Česká národní banka by měla přispět do státního rozpočtu podobně jako centrální banky Německa a Švýcarska, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech. Neměly by se zvedat úrokové sazby, uvedl také. ČNB minulý týden oznámila, že loňský zisk využije na úhradu části účetní ztráty z minulých let.

„Bylo by fajn, kdyby Česká národní banka, a my už jsme to opakovaně řešili, taky přispěla v těchto těžkých časech do českého rozpočtu,“ řekl premiér. Poukázal na to, že ČNB vykázala předloni zisk téměř 58 miliard korun a loni 92 miliard a že státní rozpočet má za epidemie koronaviru vysoké deficity.

K úvahám o převodu zisku ČNB do státního rozpočtu se nedávno vyjádřil viceguvernér Marek Mora. Podle něj je to sice legitimní požadavek, ale momentálně není možný. ČNB musí podle Mory přednostně uhradit ztráty z předchozích let a naplnit takzvaný rezervní fond.

Ztráta vznikla v roce 2017, kdy byla centrální banka v minusu přes 249 miliard korun. Důvodem byl nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. ČNB také dlouhodobě upozorňuje, že její hlavní úlohou není vytváření zisku, ale péče o cenovou a finanční stabilitu.

Úrokové sazby, které nastavuje ČNB, by se neměly zvyšovat v příštím období, uvedl Babiš bez časového upřesnění. Úroky by podle něj měly zůstat nízké „v zájmu obnovy ekonomiky, aby se pomohlo firmám“. „Samozřejmě ČNB je nezávislá,“ poznamenal.

Bankovní rada ČNB na svém zasedání 4. února jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta. ČNB uvedla, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku. „Počáteční stabilita sazeb odráží potřebu nadále uvolněné ekonomiky kvůli dopadům pandemie,“ uvedl tehdy guvernér ČNB Jiří Rusnok.