Při středečním telefonátu z Tel-Avivu zněl izraelský podnikatel David Hercky nadšeně. "Už se těším na první návštěvu restaurace. Mám pocit, že se tady život začal vracet do normálu," oznámil šéf Izraelsko-české obchodní komory. Už před dvěma týdny se v Izraeli začaly otevírat obchody, nákupní centra i kulturní instituce. Hercky patří mezi 40 procent Izraelců, kteří už dostali obě dávky vakcíny proti nemoci covid-19.

Nejméně jednu dávku má v zemi 52 procent lidí. A po dvou měsících od začátku masivní akce je naočkováno téměř 90 procent populace devítimilionového státu starší 50 let. Vakcinační centra jsou nyní poloprázdná a očkovat se může nechat každý občan starší 16 let.

Právě do Izraele ve čtvrtek zamíří premiéři Česka a Maďarska, Andrej Babiš (ANO) a Viktor Orbán, aby na vlastní oči zkoumali úspěch tamní očkovací strategie.

Čím dál méně nemocných

V Izraeli ubývá počet vážných případů covidu-19 a klesá ukazatel přenosu nemoci. Podle středečních údajů ministerstva zdravotnictví je mezi 38 650 nemocnými s covidem ve vážném stavu 688 pacientů, ve srovnání s předchozím dnem o 45 méně. Od začátku epidemie v zemi nemoci podlehlo 5933 lidí a nakazilo se přes 806 tisíc osob. Reprodukční číslo je nyní 0,95, uvádí, kolik dalších osob v průměru nakazí jeden infikovaný.

 

Před týdnem tu byli dánská premiérka Mette Frederiksenová a rakouský kancléř Sebastian Kurz, tento týden už i brazilská vládní delegace. Všechny podepisují dohody o vědecké spolupráci a výzkumu pandemie a doufají, že by jim třeba Izrael mohl s očkováním pomoci. "Svým přátelům v Česku se téměř stydím říkat, že Izrael má vakcín nadbytek," říká Hercky. V Česku a Maďarsku se v posledních dnech epidemiologická situace dramaticky zhoršila.

Za izraelským očkovacím úspěchem stojí hlavně tři věci. První je osobní nasazení premiéra Benjamina Netanjahua při dojednávání nákupu vakcín, které začalo už loni na jaře. Díky tomu získal židovský stát dodávky vakcín od firmy Pfizer, s níž podepsal dohodu, která z devítimilionové země dělá fakticky laboratoř firmy. Izrael s firmou sdílí veškerá data o očkování a připravuje i spolupráci do budoucna. Čeká se, že covid a jeho mutace jen tak nezmizí.

Jedna z prvních studií ukázala, že vakcína firem Pfizer a BioNTech omezila šíření viru v populaci o 94 procent. Izrael také nesmlouval o ceně, která tak vyšla zhruba na dvojnásobek té, již si vyjednala Evropská unie.

Žádný strach z velkých rozhodnutí

Důvod, proč jinak vůči politikům hyperkritičtí Izraelci oceňují vládní nákupy, je daný i historickou zkušeností země s existenčním nebezpečím. Politici − v tomto případě premiér Netanjahu − jsou schopni činit zásadní strategická rozhodnutí v zájmu celého státu a většina obyvatel je vezme za svá.

Druhý pilíř úspěchu je organizace zdejšího zdravotního pojištění. Každý Izraelec musí být registrován u jedné ze čtyř zdravotních pojišťoven, které ale nejsou jen čistě pojišťovnami jako v Česku. Jsou zároveň poskytovateli péče, provozují tedy lékařské ordinace, polikliniky, nemocnice. Naučily se proto být v tomto procesu velmi efektivní a to přesně předvedly při organizaci očkování poté, co jim stát zajistil dostatek vakcín. Výjimkou nebyla masová očkovací centra, kde všechny čtyři pojišťovny měly svá stanoviště a spolupracovaly při logistice.

Třetí pilíř úspěchu je naprostá digitalizace zdravotní péče a komunikace s pacienty. Zdravotní pojišťovny tak mohly přesně a cíleně oslovovat s nabídkou očkování lidi z různých věkových skupin nebo nemocné jinými závažnými nemocemi. A klientům stačilo si termín zarezervovat přes mobilní aplikaci své pojišťovny, s níž jsou zvyklí pracovat při normálním objednávaní se k lékaři. Zároveň fungovaly telefonní linky zaměřené na seniory.

Pojišťovnám komunikace přes sociální sítě umožňovala rychle oslovovat klienty, když se například ke konci dne ukázalo, že v některých očkovacích centrech zbývá vakcína, která by se jinak musela znehodnotit. Lidé si tyto informace sdíleli v pracovních či soukromých nebo školních skupinách například na síti WhatsApp. Podle lednových údajů ministerstva zdravotnictví se tak musela vyhodit méně než jedna desetina procenta už namíchané a připravené vakcíny.

Kampaň uprostřed dezinformací

Rychlost očkování však poslední dobou klesla. Mezi menšinou ultraortodoxních Židů nebo mezi arabskými obyvateli Izraele panuje vůči očkování větší nedůvěra, živená často různými dezinformacemi.

Izraelský premiér ale vede kampaň i mezi nimi, protože má jednu obrovskou motivaci, která by se dala označit čtvrtý pilíř úspěchu: předčasné parlamentní volby 23. března. Do té doby chce Netanjahu vyhlásit, že vláda vedená jeho stranou Likud koronavirus porazila, a očkování je tak jedním z velkých politických témat kampaně.

Izraelská veřejnost nyní debatuje o omezeních pro ty, kteří dosud očkovaní nejsou. Ministerstvo školství chce povinně očkovat učitele, některé firmy zase chtějí povinné očkování od zaměstnanců, ale jak upozornil David Hercky, oba požadavky jsou právně pochybné. "Právní vymahatelností si nejsem jistý, hodně se teď o tom debatuje," řekl Hercky.

Při vstupu do některých zařízení, jako jsou tělocvičny či divadla, je nutné mít zelený pas, tedy potvrzení o očkování, neoficiálně je to podmínka pro získání práce v mnoha odvětvích, jako jsou služby například pro děti nebo pro seniory.