgány nesouhlasí.

Mluvčí Evropské komise v pondělí novinářům řekl, že Česko nemusí na základě auditu vracet Evropské unii žádné peníze. České úřady nepožádaly o proplacení žádných dotací, které byly předmětem auditu. „Závěrečná zpráva ani navazující korespondence neobsahuje žádné korekce. Tedy ČR nemusí vracet žádné dotace zpět do Bruselu. Kdo tvrdí opak, tak se mýlí,“ uvedla Dostálová. Dotace, které Agrofert získal, ale už byly vyplaceny ze státního rozpočtu a teď v něm chybí. 

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že podle jejích informací české řídicí orgány od chvíle účinnosti zákona o střetu zájmů neposkytly žádnou dotaci firmám Agrofertu. Zdůraznila, že hovoří o kohezních dotacích, nikoliv zemědělských, o kterých EK ještě rozhoduje. „Chtěla bych říct, že v naší zemi se postupuje podle zákona. Postup je dán konkrétními předpisy,“ uvedla. Politici podle ní do úřednického rozhodování o dotacích nevstupují.

Ze závěrečných dokumentů si podle Dostálové každý může o odlišných právních pozicích obou stran „udělat obrázek“. „Česká argumentace vychází z odborně právní argumentace bez ohledu na to, koho se podstata právního sporu týká. Reakce připravují odborníci několika resortů, kteří se zaměřují na odbornou, primárně právní stránku věci,“ uvedla.

Komise by měla posuzovat fungování českých řídicích a kontrolních systémů dotací podle evropského právního rámce. „To je finanční nařízení EU, to však definuje střet zájmů velmi obecně,“ dodala Dostálová. EK se opřela o svůj výklad českého zákona o střetu zájmů, se kterým však české orgány nesouhlasí. „K porušení předpisů nedošlo, což je také důvod, proč analyzují možné právní kroky, které by vedly k získání soudního rozhodnutí,“ uvedla.

Z judikatury evropského soudu však vyplývá, že audit napadnout žalobou pro neplatnost není možné. „Neboť sám o sobě nezakládá právní účinky a nelze ho považovat za konečný,“ uvedla Dostálová. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dodala, že úřady proto hledají jinou cestu, jak se u soudu bránit. „Základem je, že musí existovat nějaké rozhodnutí EK nebo evropských orgánů, které bychom mohli napadnout,“ vysvětlila.

Podstatou sporu by podle ní mělo být, že EK vykládala české právo. „Vůbec nezáleží, jestli se jedná o Agrofert. Auditoři vyložili český zákon o střetu zájmů, vyložit český zákon může český soud, případně evropský, kdybychom se dostali do jiné fáze řízení,“ řekla Schillerová.