Informacím vlády k epidemii nemoci covid-19 nedůvěřuje zhruba polovina učitelů, její opatření hodnotí kladně necelá třetina pedagogů. Kolem dvou pětin učitelů do 34 let vnímá covid-19 jako běžné virové onemocnění a očkování proti němu jako nebezpečné. Dvě pětiny vyučujících deklarují, že víc než desetina žáků má výraznější problémy s distančním vzděláváním. Nejsložitější je při něm podle učitelů zapojení všech studentů do výuky. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila společnost Člověk v tísni. ČTK o jeho výsledcích informovala mediální koordinátorka programu Jeden svět na školách (JSNS) Táňa Abrhámová.

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

Průzkum udělala agentura Focus ve spolupráci se vzdělávacím programem JSNS pro Evropskou lidovou stranu pod záštitou europoslance Luďka Neidermayera. Konal se v lednu a zúčastnilo se ho zhruba 700 vyučujících přibližně ze 200 základních a středních škol v ČR.

Kolem 49 procent dotázaných uvedlo, že nedůvěřuje informacím české vlády k epidemii koronaviru. Kladně počínání kabinetu hodnotilo 29 procent učitelů. Z médií věřili nejvíce veřejnoprávním. České televizi vyjádřilo důvěru 72 procent pedagogů a Českému rozhlasu 53 procent, podobně jako zpravodajství soukromého portálu Seznam Zprávy.

Nemalé procento vyučujících zastávalo podle autorů průzkumu v lednu alternativní názory a postoje. "Nadprůměrně se to týká zvláště mladých učitelů ve věku do 34 let. Téměř čtyřicet procent z nich považuje epidemii koronaviru za nafouknutou mediální bublinu, covid-19 označují za běžné virové onemocnění podobné chřipce, myslí si, že pravidelné nošení roušek má negativní zdravotní důsledky, a nechtějí se nechat očkovat, protože to je nebezpečné," uvedl ředitel programu JSNS Karel Strachota. Podle něj se dá předpokládat, že své postoje mohou přenášet i na žáky.

K očkování proti koronaviru se zatím přihlásila zhruba polovina zaměstnanců škol. Registrovat se k němu mohou přednostně od 27. února a k pondělku jich vakcínu chce víc než 163.000, vyplývá z informací ministerstva zdravotnictví. V regionálním školství je podle odhadu ministerstva školství zaměstnáno 330.000 lidí. Učitelů do 34 let je mezi osmi procenty na vyšších odborných školách a 23 procenty v mateřských školách, ukázal předloňský průzkum ministerstva školství. Na středních školách tvoří desetinu, na základních kolem 15 procent.

Průzkum zveřejněný Člověkem v tísni ukázal, že podle zhruba čtvrtiny učitelů představují koronavirová opatření nepřijatelný zásah do základních svobod. Mezi pedagogy do 34 let a učiteli na středních odborných učilištích sdílely tento názor dvě pětiny. Na 96 procent respondentů ale zároveň uvedlo, že jejich škola zvládá současnou situaci výborně, případně s drobnými výhradami. Podporu od ministerstva školství při zavádění výuky na dálku cítila jen dvě procenta vyučujících.

Spokojenost s technickým zajištěním výuky na dálku v prvním pololetí aktuálního školního roku narostla proti loňskému jaru z 22 procent na 80 procent. Za nejobtížnější označilo v lednu 59 procent vyučujících zapojení všech studentů do výuky on-line, 40 procent udržení pozornosti studentů při výuce a 29 procent technické problémy s připojením. Kolem 16 procent učitelů vnímalo v lednu distanční výuku jako neproblematickou.

Asi tři čtvrtiny učitelů označily za příčinu obtíží studentů s distanční výukou jejich nechuť k učení po internetu, dvě pětiny viděly problém ve špatném připojení k internetu či v nedostatku podpory od rodiny a třetina v nedostatečném technickém vybavení žáků.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist