Tým výzkumníků z Akademie věd vyvinul rychlejší metodu pro porovnávání citlivosti různých druhů antigenních testů. Dosavadní postupy byly zdlouhavé a vyžadovaly velké množství vzorků od nakažených pacientů. Nová metoda vytvořená týmem pod vedením Jana Konvalinky namísto toho pracuje s uměle vytvořeným nukleoproteinem viru a umožňuje určit takzvaný limit detekce - nejmenší množství viru, které daný test dokáže odhalit. Informoval o tom Ústav organické chemie a biochemie AV ČR v tiskové zprávě.
"Většina antigenních testů je založena na tom, že detekuje antigen - jednu ze složek viru. Z našich výsledků to vypadá, že je to takzvaný nukleoprotein," řekl ČTK biochemik František Sedlák, který se na výzkumu podílel.
"Naše metoda se zakládá na tom, že máme nukleoprotein synteticky připravený, a vytvoříme si ředicí řadu. Postupně snižujeme množství nukleoproteinu a zjišťujeme, zda je daný test schopen detekovat to množství, nebo už nikoliv," dodal.
Testování dvakrát týdně by bylo pro firmy náročné a drahé, upozorňují zástupci průmyslu. Cena testů podle nich neklesá
Vědci metodu otestovali na 13 typech testů, z nichž většinu pro samotestování v českých firmách schválilo ministerstvo zdravotnictví. Jednalo se o konkrétně o Ecotest, Abbott Panbio, SD Biosensor, Lepu, Humasis, Testsealabs, Safecare, Flowflex, Saligen, Biosynex, Zandcell, V-Check a Diaquick.
Výsledky studie odhalily až stonásobné rozdíly mezi nejpřesnějším testem (Flowflex, limit detekce 50 pikogramů nukleoproteinu, tj. i při tomto množství test ještě odhalil pozitivní výsledek) a tím nejméně přesným (Safecare, 5000 pikogramů nukleoproteinu).

Na českém trhu jsou v současnosti k dispozici desítky různých antigenních testů. Jejich výrobci sice uvádí citlivost a přesnost, ta však zpravidla neprošla nezávislým posouzením. Na vině je částečně i právě složitost dosavadních způsobů porovnávání citlivosti testů, nová metoda vyvinutá českými vědci by to tedy teoreticky mohla změnit.
Výzkumný tým vedle samotné citlivosti zkoumal také snadnost vyhodnocení jednotlivých testů a posuzoval zřetelnost pozitivního proužku. Výsledky se mezi různými testy a různými hodnotiteli výrazně lišily, nevyškolené osoby však testy zpravidla častěji vyhodnocovaly jako falešně negativní.
Vědci proto v tiskové zprávě uvádí, že je zásadní, aby každá osoba provádějící vyhodnocení testu prošla alespoň základním tréninkem určování pozitivity. Právě školení a výběr správného testu podle nich představuje cestu k co možná nejefektivnějšímu testování.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist