Vláda v pátek dopoledne během patnáctiminutového on-line zasedání schválila novou verzi opatření o omezení obchodu a služeb kvůli epidemii covidu-19. Reagovala tak na čtvrteční zrušení opatření Nejvyšším správním soudem (NSS). Novinářům to řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). V oblasti maloobchodu a služeb se v nové verzi opatření dosavadní pravidla měnit nebudou.

Nové opatření bude účinné od pondělí. Po výtkách soudu neobsahuje například omezení maximálního počtu účastníků demonstrací na 100. „Ti mohou být v libovolném počtu, ale můžeme stanovit podmínky, což jsme doplnili,“ řekl novinářům Arenberger. Opatření tak nadále požaduje, aby se účastníci shromáždění rozdělili na skupiny po 20, které od sebe dodržují dvoumetrové rozestupy.

Arenberger už ve čtvrtek rovněž avizoval, že resort vynechá pravidla zakazující hromadný zpěv či vyžadující sezení při bohoslužbách. Zásahy do liturgických forem náboženských projevů soud totiž odmítl. Nová verze opatření obecně uvádí, že koná-li se jakékoliv shromáždění ve vnitřních prostorech staveb, účastníci musí dodržovat alespoň dvoumetrové rozestupy, pokud se nejedná o členy jedné domácnosti. Před vstupem se vyžaduje dezinfekce rukou.

Podle soudu hlavní vada opatření spočívala v tom, že nebylo vydáno s předchozím, ale až s následným souhlasem vlády. Bez předchozího souhlasu vlády může ministerstvo zdravotnictví podle pandemického zákona vydávat opatření jen tehdy, když hrozí nebezpečí z prodlení, což v tom případě nedoložilo. Podle Arenberga tak vláda učinila, protože se v Děčíně objevila brazilská mutace covidu-19.

Soud zkritizoval také některá dílčí ustanovení opatření. Například uvedl, že omezování počtu lidí na akcích se nesmí týkat rodinných setkání, návštěv rodičů či sourozenců. Ministerstvo podle Arenbergera souhlasí s úzkou definicí pojmu hromadné akce, příslušné ustanovení by se nemělo vztahovat třeba na rodinné návštěvy. „Nepředpokládali jsme, že by to mohlo dopadat na věci, jako je návštěva rodičů nebo sourozenců. To se nepovažuje za organizované akce,“ řekl.

Ministr také upřesnil pravidla pro použití testů, které umožní využívání služeb. Při prokázání se u vstupu do vybraných služeb bude podle něj platit profesionálně odebraný PCR test na koronavirus sedm dnů, odborně provedený antigenní test tři dny. U amatérsky provedených testů bude platnost spíše jednorázová.

„My jsme i v souladu se zahraničními publikacemi dneska nastavovali pravidla, jakým způsobem budeme tyto testy posuzovat,“ uvedl Arenberger. Resort zdravotnictví tak určil lhůtu u odborně provedených testů, u laických odběrů hranici zatím nestanovil. Podle Arenbergera ale bude jistě mnohem kratší i proto, že se takový test nezadává do žádného systému. Kadeřnice by ho tak mohla provést u své zákaznice a byl by platný jen pro tento účel.

Od 12. dubna, kdy začalo testování ve školách, mělo pozitivní test 2236 dětí ve věku 5 až 11 let, asi třetina případů připadá na školy, řekl ministr.

K očkování proti covidu-19 se registrovalo v pátek od rána přes 70 000 lidí ve věku 60 až 64 let. Pro další věkovou skupinu se otevře příští týden. Očkování může dál zrychlovat, zvýšené dodávky umožní do několika týdnů podávat 100 000 dávek denně, uvedl ministr. 

Alespoň jednu dávku vakcíny dostalo téměř 1,8 milionu lidí, dvě dávky 920 000. Málo časté jsou podle ministra nákazy lidí, kteří už byli očkovaní, po druhé dávce jde zhruba o 0,16 procenta, tedy zhruba o 1600 lidí.

„Očkování nechrání na 100 procent. Většina nákaz byla zachycena hned po první vakcinaci. Imunita se tvoří zhruba za 14 dní, po druhé dávce prakticky není riziko nákazy," uvedl ministr.

Za několik týdnů podle něj bude možné podávat 100 000 dávek denně. Od příštího týdne bude podle něj přicházet 400 000 dávek od hlavního výrobce Pfizer/BioNTech. Předpokládá, že všichni zájemci o očkování by mohli vakcínu dostat do konce prázdnin. Premiér Andrej Babiš (ANO) v polovině března uvedl, že 100 000 lidí denně se bude v ČR očkovat už po Velikonocích.

Arenberger očekává, že i zřejmě v příštím a přespříštím roce bude třeba pokračovat v přeočkování. „Už delší dobu se jedná s Evropskou unií,“ dodal. Zatím podle něj není jasné, kterými vakcínami se bude přeočkovávat.

Evropská komise vyjednala pro členské země Evropské unie nákup 1,8 miliardy dávek vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech. Oznámila to v pátek předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž kontrakt zajistí státům bloku dodávky do konce roku 2023. Vakcíny vyráběné americkou a německou firmou mají i kvůli problémům s dodávkami společnosti AstraZeneca být hlavním nástrojem, na který chce Brusel v rámci společného očkování v příštích letech vsadit.